SK Libuš

SK Libuš – FC MAS Táborsko   2:4 (1:2)

V neděli jsme přivítali čtvrtý celek tabulky Táborsko. Na zápas jsem se velmi těšil, neboť v Táboře jsme sehráli velmi povedené utkání, kdy jsme velmi dobrého soupeře fotbalově přehráli, ale nedokázali jsme proměnit šance a nakonec odešli o branku poražení.

Do Prahy dorazily tropické teploty a tak se zápas hrál za příšerného vedra, ale počasí bylo pro obě mužstva stejné. Zápas začal a já si připadal jako v Jiříkově vidění! Chyběl nám pohyb, všude jsme byli druzí, nikdo nechtěl bojovat a tak si soupeř s námi dělal co chtěl. Místo kombinace jsme se uchýlili k nakopávaným balónům a soupeřovu kombinaci jsme vůbec nestačili bránit. Už v páté minutě přišel zasloužený trest a my prohrávali 0:1. Ve 13. minutě už to bylo 0:2. O chvilku později se nádherně trefil hostující útočník, naštěstí pro nás to bylo z malého offsidu. Nám se podařilo po dlouhém nákopu důrazným Lukášem snížit na 1:2. Po pár minutách šel Luky sám na brankáře, který vyběhl a chtěl ho přehodit, bohužel se mu to nepovedlo a tak po prvním poločase jsme s velkým štěstím prohrávali pouze o branku. Ale nutno říci, že jsme nepředvedli vůbec nic :-(.

V poločasové přestávce jsme museli zvýšit hlas a promluvit klukům do duše!!! Protože takhle se prezentovat nechceme, i když je soupeř fotbalově úplně někde jinde než my, má pět kluků ve fotbalové akademii i jiné možnosti atd…, ale aby kluci odchodili celý poločas a vůbec tam nebyla vidět bojovnost, nasazení, tak to ne!!!

Druhý poločas už byl z naší strany lepší, kluci se snažili více kombinovat a začali také více běhat, ale hlavně bojovat!!! Po pěti minutách nám soupeř znovu odskočil na rozdíl dvou branek, ale uplynuly dvě minuty a po chytře rozehrané standardce Alfem se prosadil Dan na 2:3 a dal nám naději. Měli jsme několik dobrých brankových příležitostí, ale nedokázali jsme žádnou proměnit. Naděje na vyrovnání zhasla dvě minuty před koncem, kdy jsme špatně dohráli rohový kop soupeře, kdy střelu z vápna, na kterou Mates dobře reagoval a vyrazil míč před sebe a místo aby jsme na střelu reagovali, tak jsme nechali soupeře v klidu dorazit míč za bezmocného Matěje – 2:4. Stejné chyby, na které pořád upozorňujeme, nás stále srážejí :-(… – je to pořád stejné a bohužel o pohodlnosti a lenosti našich hráčů udělat krátký sprint navíc, pořád na něco spoléháme a vůbec nepředpokládáme, že by to mohlo dopadnou jinak :-(.

A tak zápas skončil zcela zaslouženě výhrou hostů. My jsme si dnes bodovat nezasloužili. Někteří kluci mají nabídky do vyšších soutěží a možná se tam už vidí, ale měli by si uvědomit, že tímhle přístupem, alibismem a co je nejhorší strachem – hrát, nabízet se a snažit se něco vymyslet a udělat, tam dlouho nebudou!!!

Dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!