SK Libuš

SK Ďáblice – SK Libuš   2:3 (1:3)

V posledním zápase podzimu jsme jeli přes celou Prahu, do Ďáblic. Zde nás čekal druhý tým tabulky, který si na nás hodně věřil. Sestavu jsme trochu pozměnili a vzali kluky, kteří si nominaci za tréninky zaslouží.

Zápas začal, soupeř měl výkop. Dan ve sprintu postupně napadal tři hráče, míč se jeho napadáním dostal až k brankáři, i toho neušetřil napadáním, vybojoval balón a zasunul ho do prázdné branky. Hrálo se 10 vteřin :-). Ostatní kluci se do napadání zapojili také výborně, dobře a včas dostoupili protihráče a těm už nezbývala jiná možnost, než zahrát míč k brankáři. Je vidět, že už někteří kluci pochopili co od nich chceme a co z toho pramení. Soupeř byl jako opařený. Dál jsme předváděli vysoký pressink, kluci nebyli líní na krok a soupeř si s tím nevěděl moc rady. Naše hra byla jako harmonika, celý tým se dobře posouval a zavíral prostory, dobře vystupoval proti soupeři, odebíral mu čistě míč a z toho pramenily naše šance. V páté minutě kopal Hop rohový kop, míč se dostal do brankoviště, kde Medy ve skluzu prostřelil vše a my vedli 2:0. Domácí se zmohli jen na střely z dálky, které Jirka v bráně bez problému pochytal. Kluci dál pokračovali v dobrém výkonu a soupeře přehrávali. Ve 28. minutě kopal další roh Hop, zvedl ruce (asi signál, že to půjde na druhou tyč :-) ), prudce nacentroval na přední tyč a tím asi zmátl domácího brankáře, který si jeho centr srazil do branky a my vedli 3:0. Ani jsem se Hopa nezeptal, jestli to chtěl, protože bych dostal dlouhou přednášku co a jak :-). V poslední minutě prvního poločasu jsme inkasovali branku i my, tak byl poločasový výsledek 3:1 pro naše kluky.

V kabině jsme se hlavně zahřáli a šli do druhého poločasu. Domácí na nás vlétli a hned ve 38. minutě po střele, kterou Jirka vyrazil, domácí útočník dorazil míč do naší branky – 2:3. Domácí tlak měl sílit, ale jen na pár šancí jsme je do něčeho moc nepustili. Co nezadržela naše obrana, pochytal Jirka a my se radovali z výhry 3:2.

Dnes vedl poprvé v Libušském dresu náš tým jako kapitán Vojta (Hop) Štulík a po celý zápas si počínal velmi dobře, bylo ho plné hřiště a dnes patřil k našim nejlepším klukům. Ale i ostatní kluci si dnes zaslouží velkou pochvalu, hráli jako tým a bylo vidět, že začínají chápat co po nich chceme i ve velmi bouřlivém prostředí, které v Ďáblicích bylo. Někteří rodiče (domácích) byli velmi rozparádění a asi zapomněli, že hrají děti a nadávat jim nikomu nepomůže, ať klidně nadávají mě, já se s tím snad nějak vyrovnám, ale ne dětem, které jsou zrovna lepší, než ty jejich.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád se máme co učit a chceme se pořád zlepšovat!!!

SK Slovan Kunratice – SK Libuš   8:1 (4:1)

V dalším kole jsme sehráli derby v Kunraticích. Už rozcvičení před zápasem vypadalo, jakoby jsme přijeli na výlet, tak jsem jednoho klučinu poslal rovnou převléci do šatny a myslel si, že se ostatní kluci probudí, ale bohužel to se za celý zápas nepodařilo :-(. Soupeř chtěl konečně prolomit libušské prokletí, kdy nás v ročníku 03, 04 a 05 ještě nikdy neporazil a do zápasu šel pořádně nahecovaný a připravený. Což se bohužel nedalo říci o našich klucích.

