SK Libuš

SK Libuš – TJ AFK Slivenec   4:0 (3:0)

Do utkání jsme vstupovali s odhodláním odčinit debakl z minulého kola, což se nám nakonec i povedlo. Nastupovali jsme v jiném rozestavení, s dorostencem Gabrielem v základní sestavě a hlavně s obrovskou touhou toto utkání vyhrát. Začátek zápasu nám vyšel dokonale a hned ve čtvrté minutě po faulu na Sobotku, kopal z pravé strany levou nohou trestný kop Dukát a kopl ho tak výborně, že hostující hráč si míč srazil do vlastní sítě a to nebylo vše – za dalších osm minut úplně stejná situace i stejní aktéři, faulovaný Sobotka, kopající Dukát, ale zakončil Ivančo a my vedeme dva nula. Naše sebevědomí bylo konečně tam, kde si všichni přejeme a soupeř byl jak na kolotoči. Sice se snažil o zteč naší branky, ale náš tým fungoval jak dobře seřízený stroj a do žádné velké šance jsme hosty vlastně za celý zápas nepustili. Navíc v dvacátépáté minutě Čížek T. nádherně vysunul za půlící čárou nabíhajícího Dukáta a ten svůj nájezd s přehledem proměnil a my šli už do tříbrankového vedení. Do poločasu jsme se už střelecky neprosadili, i když některé akce potom doslova volaly, ale koncovka už tak přesná nebyla.

Druhý poločas jsme chtěli dál pokračovat ve výkonu z poločasu prvního, ale bohužel hned ve čtyřicátésedmé minutě brankář Bouška pozdě a pomalu vyběhl za velké vápno pro dlouhý míč a v souboji o něj z hostujícím hráčem fauloval a byl po zásluze vyloučen. To nás na patnáct minut dost rozhodilo (bohužel i do té doby velmi dobře pískajícího rozhodčího) a nemohli jsme se vůbec dostat do hry. Navíc místo fotbalu se neustále faulovalo a diskutovalo s rozhodčím, což nám vůbec nevyhovovalo, ale hostům ano a tak i několikrát ohrozili naší branku po trestných kopech. Naštěstí jsme tuto pasáž přežili bez úhony a poté až do konce zápasu i v deseti jsme byli jasně lepším týmem. Patnáct minut před koncem přišla definitivní tečka, když po nádherné akci Dukáta s Ivančem se konečně a prvně v této sezóně trefil Hartl a pojistil naší výhru. Mohli jsme i brankový rozdíl navýšit, ale óbršance Vaška a Ivanča bohužel gólem neskončily.

Vítězství zcela zasloužené a mohlo být i vyšší. Dnes jsme odvedli velmi dobrý výkon – jistí stopeři, vynikající beci (křídla), výborný Šupina v defendru, bojovný a neúnavný Sobotka na hrotu, průnikové oba kraje a dobře fungující O. Čížek ve středu, doplněný dnes nejlepším hráčem na hřišti Dukátem – to byl dnes vcelku dobře pracující fotbalový stroj (to samé platí tentokrát i o střídajících hráčích).

Další kolo je potřeba tento výkon zopakovat a potvrdit, i když jednoduché to určitě nebude, protože zajíždíme v neděli 4.6.od 17:00 na horkou půdu do Lipenců.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Dukát;   2. Ivančo;   3. Čížek T., Šupina

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš   5:0 (2:0)

Náš zdravotní stav hráčů se nijak nezlepšil a tak jsme ještě v týdnu požádali Tondu Houdka, který studuje v zahraničí, ale momentálně je doma, aby nám šel pomoci, jelikož jsme měli navíc souběh s dorostem. Nakonec si zahrál i druhý brankář Bouška, ale výsledek utkání je pro nás dost krutý.

Zápas jsme nezačali špatně a byli jsme hned od začátku hodně aktivní. Domácí jsme tím trochu zaskočili, ale jakmile se probrali, tak nás hned ve třinácté minutě potrestali gólem. Za další tři minuty přidali druhý a nám se naše plány totálně zhroutily. Domácí naštěstí další šance neproměnili, ale bohužel ani my jsme nedokázali do poločasu alespoň snížit a tak šli domácí do šaten s dvoubrankovým náskokem.

Druhý poločas byl z naší strany opět aktivní, ale po chybě v našem vápně jsme dostali třetí branku a vlastně o osudu zápasu bylo rozhodnuto. Navíc jsme ke konci inkasovali ještě dvakrát, když se domácím podařily dva brejky a ještě navíc ten poslední si srazil do vlastní branky Růžička. Klukům se nedá upřít chuť, bojovnost, nasazení, ale chybí myšlenka, přesná finální nahrávka a u některých i fotbalové myšlení. Navíc vzadu nejsme moc jistí a vpředu jsme zase dost neškodní a to se špatně boduje. Domácí měli v prvním poločase čtyři šance, stejně jako ve druhém a dali pět branek. To je produktivita pro nás z říše snů.

Musíme zmobilizovat své síly a pokusit se bodovat v dalším kole, kdy přivítáme doma v sobotu 27.5. od 10:15 mužstvo Slivence.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   ,,NIKDO"

SK Libuš – FK Zlíchov 1914   2:2 (0:1)

V týdnu před utkáním jsme se jen modlili, aby nás bylo alespoň jedenáct, protože počet zraněných rapidně stoupl (k dlouhodobě zraněným – Beran, Karban, Moravec, přibyli Nekola, Koś, Stuchlík, Voženílek ještě odpykával nesmyslný trest a Hruška s Michálkem byli vytíženi pracovně). Navíc Ivančo hrál s obstříknutým kolenem a Bouška chytal s horečkou. Naštěstí spolupráce s naším starším dorostem funguje bezvadně a tak nám šli pomoci hned čtyři dorostenci (Houdek Petr, Gabriel Ondřej, Kos Jonáš a Voženílek Matěj), kterým patří velký dík.

