SK Libuš

TJ Sokol Cholupice – SK Libuš   1:1 (0:0)

Neuvěřitelná smůla, která nás provází, se ukázala hned v rozehrané první minutě, kdy po nakoplém míči do našeho pokutového území se zřítil k zemi s křikem brankář Bouška a musel být střídán. Bolest kolene ho už do hry nepustila a tak Vaškovi přejeme co nejrychlejší uzdravení.

Do branky musel Kořínek a uvedl se exkluzívně, kdy ve čtrnácté minutě utkání po ruce v našem pokutovém území „lapil“ sedmou penaltu v řadě!!! Klobouk dolů. Naše hra při hře do kopce byla zaměřená hlavně na obranou činnost, což hráči plnili až na pár výjimek celkem dobře a domácí již do žádných šancí nepouštěli. Nám ovšem rychlé brejky nevycházely a tak se hrál pro diváky ne příliš atraktivní fotbal. Minutu před koncem poločasu jsme kopali trestný kop a střela Fr. Růžičky minula branku jen o pár centimetrů.

Do druhého poločasu (z kopce) jsme chtěli být už daleko více aktivní směrem dopředu, což se nám zas až dle představ nedařilo. Až v šedesátéšesté minutě vystihl Klimeš chybu v rozehrávce domácích a poslal nás do vedení. Přišla fáze, kdy jsme měli jednoznačně o osudu utkání rozhodnout, ale nestalo se. Nejdříve zakončení Klimeše vykopávali domácí hráči z brankové čáry a poté při jeho průniku byl zcela jasně dvakrát po sobě faulován v pokutovém území, ale protože neupadl a chtěl akci dohrát, tak se penalta nepískala!!!! Na půlce by rozhodčí pískal a ještě udělil ŽK, ale v pokutovém území nic, co vlastně teda po hráčích chceme? Ať neustále simulují a padají? Asi jo, tak se musíme v této činnosti jednoznačně zlepšit.

Dál čas běžel a my se postupně více a více museli bránit nakopávaným míčům do našeho vápna. Obrana v čele s Kořínkem fungovala skvěle a tak jsme domácí do žádných šancí nepouštěli. V nastaveném čase přišel další sporný moment, kdy jsme podle mě, odebrali úplně čistě míč, ale na pokyn AR1 se pískal faul asi tři metry z pravé strany od našeho pokutového území. Přišla asi jediná chyba v naší defenzivě, kdy nadzvednutý míč hlavičkoval úplně volný domácí hráč a ještě, tak pro nás nešťastně, že se doslova dokutálel do naší branky.

Opět ztráta v posledních sekundách, to už fakt zamrzí. K utkání ale musíme přistoupit pozitivně. Hlavně derby tentokrát unesly obě strany a hrálo se zcela férově a navíc domácí střídačka dvakrát upozornila ve svůj neprospěch na otočený aut asistentem rozhodčího. K tomu určitě přispěl i výkon hlavního sudího (až na dvě pro nás podstatné chyby v náš neprospěch).

Další zápas odehrajeme na domácím stadiónu a to v sobotu 10.6., ale dle nařízeného začátku PFS od 17:00 s mužstvem Vyšehradu „B“.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Kořínek;   2. Klimeš;   3. Čížek, Růžička Fr.

SK Libuš – 1999 Praha   1:2 (1:0)

Prvních patnáct minut bylo z naší strany dost nervózní a tak hosté měli daleko více ze hry. Na naší hře bylo jasně vidět, že už hrajeme o hodně a hlava nám svazovala nohy. Naštěstí po několika podařených akcí jsme se dostali do tempa a začali větrat hostující obranu, která chvílemi nevěděla kam dřív skočit, ale ubránili vše. Až ve 36. minutě přišla naše chvíle, kdy míč putoval po ose Sobotka – Havlák – Kocourek, který umístěnou střelou nás poslal do zaslouženého vedení. Bohužel do konce poločasu jsme skóre nenavýšili.

Druhý poločas jsme chtěli přidat další branky a co nejdříve zápas rozhodnout. To se nám však vůbec nezdařilo, i když vstup byl moc dobrý. Nekola našel na penaltě zcela volného Beneše, který však na poslední chvíli pustil ještě míč za sebe, kde byl obsazený Kocourek a z óóóobr šance nebylo nic. Poté jsme postupně začali hrát(???) to, co jsme určitě nechtěli. Přestali jsme být aktivní, ztráceli jsme míče v kličkování v pomalosti a nepřesnosti nahrávek. Tím se soupeř dostal do hry a naše obrana odolávala hlavně i díky výborně hrajícímu Fr. Růžičkovi podporovanému Bouškou v naší brance.

