SK Libuš

TJ Kyje Praha 14 – SK Libuš   12:6 (3:1 3:0 4:4 2:1)

V hustém pátečním provozu jsme museli absolvovat cestu přes celou Prahu až do Kyjí, kde jsme od pěti hodin s místními borci rozehráli další soutěžní zápas. Hrálo se pod umělým osvětlením, což pro mnohé z našich hráčů byla novinka.

Zápas jsme nezačali vůbec špatně a soupeře na dobrých pět minut zatlačili na jeho obranné polovině. Bohužel se nám z tohoto tlaku nepodařilo vstřelit branku a soupeř to dokázal potrestat. Z prvního úniku dokázal skórovat a hra se začala pomalu vyrovnávat. První čtvrtina vyzněla vítězně pro soupeře a to v poměru 3:1, když se za libušské barvy dokázal prosadit dnes pětigólový Honza Hodánek.

Od druhé čtvrtiny už měl soupeř na hřišti menší převahu, kterou také dokázal zužitkovat a nakonec zvítězit 12:6. Za zmínku určitě ještě stojí gól Věrky, která dnešní střelecký účet uzavřela. Když se ocitla s balónem u nohy tváří tvář soupeřově brankáři, tak nezazmatkovala a s elegancí a klidem ho dokázala přelobovat stylem „alá Panenka“.

I když z toho dnes vítězství nebylo, tak celé mužstvo zaslouží pochvalu za předvedenou hru! Je radost pohledět na hráče, kteří s hlavou nahoře hledají své spoluhráče, aby jim mohli přihrát do lepší pozice.
Děláte nám radost dámy a pánové!!!

Ještě bych chtěl poděkovat dnešnímu soupeři, že se také nenechal zmanipulovat pro mě nesmyslným pravidlem, které hráči v mladší přípravce umožňuje autové vhazování zahrát tím stylem, že si balón položí na zem, třikrát si ho „ťukne“ před sebe a může pálit na bránu, ale že autové vhazování, tak jak už je patrné z názvu standardní situace, zahrává vhozením. Čtyři roky budeme učit fotbalisty auty zahrávat nohou a pak po nich najednou budeme chtít, aby auty házeli??? Je to jen můj názor, ale účel tohoto pravidla asi opravdu nikdy nepochopím…..!