SK Libuš

JM Chodov-FK – SK Libuš   22:10 (6:1 7:2 4:1 5:6)

K zápasu prvního s druhým jsme odjížděli v sobotu dopoledne ve značně zeštíhlené sestavě. Ládík a Mates byli nemocní, Tomáš odjel k babičce a Theo se Sebíkem dostali volno. Přesto jsme věřili v úspěšné vystoupení, což se nám nakonec moc nevydařilo.

V brance začal znovu Tom, ale moc se mu nedařilo a začala se projevovat nestabilita jeho výkonů a neochota udělat něco navíc, když se nám přestane dařit. Zbytek hráčů jsme poctivě a pravidelně střídali a nechali je hrát fotbal. Soupeř nás překvapil hlavně tím, že jeho brankář míče nerozehrával od branky po zemi, ale vykopával je z ruky na půlku hřiště a jejich útočníci chodili do soubojů hlavou. Dalším rozdílem bylo vyjíždění dvou o hlavu větších hráčů z autu na tři doteky a střelou z půlky hřiště, na což naši hráči nebyli schopni vůbec reagovat a polovinu gólů jsme dostali tímto způsobem.

V prvních dvou čtvrtinách jsme Toma nechali v brance, ale když řekl, že ho to nebaví, postavili jsme do branky Jonase, který to chtěl zkusit. Druhé dvě čtvrtiny byla naše hra o mnoho lepší, zlepšil se i počet neproměněných šancí soupeře a přesto, že Jonas byl brankář, podařilo se mu ze hry vstřelit dvě branky a aktivně se zapojoval do hry i na soupeřově polovině hřiště. Nakonec děsivá porážka o dvanáct gólů, ale tentokrát zcela zasloužená, protože zápas polovina týmu naprosto vypustila a o hru se nezajímala. Takto se fotbal hrát nedá.

Nevadí, snad to příště bude lepší…