SK Libuš

SK Libuš – Spartak Průhonice   0:5 (0:3)

V neděli, v poslední den prázdnin ráno, jsme se sešli opět ne úplně všichni, přesto, že všichni od Vánoc věděli, že se bude hrát, ale některé rodiče to prostě nezajímá a stále to berou jako vhodné vyplnění volného času svých ratolestí. Ovšem v případě, že se jim to hodí a kluci nejsou nominováni, bývá s tím problém.

Utkání jsme začali poměrně dobře, zkraje to dokonce vypadalo, že bychom soupeři mohli stačit, dokonce jsme i vystřelili na branku soupeřů. Postupem času se začala projevovat větší šikovnost při práci s balónem, rychlost a hlavně větší zápal pro vítězství kluků z Průhonic. My jsme hráli fotbal na úrovni: vidíme se poprvé v životě, když on to nedoběhne, proč bych tam měl běžet já, mě to nebaví, je moc teplo. Minule bylo moc zima. Celkově se nikomu moc nechtělo a soupeř nám v první půli vstřelil tři branky a na pochvalu toho taky nebylo mnoho.

Ve druhé půli se naše hra na chvíli trochu zlepšila, ale k pochválení toho pořád moc nebylo. Tři nebo čtyři povedené akce za zápas jsou dost málo, ale to se časem určitě zlepší. Nakonec jsme dostali nepopulárního bůra, ale vůbec nikomu to nevadilo, což svědčí o velikém nezájmu celého týmu o hru a snaze o dosažení alespoň jedné naší branky. Nepěkný zápas a výkon většiny našich hráčů.
Bohužel zase nic, snad příště.