SK Libuš

SK Dolní Chabry – SK Libuš   9:2 (2:1)

O prvním mistrovském utkání v jarní sezóně jsme měli jako trenéři trošičku jinou představu, než jak to nakonec dopadlo. Nechci si stěžovat, ale deset hráčů ochotných přijmout nominaci a dostavit se k utkání, mi připadá jako docela velký průšvih, i když chápu, že Dolní Chabry jsou relativně daleko. Keny má zlomené zápěstí, Mery a Tadeáš jsou nemocní, dvojčata měsíc simulují vážnou bolest hlavy a kašlík, Míra se musí učit na přijímačky, ale na odpolední zápas za starší může, Mates jako náhradní brankář má rodinnou návštěvu a Luky jede z rodinných důvodů na hory. Slušná snůška omluv a nepřípustných omluvenek ve většině ostatních klubů.

V prvním poločase se hrálo celkem vyrovnané utkání, ke kterému všichni hráči přistoupili celkem zodpovědně. Dokonce se nám podařilo Neyamem vstřelit úvodní branku a chvilku jsme vedli. Soupeř se začal postupem času stále více prosazovat a výsledkem byly dvě branky vstřelené do naší sítě. Do poločasu se nám vyrovnat nepodařilo, ale vzhledem k účasti k nám byl stav utkání celkem shovívavý.

Ve druhém poločase jsme začali ještě celkem aktivně a prohrávali jsme stále jen o gól, dokonce se nám podařilo Neyamem vstřelit druhou branku. Postupem času těm, kteří nedali zimní přípravě ani polovinu, začaly docházet síly a postupně se začala projevovat soupeřova převaha v práci s míčem i bez něj, rychlost a důraz v osobních soubojích a zároveň jejich větší vůle po vítězství. Utkání nakonec skončilo krutým, ale spravedlivým debaklem. Doufáme však, že ostatní se z toho poučí a další tragický scénář se již nebude opakovat.

Bohužel opět nic, tentokrát s malou ostudou.