SK Libuš

1999 Praha – SK Libuš   1:3 (1:1)

Domácí nás požádali o předehrání utkání na čtvrteční státní svátek a tak jsme jim vyšli vstříc a zápas odehráli o dva dny dříve. Utkání se hrálo na velmi měkkém a podmáčeném terénu. Místo pěkného fotbalu to byl spíše boj se šťastným koncem pro nás.

Měli jsme sice mírnou převahu, ale bez žádných velkých šancí a když už jsme si přeci jen nějakou tu možnost vypracovali, tak v koncovce jsme byli opět neškodní. Až ve dvacátésedmé minutě rozehrál Stuchlík velice dobře trestný kop na Berana, který se prosadil v soupeřově vápně a krásným centrem na zadní tyči vybídl ke skórování zcela volné Čížka T. s Kośem a nakonec prvně jmenovaný zavěsil. Po vstřelené brance jsme malinko zvolnili a zbytečně nechali hrát domácí tým, kterému se podařilo hned po pár minutách srovnat skóre, když Bouška vyrazil střelu z úhlu jen před sebe a tam úplně volný hráč doklepl míč do naší sítě.

Do druhého poločasu jsme vstupovali s tím, že zlepšíme pohyb (hlavně bez míče), zjednodušíme hru a nebudeme mít tolik nevynucených ztrát balónů v rozehrávce. To se nám celkem dařilo až do padesátéčtvrté minuty, kdy zcela nepochopitelně jinak velmi dobrý pan rozhodčí neodpískal jasný faul na Berana v pokutovém území a ještě za protesty dostal Moravec žlutou kartu a navíc jsme museli hned střídat zbytečně podrážděného Stuchlíka, který byl už zralý na kartu rudé barvy. Od té chvíle jsme předvedli asi jednu z nejhorších pasáží celého podzimu a nebýt (v prvním poločase dost nejistého) Boušky v naší brance, tak bylo o zápase zřejmě rozhodnuto, jelikož jen jeho tři výtečné zákroky nás udrželi stále ve hře. Domácí kopali během patnácti minut asi šest rohových kopů, jednou šli sami na našeho brankáře a třikrát stříleli nebezpečně zpoza vápna. Pak přišel zkrat našeho nejzkušenějšího hráče, který se sice snažil kluky neustále burcovat k lepšímu výkonu, ale bohužel sám na to doplatil, když nepochopitelně zakopl míč, který mu utekl za lajnovou čáru a viděl druhou žlutou a my šli do deseti. Po chvíli jsme ještě vystřídali, malinko přeskupili naší sestavu a najednou nás posledních patnáct minut bylo všude plno, za což jsme byli po zásluze odměněni, když domácí mysleli, že již to půjde samo, tak jsme to byli my, kdo začal na hřišti dřít a s velkou touhou jsme chtěli zápas vyhrát. Pak přišla osmdesátášestá minuta a nádherný centr Nekoly a ještě krásnější hlavička Voženílka, která nás posunula ke třem bodům. To již před tím vykopávali míč domácí z brankové čáry a po minutě hry na hřišti se řítil sám na domácího brankáře dorostenec Gabriel, ale bohužel situaci nevyřešil úplně nejlépe a tak se nestal hned tou největší hvězdou. V devadesátédruhé minutě utkání dal konečnou pečeť na výsledek Karban, když dovezl míč do prázdné branky po hezké akci Dukáta s Gabrielem, který dal Honzovi míč na zlatém podnose. Zasloužené vítězství, i když fotbal to nebyl nijak oslnivý.

Dnes se zápas nevydařil našim dvěma nezkušenějším hráčům (Moravec, Stuchlík) hlavně po psychické stránce, ale zbytek týmu vše nahradil a to je pro nás velké pozitivum. Ještě jedna perlička – za to, že jsme domácím vyšli vstříc, tak jejich vedoucí po zápase donutil rozhodčího napsat do zápisu o utkání, že chce pro Moravce vyšší trest, jelikož zakopl míč až na silnici, kde mohl způsobit dopravní nehodu!!!!!!!! Ještě mohl dodat, že též mohl zastavit v blízkosti jezdící metro!!! Po vítězství jsme měli další možnost se velice dobře zasmát a pobavit, když lidská „moudrost“ opravdu nezná mezí.

Celkově jsme skončili po podzimní části soutěže s 18 body na sedmém místě, což není až tak špatné, ale vzhledem k tomu, kolik bodů jsme svojí střeleckou nemohoucností prohospodařili, tak určitě být spokojeni nemůžeme. Toto mužstvo má určitě na to, aby bylo mezi prvními třemi týmy.

Děkujeme všem našim příznivcům za jejich velkou přízeň našemu klubu a těšíme se na jarní pokračování. V zimní přípravě odehrajeme několik přípravných zápasů – s jejich začátky a místa konání budeme včas informovat na našem webu.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Koś;   2. Čížek T.;   3. Beran, Bouška