SK Libuš

SK Union Vršovice B – SK Libuš   0:2 (0:1)

K dalšímu utkání jsme se sešli v neděli odpoledne ve Vršovicích vedle plaveckého stadionu nedaleko čínského fotbalového areálu. Počasí bylo na tuto roční dobu velmi pěkné a na marodce jsme měli stále nešikovného Karlose a čerstvě onemocnivší Fandu s Otou spolu se zraněným Žeňou. Kromě těchto omluvenek a Biho byli všichni ostatní fit a tak jsme měli v nominaci znovu osmnáct hráčů. Jak nevídané v minulé sezóně.

Od prvních minut soupeř nastoupil s několika, jak se později ukázalo, velmi velkými zápasníky a naši se trochu zalekli výšky a stylu fotbalistů Vršovic. Prvních několik tutovek jsme však měli hned zkraje zápasu opět my, ale ani Adam ani další útočníci se nedokázali prosadit a výsledek byl tedy stále bezbrankový. Po jednom dlouhém nákopu z poloviny hřiště se Martin Srbák pustil na hranici soupeřova velkého vápna do souboje, který hlavou vyhrál, srazil si míč do vápna a levou nohou podél vybíhajícího brankáře šťastně zavěsil. Vedli jsme a soupeř přidal na důrazu takovým způsobem, že se všichni kromě trenérů domácích a rozhodčího divili, jestli jsme na fotbale nebo na zápase, o čemž svědčí několik natržených rukávů na dresech našich hráčů. Paradoxně tou dobou dostal jedinou žlutou v tomto zápase náš Miloš. Naštěstí jsme byli rychlejší a většinou i šikovnější, ale na špatně připraveném hřišti míč skákal o něco méně než na nezoraném poli a nahrávky v tomto prostředí byli velice riskantní. Do poločasu jsme soupeře do žádné větší šance nepustili a za stavu 0:1 rozhodčí odpískal poločas.

Do druhé půle jsme chtěli hru zpřesnit a zkvalitnit hlavně směrem dopředu, protože soupeř směrem dopředu nevyprodukoval téměř nic, ale hra se nám nedařila podle našich představ. Míč se těžko kontroloval, rozehrávka trochu vázla a tak se hrál nakopávaný fotbal z první co nejdál od svojí branky na obě strany. Naštěstí v té době vzal na sebe zodpovědnost Adam a po jednom dlouhém nákopu si na polovině hřiště tělem odstavil soupeřova obránce, rozeběhl se s míčem a doběhl s ním až do branky soupeře. Vedli jsme o dva góly a na fotbal se stále nedalo koukat, naštěstí do konce zápasu se už nic vážného nestalo, a tak jsme opět vyhráli. Opět s nulou vzadu, opět na soupeřově hřišti. V tabulce jsme ještě neztratili ani bod a vedeme o čtyři před Duklou z Jižního Města.

Výborně, blahopřejeme, jen tak dál!