SK Libuš

1999 Praha – SK Libuš   1:3 (1:1)

Domácí nás požádali o předehrání utkání na čtvrteční státní svátek a tak jsme jim vyšli vstříc a zápas odehráli o dva dny dříve. Utkání se hrálo na velmi měkkém a podmáčeném terénu. Místo pěkného fotbalu to byl spíše boj se šťastným koncem pro nás.

Měli jsme sice mírnou převahu, ale bez žádných velkých šancí a když už jsme si přeci jen nějakou tu možnost vypracovali, tak v koncovce jsme byli opět neškodní. Až ve dvacátésedmé minutě rozehrál Stuchlík velice dobře trestný kop na Berana, který se prosadil v soupeřově vápně a krásným centrem na zadní tyči vybídl ke skórování zcela volné Čížka T. s Kośem a nakonec prvně jmenovaný zavěsil. Po vstřelené brance jsme malinko zvolnili a zbytečně nechali hrát domácí tým, kterému se podařilo hned po pár minutách srovnat skóre, když Bouška vyrazil střelu z úhlu jen před sebe a tam úplně volný hráč doklepl míč do naší sítě.

Do druhého poločasu jsme vstupovali s tím, že zlepšíme pohyb (hlavně bez míče), zjednodušíme hru a nebudeme mít tolik nevynucených ztrát balónů v rozehrávce. To se nám celkem dařilo až do padesátéčtvrté minuty, kdy zcela nepochopitelně jinak velmi dobrý pan rozhodčí neodpískal jasný faul na Berana v pokutovém území a ještě za protesty dostal Moravec žlutou kartu a navíc jsme museli hned střídat zbytečně podrážděného Stuchlíka, který byl už zralý na kartu rudé barvy. Od té chvíle jsme předvedli asi jednu z nejhorších pasáží celého podzimu a nebýt (v prvním poločase dost nejistého) Boušky v naší brance, tak bylo o zápase zřejmě rozhodnuto, jelikož jen jeho tři výtečné zákroky nás udrželi stále ve hře. Domácí kopali během patnácti minut asi šest rohových kopů, jednou šli sami na našeho brankáře a třikrát stříleli nebezpečně zpoza vápna. Pak přišel zkrat našeho nejzkušenějšího hráče, který se sice snažil kluky neustále burcovat k lepšímu výkonu, ale bohužel sám na to doplatil, když nepochopitelně zakopl míč, který mu utekl za lajnovou čáru a viděl druhou žlutou a my šli do deseti. Po chvíli jsme ještě vystřídali, malinko přeskupili naší sestavu a najednou nás posledních patnáct minut bylo všude plno, za což jsme byli po zásluze odměněni, když domácí mysleli, že již to půjde samo, tak jsme to byli my, kdo začal na hřišti dřít a s velkou touhou jsme chtěli zápas vyhrát. Pak přišla osmdesátášestá minuta a nádherný centr Nekoly a ještě krásnější hlavička Voženílka, která nás posunula ke třem bodům. To již před tím vykopávali míč domácí z brankové čáry a po minutě hry na hřišti se řítil sám na domácího brankáře dorostenec Gabriel, ale bohužel situaci nevyřešil úplně nejlépe a tak se nestal hned tou největší hvězdou. V devadesátédruhé minutě utkání dal konečnou pečeť na výsledek Karban, když dovezl míč do prázdné branky po hezké akci Dukáta s Gabrielem, který dal Honzovi míč na zlatém podnose. Zasloužené vítězství, i když fotbal to nebyl nijak oslnivý.

Dnes se zápas nevydařil našim dvěma nezkušenějším hráčům (Moravec, Stuchlík) hlavně po psychické stránce, ale zbytek týmu vše nahradil a to je pro nás velké pozitivum. Ještě jedna perlička – za to, že jsme domácím vyšli vstříc, tak jejich vedoucí po zápase donutil rozhodčího napsat do zápisu o utkání, že chce pro Moravce vyšší trest, jelikož zakopl míč až na silnici, kde mohl způsobit dopravní nehodu!!!!!!!! Ještě mohl dodat, že též mohl zastavit v blízkosti jezdící metro!!! Po vítězství jsme měli další možnost se velice dobře zasmát a pobavit, když lidská „moudrost“ opravdu nezná mezí.