Skoro v sedmdesáté minutě přišla chyba v naší rozehrávce a trest v podobě vyrovnávající branky. V tu dobu to s námi vypadalo všelijak, ale naštěstí nás vyrovnávající branka probrala z letargie a najednou nás začalo být opět plné hřiště. Hlavně aktivita Stuchlíka s Havlákem strhla zbytek mužstva opět k velkému nasazení a s ní přicházely i naše šance. Nejdříve našel Stuchlíkův centrovaný míč přesně Havláka, který v pádu hlavou zakončil výborně, ale zákrok hostujícího brankáře byl bohužel pro nás famózní a vyrazil míč na roh. Dál jsme soupeře svírali, ale branka ne a ne přijít. Tři minutky do konce hrací doby posunul Havlák míč mezi stopery, kam naběhl Stuchlík, který při kličce na brankáře byl faulován a přišel pokutový kop. Nekolovu střelu však brankář hostí zneškodnil a dorážka Havláka v tísni mířila vedle. Ale ani to nás nesrazilo na kolena a dál jsme hýřili aktivitou.

Přišlo pětiminutové nastavení a náš obrovský tlak, kopali jsme několik rohových kopů. Bohužel ten poslední kopl Stuchlík do rukou nikým neobtěžovaného brankáře hostů a z následného brejku dostáváme druhý gól. Hraje se ještě minutka, ale vyrovnávající gól už nepřišel.

Doslova děsivý konec v náš neprospěch. Fotbal nemá logiku a proto je tak úžasný, dnes však k nám byl neskutečně krutý, kdy jste tři minuty od výhry, pak už se smiřujete alespoň s bodem a ve finále nemáte nic. Musíme makat dál a hlavně vydržet v plné koncentraci celé utkání. Další zápas odehrajeme v neděli 4.6. od 17:00 na hřišti Cholupic.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Růžička Fr.;   2. Kocourek;   3. Stuchlík, Bouška.

► Charakteristika týmu

• je to tým, který chce bojovat a vyhrávat, zároveň sází na partu v kabině. Ne všechny dokáže přijmout. I přes změny a odchody hráčů je to hlavní charakteristi­ka týmu.

► Něco o týmu

• víme, že nebudeme přehrávat soupeře kombinací a technickým fotbalem, ale je to jedna z činností, na které pracujeme, a chceme po hráčích, aby se nebáli hrát.
• touha u dorostu byla si zahrát divizi stejně, jako v žácích, ale to se nám povedlo až na poslední sezónu, je to symbolické, taková rozlučka s mládežnickým fotbalem, pro kluky i přes výsledky výborná zkušenost.
• nebudeme si nic nalhávat, možnost byla zahrát si ji dříve, ale Covidová pauza přerušila tehdy dobře rozjetou sezónu tehdejšího staršího dorostu

► Největší úspěch za poslední dobu

• v minulé sezóně se klukům podařila fantastická sezóna, kdy bez jediné soutěžní porážky si dokráčeli pro DOUBLE, v soutěži ztratili pouze jednou body za remízu, jinak jen výhry a nádherné skóre
• tento počin ovšem zůstal u pražského svazu bez povšimnutí, při tom nepamatujeme tým, který by v posledních deseti letech měl podobnou bilanci ve skromných podmínkách našeho klubu

► Delší ohlédnutí z role trenéra na druhém břehu

• je pravda, že za roky se kádr na Libuši měnil, ale jako trenér Hájů a Braníka jsem jezdil na Libuš vždy nerad, věděli jsme, co nás čeká – na tu dobu kluci byli vždy fyzicky vyspělí, nepříjemný v soubojích, i přes technickou převahu jsme odjížděli z 90 procent bez úspěchu, bylo to takové klišé – kopaná je hezká hra, kterou vždy vyhrají Němci (Libuš). Na druhou stranu i přes nevraživost během hry rád vzpomínám i na kluky a jejich začátky, jsem rád za ty, co pokračují, nebo i ostatní v jiných rolích.

