SK Libuš

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš   8:0 (3:0)

Další zápas v této sezóně jsme jeli odehrát do Újezdu nad Lesy. Tentokrát byly omluvenky stejně jako v ostatních zápasech na jaře parádní. Míra byl čtrnáct dní nastydlý a doléčoval se, Láďa se musel učit na přijímačky, Kuba P. jel v neděli „mimo Prahu“, Keny se zlomeninou stále hrát nemůže a Maxova máma nám oznámila, že ho fotbal už nebaví a nebude chodit. Kromě toho Neyam odjel do Újezda Praha 4, a přestože dostal novou adresu, k utkání se nedostavil a nebral telefony, ale na zápas za starší žáky na hřiště na Libuši se dostavil se značným předstihem. Abychom byli objektivní, trenérovi se pokazilo cestou na zápas auto a přijel v polovině prvního poločasu, ale aspoň se telefonem omluvil.

Od prvních minut jsme hráli v obraném bloku pěti bránících hráčů se dvěma vysunutými hroty zcela odříznutými na polovině hřiště, kteří se do hry dostávali jen velice sporadicky a náhodou, ale protože chvílemi trochu poprchávalo, nedá se nikomu za předvedený výkon nic vytknout. Soupeř byl znovu rychlejší a přesnější při práci s míčem směrem dopředu i do stran a my v podstatě celou první půli byli v trochu větším bagu. Podařilo se nám však do poločasu dostat jen tři branky, což by se na danou sestavu a rozestavení dalo nazvat úspěchem.

Nástup do druhé půle nás zastihl v poněkud odhodlanější náladě a kluci se pokusili svůj výkon trochu zlepšit a zabojovat, což bylo na některých z nich vidět. Samozřejmě jsme se nevyhnuli dalším chybám v rozehrávce a mezihře, ale aspoň se na to dalo chvílemi koukat. Protože většina hráčů ročníku 06 jela po zápase rovnou na Libuš hrát za starší žáky proti Tempu a podvědomě se začali šetřit ,a navíc Venca a Tadeáš odstoupili kvůli zranění, dostali jsme nakonec znovu parádní příděl a naše situace už se začíná projevovat i v tabulce, kde jsme klesli na poslední místo.
Opět nic, snad tedy příště.