SK Libuš

SK Libuš – FK Baník Sokolov   0:6 (0:2)

V dohrávce dvacátého kola k nám zavítal soupeř z horní poloviny tabulky, kluci měli stejně jako soupeř pouze den volna, na našich hráčích bylo znát, že tahají nohy. Než jsme se rozběhali, tak jsme prohrávali nula dva. První poločas od stavu dva nula pro hosty jsme byli lepší, až na tu koncovku, jenže pokud nejsme schopní dát branky, tak prostě nemůžeme myslet na lepší výsledek pro naše barvy, nelze klukům upřít snaha, nasazení, touhu po vítězství, ale to někdy zkrátka je málo.

Do druhé půle jsme vlétli výborně – do třetího gólu byl na hřišti pouze domácí tým, přes velké úsilí bohužel bez efektu, pak přišly dvě minuty – 65. minuta – viditelný ofsajd a rozhodčí to pustili, ono by se to chtělo více pohybovat. Poté o dvě minuty později nakopnutý míč k nám na polovinu, faul na posledního Mendíka strčení rukou a klopýtnutí o nohu a Sokolov běžel sám na bránu, opět posouzeno jako čisté, ono se blbě běhá, když jste podraženi pane rozhodčí! Tato dvouminutová ztráta koncentrace rozhodčích nás poslala do kopru.

Všichni můžou udělat chybu, bohužel na našich zápasech dělají rozhodčí chyby neustále a potvrzují se slova ze začátku sezóny. Možná by stálo nahrávat zápasy povinně, komise rozhodčích by měla možnost vidět na vlastní oči ten výkvět na vlastní oči, protože tímhle tempem za chvíli ztratí všichni chuť do hry, kterou milují. Pravidla jsou jasná a platí stejná pro domácí i hosty, nikde není psáno, že domácí mají mít výhodu! Tou je přeci domácí hřiště a podpora fanoušků, nikoliv pomoc ROZHODČÍCH. Dokud toto bude fungovat, budou mladí mít jiné zájmy, to je špatně pro všechny.