► Co bych popřál Libuši

• přeji ji hodně štěstí do dalších let, nějakého investora, který by zajistil dětem v této lokalitě důstojné podmínky pro jejich rozvoj, hlavně tréninkové hřiště na období, kdy se nesmí na trávu, ale i lepší zázemí, které si nemůžeme dovolit, ale zasloužili by si ho všechny kategorie.

Závěrem poděkování klubu za krásné okamžiky za poslední léta, hráčům staršího dorostu přeji ať je fotbal nadále baví a přináší jim radost i přes složité situace během utkání. Ať vám slouží všem zdraví.
Děkuji a bylo mi ctí, že jsem mohl strávit část trénování i s touto partou, ať se dařilo, či jsme prožívali infarktové situace během utkání.

Letošní sezóna mladšího dorostu je pro nás spíše nabrání zkušeností a vyzkoušení si 3. nejvyšší soutěže v naší republice. Složili jsme silný kádr, který v přípravě proti kvalitním soupeřům ukázal sílu. Je škoda, že se nám některé víkendy nedaří tyto výkony přenést do mistrovských utkání. Naše nejlepší výhry tuto sezónu byly: Dukla – Libuš 0:5 a stejným výsledkem jsme porazili i divizní tým Brandýsa.

Oproti podzimu vidíme na klucích, že je fotbal baví a to je to hlavní. Ne jenom to, ale i úroveň fotbalu se zvedla. Škoda je, že se to nepromítá do výsledků, neboť jsme odehráli vyrovnané zápasy s týmy z horní poloviny tabulky.

Pro nás trenéry bylo trénování první zkušenost a jsme za to vděční klubu a rodičům za jejich důvěru.

V týmu starší přípravky hrají fotbal kluci a holky ve věku devět až jedenáct let, kteří se stále ještě učí fotbalovým základům. Zápasy hrají na čtvrtinu hřiště s jedním brankářem a pěti hráči v poli na čtyřikrát sedmnáct minut. Všichni se střídají v brance i v poli na různých pozicích, aby se do budoucna naučili hrát fotbal co možná nejlépe. Výkonnost těchto hráčů je samozřejmě velice rozdílná, ale šanci musí dostat každý, protože často se stává, že i ti na začátku méně šikovní se časem vypracují na jedny z vůdčích typů týmu. My je v této kategorii učíme zpracovávat balón po přihrávce po zemi i vzduchem, krátké i dlouhé přihrávky, kličky a finty na všechny strany, střílet góly všemi možnými způsoby a mnoho a mnoho dalších fotbalových dovedností.
Poslední dobou se nám daří vychovávat čím dál více šikovných fotbalistů, kterým se snad stane fotbal zábavou na celý život, stejně jako nám, jejich trenérům.

Tým předpřípravky v SK Libuš je složen z dětí od 5 do 7 let (U7), které trénují 2× týdně. Zatímco ti nejmenší se teprve seznamují s míčem a učí se základní fotbalové dovednosti, někteří ze starších hráčů se již účastní mistrovských utkání týmu mladší přípravky (U9) a připravují se tak na letní přestup.

V posledních několika letech bylo v týmu kolem 10 hráčů, avšak na jaře 2023 jich tu trénuje již přes 20 a další přicházejí. Trenérovi proto musí vypomáhat rodiče, abychom se každému mohli dostatečně věnovat. I nejmenší děti se snažíme brát na zimní turnaje, v podzimní a jarní sezóně pak hrají přátelské zápasy, ideálně souběžně se zápasy mladší přípravky, nebo turnaje mezi sebou.
Děti si tak kromě tréninku přirozeně zvykají i na zápasy a vše, co je s nimi spojeno.

Mužstvo žáků je sestaveno z ročníku 2008 a 2009.
Bohužel v loňské sezóně ročník 2008 sestoupil z nejvyšší pražské soutěže – přeboru. Výsledky nebyly dobré a kluky přestával bavit fotbal a někteří i skončili.

V letošní sezóně se mužstvo stabilizovalo a podzim odehrálo výsledkově i herně dobře. Přišli i noví hráči a kluky zase baví fotbal.
Na jaře se nám sice tolik výsledkově nedaří, když dva hráči odešli do vyšší soutěže a další tři se zranili v zimní přípravě, ale mužstvo je dobré, tak věřím, že jsou hráči pro budoucnost Libuše perspektivní.