Celkově jsme skončili po podzimní části soutěže s 18 body na sedmém místě, což není až tak špatné, ale vzhledem k tomu, kolik bodů jsme svojí střeleckou nemohoucností prohospodařili, tak určitě být spokojeni nemůžeme. Toto mužstvo má určitě na to, aby bylo mezi prvními třemi týmy.

Děkujeme všem našim příznivcům za jejich velkou přízeň našemu klubu a těšíme se na jarní pokračování. V zimní přípravě odehrajeme několik přípravných zápasů – s jejich začátky a místa konání budeme včas informovat na našem webu.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Koś;   2. Čížek T.;   3. Beran, Bouška

Termín zápasu 1999 Praha – SK Libuš se mění takto:

SK Libuš – SC Radotín   3:1 (1:0)

V týdnu před utkáním jsme museli zkousnout další jobovku, když k dlouhodobě zraněným (Růžička, Ivančo, Michálek), přibyli ještě Hruška a Šupina. Nakonec si však chlapi poradili i bez těchto klíčových hráčů a za to jim patří dík. Z pátka na sobotu nás navštívila paní zima a naše hřiště bylo pod pokrývkou prvního sněhu. Hrací plocha byla potřeba upravit, hlavně umést všechny lajny a znova přelajnovat, což se povedlo hlavně díky těmto obětavcům: (Moravec, Rözler, Tichý, Stuchlík, Vašek) a tak se utkání mohlo odehrát.

Do utkání proti třetímu celku tabulky jsme vstupovali s tím, že se budeme snažit odčinit výsledkový propadák z minulého kola. Hosty jsme hned od začátku zaskočili svojí aktivitou a tak chvílemi nevěděli kam dřív skočit a kde co zachraňovat.. Vypadalo to ovšem, jako když branka soupeře bude opět zakletá, ale již v desáté minutě jsme smůlu prolomili, kdy Nekola zakončil kličkou brankáři a míč poslal do prázdné branky. Naše radost však trvala jen pár vteřin, protože Ondra stál v postavení mimo hru a tak jsme pokračovali dál ve stečení soupeřovo svatyně. Trvalo to však jen pět minut, kdy po krásném vysunutí Urbancem se v tváří tvář hostujícímu brankáři ocitl mladíček Dukát a s klidem protřelého střelce svoji šanci proměnil a nás poslal do zaslouženého vedení. Dál jsme pokračovali ve velmi kvalitním výkonu a hosty jsme zcela jasně přehrávali. Další šanci měl dnes velmi dobře hrající Stuchlík, ale nahrávku Nekoly v situaci dva na jednoho nevyužil, když v rozhodující chvíli podklouzl a brankář hostů jeho šanci zlikvidoval. Do poločasu jsme však stále k jedné brance mohli přidat další, ale střelu Urbance vykopl brankář na brankové čáře a stejně i zlikvidoval únik agilního Dukáta. Hosté za celý poločas naší branku pořádně neohrozili a když už se do šance dostávali, tak jejich střely zblokovala naše obrana, nebo šly vedle naší branky. Poločas skončil naším jednobrankovým vedením, ale kdyby byl náš náskok o tři či čtyři branky, tak se nebylo čemu divit, protože jsme byli jasně lepším týmem, i když hosté několika momenty ukázali, proč jsou na špici tabulky, ale jinak jsme byli pány na hřišti my.

