SK Libuš

SK Libuš – SK Zbraslav   2:3 (2:1)

V sobotu se na Libuši odehrál důležitý záchranářský duel proti Zbraslavi.

Už od rozcvičky byla na klucích vidět motivace a touha zápas zvládnout. Tu jsme si však do zápasu absolutně nepřenesli a hosté si s námi do první picí přestávky dělali absolutně co chtěli. My jsme hráli s obrovským respektem, až strachem a čekali co soupeř předvede. Můžeme být rádi, že z toho bylo pouze jednobrankové vedení hostů.

Po pauze na pití jsme se oklepali a probrali se. Ve 28. minutě poslal Nusky do průniku Maxe, který brankáře sice neprostřelil, vybojoval však pokutový kop, který sám proměnil. Do poločasu se hra převrátila a my se dostali na koně. Byli jsme hladovější a ve 35. minutě Max výborně zatlačil hostujícího brankáře a převrátil stav utkání na 2:1. Těsně před odchodem do kabin se Max dostal do dalšího průniku, byl faulován, ale hlavní rozhodčí i přes gestikulaci asistenta pokutový kop nepochopitelně nenařídil.

O přestávce jsme si řekli, že se vyvarujeme chyb, zkusíme přidat další gól a zabojujeme o 3 body. To co se dělo v druhé půli, snad ani nestojí za komentář. Hosté se po dvou našich kličkách v našem vlastním vápně dostali do vedení 3:2 a my už jsme jen odevzdaně sledovali, jak si odnáší z našeho hřiště výhru.

Kluci, tohle píšu pro vás. Prohrát se může, nikdo na vás nebude řvát po prohraném zápase, ve kterém každý nechá 150% a odplazí se ze hřiště po čtyřech. Ale takhle to nepůjde. Chyby se staly, ale měli jsme 40 minut na to něco se zápasem udělat. Místo toho jsme viděli 11 frajerů, kterým všem bylo jedno jak to dopadne, kteří ve druhém poločase nenechali na hřišti absolutně nic! Takhle to určitě nepůjde a jestli takhle chceme hrát, tak jsme neměli přebor vůbec přihlašovat.

V dalším týdnu nás čeká už ve středu pohár na půdě Hajů.