Podolí - Libuš 1:0 (1:0) - 27.09.2017 - Starší žáci A

Články > Starší žáci A > Podolí - Libuš 1:0 (1:0)  |  27.09.2017

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš 1:0 (1:0)

Hráno:      27.09.2017 17:00
Hřiště:      Podolí – tráva
Sestava:   Sam – Srbák, Jirka, Petr, Tomáš – Žeňa, Beny, Filip D., Alf – Dom – Péša, Otta, Hop,   Ondra P.
Branky:    -
 

Ve středu jsme jeli k dohrávce druhého kola do nedalekého Podolí k soupeři, který dopředu vyhlásil, že přebor chce vyhrát a s námi bral zápas jako zápas podzimu. Už v týdnu jsme kluky připravovali na atmosféru, která je při zápase čeká a mysleli jsme si, že jsme na vše dobře připravení. Bohužel průběh zápasu ukázal, že jsme se hodně zmýlili :-(

Hned první minuty ukázaly, co na nás domácí budou hrát, žádná rozehrávka, ale vše jednoduše z první pryč, co nejdál od své branky. My se snažili hrát kombinačně, ale ani nám to dnes moc nešlo. Dobře jsme vyjížděli od branky, kdy jsme se kombinací dostali přes domácí presink, ale pak nám chyběla předfinální a finální kolmá nahrávka za obranu domácích. Ti před své vápno postavili autobus a my se s tím nedokázali poradit. Hodně jsme kazili a ani se nám nechtělo moc běhat. Přišla 17. minuta a soupeř házel dlouhý aut, který jsme se štěstím zvládli a Sam balón výběhem zachytil. Kluky na dlouhé auty upozorňuji a říkám, jak kdo má stát. Mám za to, že mě poslouchají a už vědí. Chyba – ani ne za minutu se situace opakuje s tím rozdílem, že už nemáme štěstí a domácí útočník postupuje na Sama, (který stojí v bráně, místo aby balón ve vápně sebral) úplně sám a nemá problém se zakončením. My rázem úplně zbytečně prohráváme 0:1. Po chvilce domácí obránce podklouzl a Péša postupoval sám na domácího brankáře, bohužel své sólo neproměnil. Zbytek prvního poločasu jsme nepředvedli už vůbec nic a měli i velké štěstí, že se domácí neprosadili po závarech před naší brankou vícekrát (nastřelil dvě tyče). A tak přišel poločas. Za předváděnou hru, nasazení a bojovnost, které se vše rovnalo nule, přišlo fénování a důrazné vysvětlení, co, kdo a jak má hrát.

Druhý poločas už byl o trochu lepší, ale pořád to bylo bojácné a velmi ustrašené. Soupeř už jen bránil svůj náskok. Dobře jsme rozbíhali krajní obránce, bohužel většina našich akcí končila nepřesnou rozehrávkou, kterou soupeř odkopl a my znovu museli akce rozehrávat. Hráli jsme do plných. Důraz domácích nám dělal problémy, byli jsme podráždění a úplně mimo. I tak jsme si vypracovali několik dobrých příležitostí, které měli skončit v domácí brance. Dvakrát jsme netrefili ani prázdnou branku, protože jsme šli do všech soubojů ze strachem a proto je prohrávali.

A tak přišla naše první prohra. Dnes jsem velmi zklamán přístupem všech kluků. Jeden jako druhý zápas nezvládli psychicky a vyloženě se pokadili. Při vší úctě k soupeři, tak byl velmi fotbalově špatný, ale chtěl vyhrát a to bylo vidět, jak se povzbuzovali, jak zápasem žili a do všech soubojů šli naplno a na rozdíl od nás hráli srdíčkem a na nás to bohužel stačilo. Myslel jsem si, že i psychicky jsou kluci úplně jinde, bohužel i tam nás čeká ještě hodně práce. Prohrát se může, ale vždy se vztyčenou hlavou a svědomím, že jsem udělal maximum, aby se neprohrálo a to dnes říci opravdu nemůžu. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že celým ročníkem projdeme bez zaváhání a bez prohry, ale dnešek je pro mě opravdu velkým zklamáním.

Pořád se fotbal učíme a bohužel i prohry k životu patří a jen doufám, že si z ní kluci vezmou ponaučení, že když se fotbalově nedaří, tak o to víc se musí bojovat!!!


Tisknout | Sdílet na Facebook

© SK Libuš