SK Libuš

SK Libuš – TJ SK Satalice   5:0 (0:0)

K poslednímu zápasu zimní ligy na Unionu jsme jeli v poslední den jarních prázdnin. Nominace probíhala minulý týden ve čtvrtek a pátek a tak se čekalo, kolik dalších hráčů a proč se nezúčastní. Počet trochu překvapil i nás, ale to se dalo čekat, na některé jedince a rodiny se prostě nedá spolehnout. První omluvenka přišla v sobotu večer, Srbák se pořezal o dveře, další v neděli ráno. Fanda přijel nastydlý z hor, Michal onemocněl přes noc. Dorazil nás Otík, který prostě nepřijel. Místo šestnácti dvanáct. Pokud se někdo bude divit nominacím, klidně může.

V zápase jsme opět nechali chytat Sama, v mistrákách bude ale asi chytat Kiki. Postavili jsme všechny, kteří přišli od začátku, jen brankář hrající dnes znovu v poli, zůstal na začátku na lavičce. V průběhu utkání jsme zkoušeli, koho postavit na levý kraj zálohy, protože toto místo je u nás dlouhodobě neobsazené (Beny, Filip, Žeňa). Do středu zálohy se stáhl Adam, kterému tyto změny v rozestavení dělají nejmenší problémy a zbytek týmu střídal vždy podle potřeby. Od začátku utkání jsme se snažili držet míč a aktivním pohybem směrem dopředu soupeře natolik zaměstnat, aby se sám do útoku moc nedostával. Tentokrát se nám to docela dařilo, ale proměňování šancí je naší největší slabinou už delší dobu. Několik tutovek jsme opět neproměnili a někteří hráči začali být zbytečně nervózní, což vyústilo v Adamovo celkem zbytečné zranění. Do poločasu se nic dalšího nestalo a za nerozhodného stavu se pískal poločas.

Do druhé půle jsme Adamovi ošetřili nakopnutou nohu a do středu zálohy posunuli Ládíčka. Byl to vskutku geniální tah, protože Láďa s kapitánskou páskou na ruce by dobře i chytal. Náš tlak se začal zvyšovat a po jedné z mnoha dalších střel po hře soupeřova obránce rukou ve vápně rozhodčí odpískal penaltu. V týdnu i před zápasem v šatně si Dan věřil, tak jí šel kopat a s přehledem proměnil. Od té doby nám začalo vycházet skoro všechno, do čeho jsme kopli a další góly byly jeden jako druhý. Láďa nakopl dlouhý balón za nebo mezi obránce a Kiki naběhl, utekl a dal gól. Čtyřikrát za sebou skoro stejně. Ke konci zápasu kluci trochu polevili a Šimon stáhl soupeřova útočníka ve vápně za dres. Rozhodčí odpískal penaltu proti nám, ale Sam ji parádně vystihl a vyrazil. Poslední zápas jsme tedy opět vyhráli.

Opět s nulou, tentokrát čtyř-trick, ještě k tomu brankáře. Vzhledem k ostatním výsledkům obsadíme pravděpodobně druhé místo za celkově prvními Vršovicemi, se kterými jsme remizovali, ale máme o několik vstřelených gólů horší skóre.
Výborně, blahopřejeme.