Soupeř naštěstí pro nás však nebyl též v plné síle a tak byli obě mužstva, jak oslabená, tak i malinko nervózní, což na naší hře bylo hodně znát – hlavně v prvním poločase. Sice jsme nehráli nijak kombinačně, ale dlouhými míči jsme se snažili dostávat za obranu hostů, to se nám i občas podařilo, ale vypracované šance jsme buď zahodili nepřesnou přihrávkou, nedůraznou koncovkou, nebo nás vychytal hostující brankář. V třicátépáté minutě přišel pro nás trest, i když jsme byli o něco lepším týmem, tak hosté hrozili hlavně z rohových kopů a právě po jednom z nich se ujali vedení. Posledních deset minut se hrál z obou stran hodně špatný fotbal a diváci asi hodně trpěli.

O poločasové pauze jsme si museli několik taktických věcí více upřesnit a hlavně jsme chtěli zápas otočit v náš prospěch. To se nám vlastně povedlo během patnácti minut (mohlo to být i dříve, kdyby jsme opět proměnili naše šance) – nejdříve se trefil Krejča stehnem, když dobře naběhl na Dukátův rohový kop a o tři minuty později opět po centru Dukáta se prosadil agilní Ivančo. Vypadalo to, že máme zápas ve své moci a zápas bude jen otázka skóre. Ovšem bohužel to byl omyl, naše velké šance jsme neproměnili a tak soupeř po pár minutách vyrovnal. Obě mužstva chtěla vyhrát, ale chybělo více klidu ve finální části a tak se nakonec body dělily. Před utkáním by jsme zřejmě bod brali, ale nakonec spokojeni určitě být nemůžeme, jelikož jsme měli jasně zvítězit.

V pátek na trénink přišel i Honza Karban, který jde za týden na plastiku kolenních vazů a chtěl nám aspoň na chvíli pomoci, ale jeho zranění ho bohužel do zápasu nakonec nepustilo, ale i tak mu patří velký dík a hlavně mu přejeme, ať se co nejdříve uzdraví a může být zase mezi námi v plné síle.
Další utkání odehrajeme v sobotu 20.5. od 10:15 na hřišti Slavoje Podolí.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Šupina;   2. Ivančo;   3. Krejča, Vašek

FC Tempo Praha – SK Libuš   5:1 (2:0)

Bohužel jsme sobotní derbíčko nezvládli, jak fotbalově, ale hlavně výsledkem a to se nám ještě zranili dva hráči, tak musíme honem rychle zapomenout a připravit se na další utkání.

Zápas začal z obou stran opatrně, ale domácí si hned v šesté minutě vytvořili první šanci, kterou však na brankové čáře skvěle zlikvidoval Ivančo, který zasahoval za již překonaného Michálka v naší brance. Poté jsme vystrčili i my růžky, ale střelu Ivanča vytěsnil domácí brankář a ze série rohových kopů jsme se též neprosadili. V patnácté minutě přišla pro nás první pohroma, když se při sprintérském souboji o míč zranil Šimon Koś(natržený stehenní sval). Chvíli jsme hráli o deseti, když jsme vystřídali, tak domácí kopali rohový kop a odražený míč skončil na velkém vápně, kde zrovna náš střídající hráč nebyl a domácí borec se trefil perfektně. Tato branka nás dost zaskočila. Museli jsme malinko přeházet sestavou a navíc jsme chtěli i změnit trochu styl hry, ale to se nám vůbec nedařilo a domácí byli jasně lepším týmem a tak po zásluze přidali i druhý gól, i když asi hodně na hraně offside.

Do druhého poločasu jsme vstoupili se změnou taktiky, ale hlavně zvýšit pohyb a nasazení, což se nám celkem dařilo. Pak však přišla padesátápátá minuta a třetí branka domácích, která nás hodně naštvala a dá se říci rozhodla o osudu zápasu, bohužel o ní rozhodl spíš pan rozhodčí, když byl nejdříve po odehrání míče faulován Růžička, ale nepískalo se, poté se míč dostal opět k domácím a po útoku směrem do našeho vápna obdržel Stuchlík úder loktem do oka (večer skončil v nemocnici s otřesem mozku!!!), ale píšťalka zůstala opět němá. Je nám jedno, jak utkání bylo vedeno, ale tady to bylo hodně okaté. Poté jsme vypadli úplně z role a domácí přidali čtvrtý gól. Vypadalo to na velký debakl, ale naštěstí Jirka Sobotka vystihl malou domů a doslova dotlačil míč do sítě. Na další branku jsme se však již nezmohli a tak domácí nakonec přidali pátý gól a své dílo dokončili a my si odvážíme nepopulárního bůra. Domácí vyhráli zcela zaslouženě, když krom několika minut byli po celé utkání lepším týmem. Za nás jen škoda zraněných hráčů a uznání třetí branky v době, kdy jsme se ještě snažili s utkáním něco dělat.

Další zápas odehrajeme v sobotu 13.5.2017 od 10:15 na domácím stadiónu s mužstvem Zlíchova. Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Šupina;   2. Růžička;   3. Sobotka