SK Libuš

SK Slavia Praha dívky – SK Libuš   7:6 (2:1 3:2 1:2 1:1)

Po ne úplně povedeném utkání v Dubči nás čekalo další utkání, a to s děvčaty ze Slavie, která dosud v soutěži neztratila ani bod. Dosavadní výsledky soupeřek budily respekt, a tak jsme věděli, že nás nečeká nic lehkého. Ale kluci se na zápas o „podzimního mistra“ hodně těšili a již v šatně před zápasem bylo cítit, že dnes chtějí uspět…

Domácí děvčata začala výborně, dobře se na hřišti pohybovala, držela pozice a nedávala nám prostor. Navíc po pěkných kombinacích šel domácí tým do rychlého dvoubrankového vedení. Nám chvilku trvalo, než jsme se na hřišti srovnali, ale postupně jsme se začali také osmělovat a ještě do konce první čtvrtiny Pavlík výborným napadáním v rohu hřiště vybojoval míč a střelou o tyč snížil.

Od té chvíle se začal hrát hezký vyrovnaný zápas. Oba týmy hrály s nasazením, snažily se hrát dopředu, ale zároveň dobře pracovaly i v obraně, takže bylo docela těžké se prosadit. Děvčata nás dobře a rychle obsazovala, my jsme se také snažili po ztrátě míče ho hned získat zpět a nedat soupeři prostor, takže na vše bylo málo času a oba týmy musely s míčem pracovat docela rychle. Bohužel v této čtvrtině jsme udělali pár chybiček, které soupeřky okamžitě potrestaly – jednou se nám nepovedla rozehrávka, kterou vystihla domácí útočnice a hned vstřelila míč do naší odkryté branky, pak jsme nechytili náběh po rohovém kopu a navíc jsme si dali i jeden nešťastný vlastní gól. Soupeřky nám tak gólově odskočily, naštěstí i nám se však do konce této čtvrtiny podařilo úspěšně zakončit 2 z našich akcí, a tak jsme v polovině zápasu prohrávali už jen o 2 branky.

Ve třetí čtvrtině vyrovnaná bitva pokračovala. Domácí děvčata byla šikovná „na míči“, a tak jsme se snažili k nim přistupovat co možná nejdříve a nedávat jim prostor připravit si míč do nebezpečných pozic. Což se nám i docela dařilo. A jakmile byla možnost, po zisku míče jsme se snažili i útočit či vyvést míč dopředu. Domácí děvčata se však zodpovědně vracela do obrany a moc šancí nám vytvořit nedovolila. Ale i přes dobrou domácí obranu se nám podařilo v této čtvrtině vstřelit dvě velmi pěkné branky, nejprve se trefil krásně z voleje Honza po přihrávce Šimona, a pak krásnou „uličkou“ vyslal Šimon do samostatného úniku Honzu, který šikovně přehodil domácí brankářku.

Do poslední čtvrtiny jsme tak vstupovali s jednobrankovou ztrátou a hned od jejího začátku bylo na hřišti vidět, že kluci tento zápas ještě chtějí otočit. Okamžitě se na domácí přilepili a dobře napadali, a tak byly soupeřky neustále pod tlakem. Povedlo se nám i několik pěkných útočných akcí po krásných průnikových přihrávkách od Ládíka či obránců, ale domácí brankářka všechny naše střely pochytala. Celý tým však příkladně bojoval a zhruba v polovině poslední čtvrtiny se nám poté, co jsme celý zápas jen dotahovali, konečně podařilo vyrovnat. Toto bojovné a napínavé utkání tak v závěru rozhodla až střela z trestného kopu, kterou domácí střelkyně trefila opravdu parádně do rohu naší branky, proti ní náš skvěle chytající Ládík prostě neměl šanci. V úplném závěru jsme ještě mohli vyrovnat, ale Honza H. po pěkném uvolnění z otočky trefil pouze tyč domácí branky. „Zápas podzimu“ jsme tak těsně prohráli.

Dnes velká pochvala pro CELÝ TÝM za přístup, nasazení a výborný výkon, asi jeden z nejlepších v sezóně!!! Dnešním výkonem a předvedenou hrou jste nám, kluci, udělali radost, neboť kvalitnímu soupeři jste byli určitě rovnocenným soupeřem. Pochvalu však zaslouží i děvčata ze Slávie, která hrála opravdu výborně. Takže, kluci, nepolevit a v takových výkonech pokračovat dál!
Opět se ukázalo, že proti dobrým soupeřům se nám prostě hraje lépe. Přejme si takových utkání hrát co nejvíce.