SK Libuš

SK Ďáblice – SK Libuš   2:3 (1:3)

V posledním zápase podzimu jsme jeli přes celou Prahu, do Ďáblic. Zde nás čekal druhý tým tabulky, který si na nás hodně věřil. Sestavu jsme trochu pozměnili a vzali kluky, kteří si nominaci za tréninky zaslouží.

Zápas začal, soupeř měl výkop. Dan ve sprintu postupně napadal tři hráče, míč se jeho napadáním dostal až k brankáři, i toho neušetřil napadáním, vybojoval balón a zasunul ho do prázdné branky. Hrálo se 10 vteřin :-). Ostatní kluci se do napadání zapojili také výborně, dobře a včas dostoupili protihráče a těm už nezbývala jiná možnost, než zahrát míč k brankáři. Je vidět, že už někteří kluci pochopili co od nich chceme a co z toho pramení. Soupeř byl jako opařený. Dál jsme předváděli vysoký pressink, kluci nebyli líní na krok a soupeř si s tím nevěděl moc rady. Naše hra byla jako harmonika, celý tým se dobře posouval a zavíral prostory, dobře vystupoval proti soupeři, odebíral mu čistě míč a z toho pramenily naše šance. V páté minutě kopal Hop rohový kop, míč se dostal do brankoviště, kde Medy ve skluzu prostřelil vše a my vedli 2:0. Domácí se zmohli jen na střely z dálky, které Jirka v bráně bez problému pochytal. Kluci dál pokračovali v dobrém výkonu a soupeře přehrávali. Ve 28. minutě kopal další roh Hop, zvedl ruce (asi signál, že to půjde na druhou tyč :-) ), prudce nacentroval na přední tyč a tím asi zmátl domácího brankáře, který si jeho centr srazil do branky a my vedli 3:0. Ani jsem se Hopa nezeptal, jestli to chtěl, protože bych dostal dlouhou přednášku co a jak :-). V poslední minutě prvního poločasu jsme inkasovali branku i my, tak byl poločasový výsledek 3:1 pro naše kluky.

V kabině jsme se hlavně zahřáli a šli do druhého poločasu. Domácí na nás vlétli a hned ve 38. minutě po střele, kterou Jirka vyrazil, domácí útočník dorazil míč do naší branky – 2:3. Domácí tlak měl sílit, ale jen na pár šancí jsme je do něčeho moc nepustili. Co nezadržela naše obrana, pochytal Jirka a my se radovali z výhry 3:2.

Dnes vedl poprvé v Libušském dresu náš tým jako kapitán Vojta (Hop) Štulík a po celý zápas si počínal velmi dobře, bylo ho plné hřiště a dnes patřil k našim nejlepším klukům. Ale i ostatní kluci si dnes zaslouží velkou pochvalu, hráli jako tým a bylo vidět, že začínají chápat co po nich chceme i ve velmi bouřlivém prostředí, které v Ďáblicích bylo. Někteří rodiče (domácích) byli velmi rozparádění a asi zapomněli, že hrají děti a nadávat jim nikomu nepomůže, ať klidně nadávají mě, já se s tím snad nějak vyrovnám, ale ne dětem, které jsou zrovna lepší, než ty jejich.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád se máme co učit a chceme se pořád zlepšovat!!!