SK Libuš

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš   3:11 (2:6)

Na prvního máje je lásky čas a my naší lásku jeli hrát na Podolí, kde jsme se utkali z místními kluky. Už před utkání nám všichni říkali, že jsme dnes velkými favority a že by jsme dnes měli vyhrát. Tyhle řeči nemám moc rád, protože není lehkých soupeřů a nikdo se neporazí sám, jen řečmi!!! Do kluků se snažíme dostat sebedůvěru a chceme, aby každý zápas hráli na vítězství a je jedno jaký proti nám zrovna stojí soupeř. Čekal nás soupeř, který většinu svých bodů dělá doma a tak jsme se na něho dobře připravili.

Hned od začátku utkání jsme soupeře přišpendlili před jeho brankou, snažili se hrát kombinačně a nebýt zbrklí v zakončení. Velké problémy domácí obraně dělal Dom, který v rychlosti přehrával obránce a buď sám zakončoval nebo nezjištně přihrával. Po jeho průnicích jsme se dostali do vedení, které jsme navyšovali po celý zápas. Kluci se dostávali do zakončení a kdyby dnes Dan dal jen polovinu šancí, tak by byl nejlepším střelcem přeboru, bohužel je pořád hodně zbrklý, snaží se vše hrát rychle z jednoho doteku. Přitom z jeho rychlostí má na vše dost času. Pro jeho obranu musím říci, že Dan hraje fotbal rok a půl a udělal velký pokrok ve své hře. Snad se nám ho podaří trochu uklidnit :-).

Velmi nepřátelské prostředí, kdy trenéři domácích křičí na rozhodčího z obou stran a chtějí pořád pískat fauly a penalty slavilo úspěch. Po trestném kopu, kdy domácí hráč dobře vystřelit, David míč vyrazil na tyč a míč se vrátil před prázdnou branku, jsme vůbec nedobíhali a soupeř dorazil míč do branky. Zbytečně jsme darovali lacinou branku. Druhá branka domácích byla úsměvná, kdy útočník podkopne Alfa, který spadne a následně přes něj upadne domácí hráč se pískala penalta, který z jistotou soupeř proměnil. Na průběh zápasu tyto branky neměly žádný vlil, kluci soupeře jasně přehrávali a kontrolovali hru.

V druhém poločase byla naše dominance ještě jasnější a my přidali (pouze) pět branek, které si kluci mezi sebe rozdělili. Hop, Péťa, Alf, Zrzi, Hůlič, Dan, Alf a dnes čtyřbrankový Dom, kterému tímto velmi gratuluji. I třetí branku jsme obdrželi z pokutového kopu, ale tentokráte penalta byla jasná.

Dnes zaslouží kluci velkou pochvalu, jak za předvedenou týmovou hru, nasazení, bojovnost, ale především za psychickou odolnost. Na klucích je vidět, že fotbal mají velmi rádi a jsou dobrá parta, ale hlavně táhneme všichni i s rodiči za jeden provaz a víme jaký máme cíl!!! Skvělá práce kluci. Děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Závěrem bych chtěl lidem z Podolí říci, že by se měli nad sebou trochu zamyslet a uvědomit si, že fotbal se hraje pro radost a ventilovat si svoji frustraci, či neschopnost své kluky něco naučit na dvanáctiletých klucích (soupeře), je velmi ubohé a dotyčný by měl asi přehodnotit svou práci s mládeží…

Fotky k zápasům