SK Libuš

TJ Sokol Cholupice – SK Libuš   3:6 (1:4)

K prvnímu zápasu jarní části sezóny jsme jeli do sousedních Cholupic, které jsme naposledy v zimní lize porazili jen těsně 3:1. Tentokrát jsme opět nebyli v plné sestavě, protože Adam byl stále zraněný, Fanda nastydlý, Srbákovi nebylo dobře a Filip S. je po operaci a zapojí se až v dalším průběhu sezóny. Přesto jsme věřili v dobrý výsledek a vzali na střídání sedm hráčů, aby si zahrálo všech osmnáct možných hráčů zapsaných na soupisku k utkání. Tolik pro vysvětlení rodičům, že hrají všichni a ne jen jedenáct nejlepších včetně druhého brankáře.

Od prvních minut soupeř přistoupil k utkání velice sebevědomě, včetně trenéra a snažil se vysokým presinkem narušovat naši rozehrávku. My jsme se naopak dlouhými nakopávanými balóny chtěli jednoduše dostávat za jejich obranu, bohužel většina našich útočníků nechtěla tento systém praktikovat a opět dělali něco jiného, než jsme jim radili my. Přesto se nám podařilo během prvních patnácti minut vstřelit tři branky po rychlém protiútoku Otou, po rohu Marufem a Michalem a utkání vypadalo jako rozhodnuté. Někteří kluci opět polevili, někteří chtěli dát gól za každou cenu sami a někteří hráli tak, jak jsme chtěli. Cholupickým hráčům se podařilo po ojedinělé akci směrem dopředu vstřelit nám jednu branku a nám se těsně před koncem Láďou podařilo opět zvýšit brankový rozdíl na tři branky a pískal se poločas.

O půli jsme vystřídali brankáře, protože Sam několik přípravných zápasů odchytal a chytil v nich i penaltu a samozřejmě ho jako dvojku brankáře potřebujeme připravit na další zápasy v případě zranění nebo nemoci Kikiho. Ve druhé půli Cholupice přidaly a během prvních deseti minut se jim za pomoci špatné rozehrávky Sama a Tomáše podařilo z penalty snížit a někteří naši rodiče se začali chovat jako smyslů zbavení. Po dalším vystřídání Žeňa po rychlém protiútoku a Pavel po parádně zahraném trestném kopu Ondry hlavou opět zvýšil náš náskok a vedli jsme dokonce o čtyři branky. Po další Samově chybné rozehrávce Cholupice ještě jednou snížily a rodiče začali znova bláznit. Nakonec jsme utkání v klidu dohráli a vyhráli.

Výborně, blahopřejeme, pořád jsme o bod první a napomínáme rodiče – jako tým takové chování vůči našim ani cizím hráčům nechceme a neschvalujeme.