SK Libuš

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   0:1 (0:0)

Hned druhé jarní kolo nás čekal zápas sezóny proti prvnímu celku tabulky a to Podolí. Před zápasem jsme na soupeře ztráceli tři body a výhrou jsme se mohli dostat na první místo my, ale hlavně jsme soupeři chtěli vrátit zatím naší jedinou prohru v soutěži z podzimu.

Hrál se šlágr soutěže a to na zápas přilákalo velmi hezkou návštěvu, která byla vyšší, než na naše dospělé áčko, které hrálo před námi. Na soupeře jsem se byl několikrát podívat a kluky na jejich hru, zahrávání standardek a jednotlivce připravoval. Vše kluci věděli a já si myslel, že nás soupeř nemá čím překvapit.

Začátek utkání, běžela teprve druhá minuta a soupeřův útočník se hnal sám na Davida po situaci, na kterou jsem kluky upozorňoval :-(… s nájezdem si David poradil. To samé se opakovalo za pár minut se stejným koncem, kdy nás držel David. Hrál se vyrovnaný zápas, bohužel my jsme se nedostávali do zakončení. Vždy nám něco chybělo, místo nahrávky dotek navíc a opačně. Místo, aby jsme v rychlosti šli jeden na jednoho, tak jsme zbytečně hru brzdili a ztráceli lehké balóny. Postupem času se projevovala naše lepší fyzická kondice a soupeře jsme zatlačili. Bohužel pro nás jsme z toho nic nevytěžili a pískal se poločas, který skončil bez branek a šlo se do kabin.

Tam jsem musel zvýšit hlas, protože mi přišlo, že mě kluci před zápasem vůbec neposlouchali.. Druhý poločas začal a soupeř se dostal k zahrávání rohů. Nejdříve se snažili bránit Davidovi v pohybu, kdy ho obklíčili v malém vápně (i na to jsem kluky připravoval ). První roh jsme odvrátili, bohužel znovu na roh. Druhá varianta zahrávání rohu na zadní tyč, o které jsme také hovořili, byla pro soupeře úspěšná. Na druhé tyči zcela volný hráč hlavou poslal Podolí do vedení – 0:1. Běžela druhá minuta druhé půle… Kluci se snažili a bojovali, ale bohužel naše akce končily před vápnem a ojedinělé střely skončily vedle branky. Soupeř se zatáhl a hrozil z brejků. A z těch byl nebezpečnější než my.

Bohužel se nám nepodařilo dát branku a tak nás Podolí podruhé v soutěži porazilo 1:0 a dnes asi i spravedlivě. Zápas to byl docela vyrovnaný, ale soupeř si vypracoval více brankových příležitostí a na rozdíl od nás dal hlavně gól. Kluci se snažili, ale dnes to nebylo ono, byli jsme hodně nervózní a chyběla nám lehkost. Dnešní prohru beru na sebe, kluky jsem zbytečně zahrnul taktikou, místo na soustředění na soupeřovu hru jsem měl kluky nechat v klidu hrát to, co umí. V celku jsou lepší tým i fotbalisté než Podolí, které má tým složený většinou z ročníku 2003 oproti nám, ale na to se nehraje. Pro nás dobrá, i když velmi trpká zkušenost do dalších sezón.

Na kluky jsem velmi pyšný za jejich vystupování a jejich chování. I pro prohře šli pogratulovat soupeři k vítězství, ale soupeř se klukům posmíval a urážel, tak jsem to ukončil. Dokonce mě chtěli i bít :-)))… Kluky vedeme k slušnému a férovému chování i mimo hřiště, bohužel to v Podolí asi neznají. Dál o nich psát nemá smysl, kdo na zápase byl, tak si obrázek udělal sám.

Kluci hlavu nahoru, prohrou nic nekončí, právě naopak!! Každý zápas i prohraný, nás dělá silnější. Vyhrávat umí každý, ale prohrát a znovu se oklepat a jít za svým cílem! Teď se ukáže, jaký jsme tým a jací jsme bojovníci.

Ale hlavně jde pořád jen o fotbal a ten se pořád učíme. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!