Domácí se brzy dostali do vedení, na které jsme ještě dokázali odpovědět šťastným gólem Pavla. Po zbytek zápasu jsme jen stínovali a nechali domácí hrát… Klukům chyběla odvaha a pohyb, místo aby jsme udělali velké hřiště, tak jsme hráli jako v přípravce v jednom chumlu (samozřejmě, že naše přípravka tak nehraje :-), jen obrazně řečeno). Dnes na nás stačili dva vyšší a důraznější útočníci domácích, kteří důrazem a rychlostí naše kluky přehráli.

Dnešní zápas nemá cenu více hodnotit, s kluky jsme si vše vyříkali na tréninku a jasně si stanovili pravidla, od teď si každý musí nominaci zasloužit na tréninku, nikdo jí nemá automatickou!!!! To že se udělá nějaká chyba, nepovede se nahrávka, nebo střela, vše se dá odpustit, pořád se fotbal učíme, ale když mám na sobě dres se znakem klubu za který hraji, tak musím za každého stavu pořád bojovat a ne, že zápas odchodím a je mi vše jedno. To nikomu neodpustím!!!! A jestli se to někomu nelíbí, tak ať si najde klub, ve kterém jim je to jedno. Snad si to všichni kluci vezmou k srdci a už se takový zápas nebude nikdy opakovat.

SK Libuš – SK Praha 4   6:0 (4:0)

V dalším kole jsme doma přivítali kluky z Nuslí. Před utkáním jsme kluky nabádali, aby soupeře nepodcenili a hráli to, co po nich chceme. Rozcvičení bylo vlažné, tak se kluci trochu více proběhli a do utkání nastoupili pořádně rožhavení :-). Dnes poprvé jsme mohli nasadit dvě sedmičky a také jsme toho využili a kluci si všichni dostatečně zahráli.

Hned od začátku utkání si kluci dělali se soupeřem co chtěli a bylo jen otázka času, kdy skórujeme. Kluci hráli ve velkém nasazení, dobře se pohybovali a neustálým tlakem si vytvářeli brankové příležitosti, které jsme bohužel nedotáhli a po hříchu jsme se v prvním poločase prosadili (pouze ) čtyřikrát.

Druhý poločas probíhal ve stejném duchu, kluci soupeře jasně přehrávali a dobývali dál soupeřovu branku. Přidali jsme další dvě branky a skóre dnešního zápasu se zastavilo na 6:0 pro naše kluky.

Dnes musím vyzvednout výborné výkony zejména Járy, který drží obranu a nebojí se zaútočit a svou bojovností strhne i ostatní kluky, Maxe, který se po dlouhé nemoci dostává do výborné formy a dnes výborně hrajícího Filipa, kterému dnešní zápas velmi vyšel, nebál se hrát a měl velkou chuť. I ostatní kluci dnes předvedli výborný výkon, ze kterého máme dobrý pocit a velkou radost.

Jen tak dál kluci, děláte nám velikou radost!

TJ Junior Praha – SK Libuš   2:3 (0:1)

Už před zápasem v kabině bylo vidět i slyšet, jak dnes kluci chtějí vyhrát. Všichni na hřišti bojovali jako tým.

V brance se Kuba blýskl několika skvělými zákroky a po vedoucí brance, kterou dal David Kutheil, bylo na hřišti po zbytek poločasu jen jedno mužstvo.

Začátek druhé půle přinesl vyrovnávací gól Junioru, ale kluci makali na hřišti ještě více a po vedoucí brance Dominika Slapničky na 1:2 a zvýšením skóre Jirkou Borovičkou na rozdíl dvou branek, se zdálo být utkání rozhodnuté. Ale přišel závar před naší brankou a Jirka při snaze odehrát balón od vlastní branky, trefil opačný směr a připsal si v zápase druhou branku, bohužel do naší branky :-) a snížil na 2:3. Hlavu nahoru (ušoune), to se stává, dnes jsi měl prostě střelecký den :-)). Další snaha jednoho či druhého týmu vstřelit branku už vyšla naprázdno a utkání skončilo naší výhrou 3:2.

Davidovi Kutheilovi chci pogratulovat k prvnímu mistrovské brance mezi mladšími žáky a přeji mu více takových šťastných chvilek.

Dnes zápas kluci poctivě odmakali a připsali si další výhru proti silnému soupeři. Dobrá práce kluci, jen tak dál.