SK Libuš

SK Ďáblice – SK Libuš   4:2 (2:1)

Výlet na sever Prahy se nepovedl, domácí, na které se nám dlouhodobě nedaří, byli lepším týmem. Začátek se nám vydařil – dali jsme branku a měli jsme další možnosti. Ale postupně jsme se dostali pod tlak soupeře, který se výborně pohyboval a byl velmi důrazný. My jsme nestíhali a nebyli schopni si přesně přihrát a přejít na útočnou polovinu, mrzí mne, že jsme si nepomohli lepším pohybem a nehráli jsme jako tým. Nakonec jsme dostali jen dvě branky, ale domácí zahodili snad pět tutovek.

Ve 2. poločase jsme se zlepšili, ale stejně to nebyla naše hra, byl to hurá fotbal. Často jsme nakopli dlouhý míč za obranu a byli v offsidu. Podařilo se nám vyrovnat, i když nejdříve nám domácí pomezní regulérní branku vzal, podruhé už byl praporek dole. Ale při tom našem útočení se nám nechtělo moc bránit a domácí měli několik výborných možností a jednu z nich proměnili. Bylo dost času a konečně jsme začali bojovat jako tým, ale bylo už pozdě. Poslední šanci měl výborný Alf, ale domácí obránce míč vykopl z brankové čáry. Z následujícího rohu, kdy jsme byli v PÚ všichni včetně Matyho, jsme dostali další branku, když domácí útočník přeběhl celé hřiště s míčem u nohy a trefil naší prázdnou branku.

Co k tomu dodat, tento vývoj jsem trochu očekával. V poslední době cítím, že jsme uspokojili dobrými výsledky a nechce se nám dělat nic navíc, jak při tréninku, tak při zápase.
Porážky k fotbalu patří a pokud nezlepšíme svůj přístup, bude jich více.