SK Libuš

TJ Sokol Bílá Hora B – SK Libuš   15:1 (2:0 3:0 7:1 3:0)

Tento zápas potvrdil pravidlo, že každý zápas je jiný. Naši hráči se zpočátku snažili bojovat o každý balón, ale soupeř, který byl dle tabulkového pohledu daleko za námi, nasadil do zápasu hráče z A týmu a to se ukázalo (společně s absencí našich dalších hráčů), jako klíčové pro další průběh utkání.

Naši hráči se nemohli vyrovnat z kombinační a důraznější hrou soupeře. V útočné fázi se absolutně nedařilo udržet balón, docházelo k přetížení obrany. Rozhodující zlom utkání přišel v třetí čtvrtině a nebýt Kenyho, mohla být prohra i vyšší. Po závěrečném hvizdu se u některých hráčů objevili i slzy, což berme jako znamení, že jim nebyl výsledek lhostejný.

Takže kluci hlavu vzhůru – ke sportu patří jak radost z vítězství, tak i zklamání z prohry. Pro další radost z vítězství je potřeba zlepšit nejen útočnou fázi, ale i celkový přístup k tréninku.

SK Libuš – TJ Sokol Cholupice   10:3 (3:0 2:2 2:1 3:0)

Po hektickém a krásném zápase s týmem Modřan, ještě plni dojmů, čekal naše borce další soupeř s horní části tabulky. Počáteční soupeřovu snahu o kombinační hru narušovali naši hráči včasným napadáním a příkladným obsazováním. Díky naší aktivní hře a z toho plynoucích chyb soupeře, jsme po přesných střelách vyhráli první čtvrtinu 3:0.

Poté co se soupeř snažil zlepšenou hrou v druhé čtvrtině obrátit misky vah výsledku na svojí stranu, pokračovali naši borci v nastaveném trendu a soupeře prakticky nepustili k žádné možnosti obratu utkání.

V tomto duchu se vedl i zbytek utkání a nebýt výkonu brankaře soupeře a spousty zahozených šancí či pološancí mohl být brankový rozdíl i vyšší. Pro navýšení brankového rozdílu klukům scházel větší klid a více důrazu, jaký předvedl Luky Michalko při svém gólu.

I když je třeba hráčům poblahopřát k vítězství, nesmí usnout na vavřínech a stále pracovat. Toho vítězství berme i jako předčasný sváteční dárek pro maminky hráčů a doufejme, že stejný dárek v podobě vítězství dostanou i otcové.
PS: 18. 06. Ne 17:00 SK Uh. sklady Praha – SK Libuš.

SK Modřany – SK Libuš   8:9 (2:2 1:1 2:3 3:3)

No to byl zápas!!! Ale pěkně popořádku. Naši hráči nastoupili do rozcvičky před utkáním plni odhodlání a elánu mistrák vyhrát. Bohužel před utkáním se spustil liják a na začátek zápasu se muselo čekat asi 15 minut v kabině . To kluky v jejich emocích zbrzdilo a tento zápas jako by byl předzvěstí večerního utkání našich hokejových reprezentantů z Finskem. Naši borci totálně zaspali úvod zápasu a po pěkné kombinaci a dorážce po vyražené střele soupeře brzy prohrávali 0:2. Naštěstí to kluky nepoložilo a postupně zlepšenou hru korunovali vyrovnáním. Hra se přelévala z jedné strany na druhou. Soupeř byl lepší v kombinační hře, naši zase v rychlém přechodu do útoku a důrazným zakončením střelou. I když je třeba pochválit celý tým za bojovného ducha, vyzdvihnul bych výkon Mirka Beneše, který střílel jako u Verdunu a konečně neuhnul z žádného osobního souboje. Soupeř k jeho zastavení často používal i dost nesportovních faulů. Zlomem pro konečný výsledek byly dva slepené góly za stavu 6:6, kdy se trefil a k naší radosti rozehrál i Míša Hůla. Ke skorování mu pomohl i krásně připravenou fotbalovou akci Denis Červinka, který konečně využil své postavy ke krytí balónu a přesnou přihrávkou připravil gól. I když v zavěru utkání soupeř vrhnul všechny síly do útoku, podařilo se našim borcům výsledek uhájit.

Po závěrečném hvizdu vypukla nefalšovaná radost. Tuto radost si kluci svým výkonem vybojovali a zasloužili. Ta jiskra radosti v jejich očích nechť je povzbuzením nejen pro nás trenéry, ale i pro rodiče v tom, že děláme spávnou věc. V neposlední řadě je potřeba poděkovat zraněným hráčům, kteří přišli podpořit svůj tým a fans z řad rodičů, kteří se museli vyrovnat z bubínkem fans soupeře a zapojit své hlasivky naplno.

S radostí blahopřejeme klukům k vítězství a jen houšt bojovnosti, hrdosti, cti a síly. Na závěr přijmeme toto vítězství s pokorou pro další práci.

SK Libuš – TJ Slovan Bohnice   24:0 (6:0 4:0 6:0 8:0)

Hned první akce po rozehrání, kdy krásnou střelou poslal náš tým do vedení Luky Koudela, předpověděla celý vývoj utkání. Na soupeře se valila jedna akce za druhou a tak skóre v náš prospěch utěšeně narůstalo. Ke vší úctě k hráčům soupeře, který za celé utkání zahrozil po naší chybě pouze jednou nastřeleným břevnem, schopnosti našich hráčů neprověřil. Krásnou kombinací z gólovým efektem, tak jak to má být a jak se borci učí na tréninku, se předvedlo bratrské duo Pavlík a Vášík Navarovci. Byť jsou vzorem pro některé hráče, kteří během hry zapomínají na základ kolektivního sportu a zbytečně kličkují.

Do poslední čtvrtiny se do ůtoku přesunul brankář Keny a výsledkovou třešničkou na dort byl jeho vstřelený hattrick, kdy behěm šesti minut potvrdil nejen svojí univerzálnost a všeobecnou platnost pro tým, ale i pečetil naše vysoké vítězství.

Vzhledem k tomu, že nás čekají další a daleko těžší zápasy, nesmí se kluci tímto výsledkem uspokojit, ale dále pracovat na zlepšení všech svých fotbalových a mentálních dovednostech a to jak směrem k jednotlivcům, tak i k týmovému pojetí hry.