SK Libuš

SK Libuš – SK Ďáblice   2:4 (1:2)

V prvním mistrovském utkání v nové sezóně jsme si předehráli poslední kolo proti postoupivšímu týmu mladších dorostenců z Ďáblic. Vinou nedostatečné nominace (omluvili se Adam K., Filip S. – prázdniny, Šimon B. – zraněná třísla, David B. – nový hráč, Honza Minh – nepřišel vůbec?) jsme měli na střídání jen tři hráče do pole a nového brankáře Honzu Pláničku. A to ještě musel do branky o rok mladší Sam T., který bojuje ve starších žácích po odchodu Kikiho o post brankářské jedničky.

Do utkání jsme vstoupili s rozestavením 4–1–4–1 se Žeňou na hrotu útoku. Uprostřed hřiště hrál bránícího defenzivního záložníka Tomáš a před ním ve středu pod hrotem nejpomalejší z týmu Michal s Kryštofem a po stranách Beny s Danem. Rozestavení možná dobré, ale určitě typologicky nevhodně poskládané. Od prvních minut byl soupeř aktivnější, všechny míče ve středu hřiště končily na jeho kopačkách a pokud se nám podařilo dostat se dopředu, kombinace končila na tom, že Žeňa s Tomášem se rozhodli nahrávat si pouze mezi sebou. První branku soupeř do naší sítě vysloveně dotlačil a druhou nám vstřelil po zbytečné ztrátě míče při naší rozehrávce. Nám se podařilo hned vzápětí snížit parádní Tomášovou střelou po dobře rozehraném autovém vhazování. Po několika minutách se pískala přestávka.

Do druhého poločasu jsme posunuli Žeňu na pravý kraj zálohy, aby měl větší možnosti manévrování a větší prostor pro svou rozehrávku a na hrot útoku posunuli bojovnějšího Dana. Snažili jsme se hráče přesvědčit k většímu klidu při rozehrávce a hře s míčem po zemi, ale naše snaha opět nepadala na úrodnou půdu a už vůbec ne do hlav většiny hráčů. Soupeři se hned z první akce druhého poločasu podařilo svůj náskok navýšit po další naší chybě a znovu jsme prohrávali o dvě branky. Do konce utkání nám zbývalo ještě dost času a tak jsme posunuli Fandu doprostřed obrany k Pavlovi, Kubu na místo Kryštofa, Miloše na beka a Barnyho vysunuli na hrot společně se Žeňou, za což se nám odvděčili druhou naší brankou po samostatné akci Ženi a jeho parádním zakončení kolem vybíhajícího brankáře. Od této chvíle jsme byli lepším týmem, ale ještě občas vázla souhra a někdy i rozehrávka a soupeř se pak po ojedinělých akcích dostával do nebezpečných brejků. Nakonec minutu před koncem jednu ze svých šancí po Samově pozdním vyběhnutí proměnil a tak jsme nakonec o dvě branky prohráli ve druhé půli celkem vyrovnaný zápas.

Bohužel, první porážka, příště snad výsledek i hra budou lepší.