SK Libuš

SK Libuš – TJ Slovan Bohnice   3:1 (2:0)

Ve dvacátém kole jsme doma přivítali celek Bohnic.
Dnešní zápas nám bohužel moc fotbalové krásy nepřinesl. Soupeř vsadil na urputnou defenzívu, kdy hrál v rozestavení 5–4–1 ve velmi hlubokém bloku a tak celý první poločas připomínal více házenou, než fotbal :-(.

V týdnu jsme se na zahuštěnou obranu trochu připravovali, kdy jsme chtěli náběhy hostující obranu roztrhat a to se nám podařilo hned ve třetí minutě, kdy se za obranou linii dostal Zrzi, ale velkou šanci neproměnil. Kluci obehrávali vápno, kde byl skoro celý hostující tým a hledali skulinky na prostrčení, ale toho místa tam moc nebylo :-). Dostávali jsme se do zakončení střelami za vápnem, bohužel žádná z nich se neujala a k odraženému balónu brankářem nám vždy chyběl krůček. Ve 22. minutě se nám podařilo rychle otočit hru, Michal dobře držel šířku hřiště, skvěle si prvním dotykem prsy posunul balón přes hráče do běhu a postupoval ze strany do vápna. Chytře vystřelil šajtlí na první tyč, kdy všichni, včetně brankáře hostů čekali centr před branku a hezky se prosadil – 1:0. Kdo čekal, že soupeř hru otevře, se velmi mýlil, pořád autobus zaparkovaný ve vápně. Další závar před brankou hostů řešil Caltič dobře, sám v malém vápně mířil na zadní tyč, ale brankář předvedl skvělý zákrok a vykopl balón na roh. Dnes nám moc nešly standardní situace, rohů i přímých kopů bylo hodně, ale žádný nebyl zahrán, tak, jak by měl být. Druhou naší branku přidal ke konci poločasu po krásné a přesné nahrávce Zrziho Duby – 2:0. Soupeř na naší branku v prvním poločase ani jednou nevystřelil, držení balónu a to si myslím, že nebudu moc přehánět, bylo tak 90 ku 10. Jen naše neproměňování šancí a obětavá hra obránců, kdy několikrát vykopávali balón z prázdné branky zachránilo soupeře od většího přídělu branek.

V kabině bylo vidět, že kluci ze zápasu jsou spíše otrávení, od mala je vedeme k tomu, že si to jdou s každým na férovku rozdat a průběh zápasu ukáže, na co mají. Bohužel ne všude v mládeži takto k zápasům a fotbalu přistupují.

Druhý poločas začal šokem, kdy po našem nedorozumění šel hostující hráč sám na Matyho a bohužel jedinou střelou hostů v zápase inkasoval na jaře teprve druhou branku – 2:1.
Kluci se vrhli do útoku a obraz hry se vůbec nezměnil, pevně jsme diktovali tempo hry. Jenom jsme se nemohli ze šancí prosadit. Zvonily tyče, trefovali jsme brankáře, když jsme překonali brankáře, tak opakovaně vykopl balón z prázdné branky obránce, nebo jsme trefili hráče na čáře. Když už jsme se prosadili, tak nám byl odmáván offside. U první situace asi byl, ale u druhé určitě ne. O to více mě to mrzí, že branku po hezké nahrávce Dana dal Menďas, který se po opětovném zranění a smolné sezóně pomalu zapojuje do tréninku a branka by byla pro něho povzbuzením do dalšího tréninku.
Třetí naší branku dal Tomáš, když dobře dohrál střelu Dana, která skončila na břevně. Přetlačil ve vzdušném souboji čistě brankáře a hlavou nám dal větší klid – 3:1.
Dnešní zápas jsme zvládli a připsali si domácí výhru.
Kluky dnes musím pochválit, že svou trpělivostí zápas dotáhli do vítězného konce, i když fotbal trochu plakal, tak i takové zápasy se někdy hrají.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!
Ale i dnes jsme se znovu přesvědčili, že se ještě máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!