Druhý poločas už byl vyrovnanější než ten první, ale hlavně zbytečně nervózní ze strany hostů. Nejdříve v padesátétřetí minutě po odpískaném faulu Moravce na polovině hřiště se hostující hráč nesmyslně zezadu ohnal pěstí směrem na hlavu našeho hráče a po zásluze šel pod sprchy. V padesátésedmé minutě rozehrál velmi dobře Stuchlík rohový kop na zcela osamoceného Ondru Čížka, jeho první střelu ještě obrana hostů zblokovala, ale dorážka už skončila v pravém dolním rohu soupeřovo branky a my vedeme 2:0. Poté došlo k další agresi ze strany hostů, kdy po vzájemném souboji byl zezadu škrcen Urbanec a když hráče odstrčil, tak dostal pěstí do obličeje. Dál již nechal běsnícího soupeře na pokoji, ale červenou nakonec viděli oba, což se nám jevilo dosti nespravedlivé. I v hokeji se rozlišuje viník nebo ten, kdo celou věc vyprovokoval a o to víc je pak trestán a navíc Urbanec odstrčil hráče jen proto, aby ho nechal být. Z našeho pohledu spravedlnost žlutá – červená a pak se nemusí vypisovat, kdo byl víc agresivní a jestli dostane do budoucna větší trest, to nám už je nanic. Utkání se tím hodně rozkouskovalo a již to nebyl tak pohledný zápas, jako do této chvíle. Hosté i v devíti se snažili o ztečení naší branky a my zase o rychlé brejky. Na obou stranách však bez brankového efektu. Dvě minuty před koncem řádné hrací doby unikl Beran od poloviny hřiště soupeřovo obraně a s přehledem zavěsil, tím nás dal do úplného klidu a asi až dost bohorovného, protože hosté hned po minutě hry snížili – po naší chybě v obraně i s brankářem. Dál jsme hráli bezstarostně a hosté ve čtyřech minutách nastavení byli nakonec víc nebezpeční, než za celý zápas. Přežili jsme vše bez úhony a tak nám zůstalo zasloužené vítězství a s ním i tři bodíky.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Stuchlík;   2. Dukát;   3. Nekola, Moravec

POZOR!!! Poslední podzimní utkání odehrajeme s mužstvem 1999 Praha již
ve ČTVRTEK 17.11. od 12:30 na hřišti Nusle P4.

SK Libuš – TJ Sokol Lipence   0:1 (0:0)

Výsledková blamáž, tak se dá nazvat naše sobotní vystoupení na domácím hřišti s posledním týmem tabulky. Utkání jsme začali dost nekoncentrovaně a hned v páté minutě běžel hostující útočník sám na naší branku, ale Bouška si s jeho zakončením poradil. Ještě nám trvalo zhruba pět minut, než jsme se dostali pořádně do hry a poté začalo velké trápení v koncovce, vše začal Beran, kdy zcela sám z pěti metrů míří slabou střelou do středu branky a dál vše pokračuje ve stejném stylu. Šupina z malého vápna míří těsně vedle, Voženílek ze strany opět vedle, Nekola dvě situace dva na jednoho kazí špatnou nahrávkou a samostatný nájezd mu likviduje brankář, i když byl asi před tím faulován, Dukát trefuje z vápna břevno a další střely končí buď mimo nebo je stačí soupeř zblokovat na roh. Hosté se sice snažili a vytvořili si také ještě jednu šanci, kterou naštěstí též neproměnili, ale jinak se museli bránit našim atakům, ale gól ne a ne přijít.

Druhý poločas jsme začali aktivně a hned ve druhé minutě se z pravé strany řítil sám na brankáře Tomáš Čížek, ale s jeho střelou na přední tyč si opět poradil hostující brankář a výčet zahozených šancí může pokračovat, Urbanec si položí brankáře, ale jeho střela do prázdné branky směřuje těsně vedle, Beran sám ve vápně přidal razanci a branku přestřeluje, Kosova hlavička z malého vápna míří těsně nad, Urbanec se řítí sám, ale jeho hezký lob končí pár čísel vedle tyče. Další míče jen prolétávají pokutovým územím hostů, ale stále bez brankového efektu. Blíží se konec utkání a hosté kopou ze strany trestný kop, míč směřující do našeho vápna se odrazí ke zcela volnému hráči hostí, ale jeho střelu ještě Čížek T. stačí zablokovat, ovšem opět ke stejnému hráči, který dorážku napálí pod břevno bezmocného Boušky v naší brance a hosté jdou do vedení. Pro nás je to šok, vlastně to byla ve druhém poločase jediná střela na naší branku a stačila ke třem bodům pro hosty. Kluci ještě moc chtěli v posledních minutách zápas otočit, ale to už byl jen marný boj. Pan Pospíchal kdysi napsal, že fotbal nemá logiku a bohužel pro nás s ním už poněkolikáté v tomto ročníku musíme souhlasit. Dnes, kdyby jsme hráli až do večera, tak prostě gól nedáme a tak hosté si po bojovném a srdnatém výkonu odváží velmi cenné tři body.

V sobotu 12.11. na našem stadiónu přivítáme od 10:15 velmi ambiciózní celek Radotína, který je v první trojici celé soutěže. Věřme, že se kluci pokusí vše napravit a budeme minimálně rovnocenným soupeřem favoritovi celé soutěže.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Dukát;   2. Šupina;   3. Moravec