SK Libuš

FK Vyšehrad – SK Libuš   1:6 (1:2)

První tréninkový týden jsme zakončili utkáním s třetím týmem divize a to Vyšehradem.

V prvním poločase jsme museli rozběhat únavu ze soboty a soupeř nás v poli přehrával. Do zakončení jsme ho moc nepouštěli a sami hrozili z rychlých brejků. Hned ten první výborně vyřešil Žeňa s Danem a my šli do vedení – 1:0. Po necelé minutě jsme udeřili znovu, tentokrát nahrával Žeňa a Luky střílel – 2:0. Vyšehrad byl na míči silnější a my měli velké problémy s dostupováním. Dostávali jsme se k zakončení především z brejků, ale do třetice nám to už nevyšlo. Soupeř snížil, když domácí útočník dostal trochu volného prostoru na vápně a následnou střelou upravil na 2:1.

V druhém poločase jsme už nohy rozhýbali a role se obrátily, už jsme byli fotbalovějším týmem a dokázali po zásluze skóre navýšit. Nejdříve se po rohovém kopu zahrávaném Petrem trefil Alf – 3:1. Rychlou kombinací jsme se dostávali po stranách do přečíslení. Po jedné takové akci nahrál Žeňa Lukymu a bylo to 4:1. Kluci dobře napadali rozehrávku a tím jsme získali spousty balónů a rychlým přechodem se dostávali do přečíslení. Po hezké kombinaci, kdy jsem od Matese přes pravou stranu, otočili hru doleva, tam kombinací na jeden dotek se dostali až k centru Dubym před branku, kde si dobře naběhl Žeňa a hlavou přidal další naší branku – 5:1. Akce byla na deset dotyků a zapojilo se do ní 8 hráčů!! Poslední branku jsme přidali po hezké akci z pravé strany, kdy centroval Luky a před brankou dobře kluci doplnili akci a Dan vsítil do prázdné šestý zásah – 6:1.

Dobré utkání, kdy jsme v prvním poločase museli rozběhat nahromaděnou únavu (pouze jeden den měli kluci volno a naběhali hodně kilometrů, navíc druhý zápas ve dvou dnech). Druhý poločas až na malé chybičky podle našich představ.

Dobrá práce kluci, jen tak dál! A od zítřka se jde znovu makat :-)

SK Libuš – TJ Praga   1:3 (0:2)

Letos jsme kluky přihlásili na zimní ligu staršího dorostu, kterou pořádá Gordic Kačerov. A hned po prvním náročném týdnu přípravy jsme se střetli proti prvnímu týmu v Pražském přeboru st. dorostu.

V prvním poločase jsme měli k soupeři až zbytečný respekt a naše hra byla bojácná. První branku jsme soupeři sami darovali, když útočník zachytil rozehrávku stoperů a z následného nájezdu nedal Matesovi šanci – 0:1. Hned vzápětí jsme se kombinací dostali do zakončení, bohužel střela Dana skončila pouze na břevně. Hrálo se od vápna k vápnu a obě mužstva si vyložené šance nevytvářela. Druhou branku jsme inkasovali z ničeho, ale stála za to! Z odraženého balónu se z 25 metrů krásně trefil soupeř – 0:2. Tímto výsledkem také skončil první poločas.

Druhý poločas byl z naší strany úplně o ničem jiném. Hrálo se pouze na jednu branku, ale špatně jsme řešili finální přihrávku. Několikrát jsme soupeře přečíslili, ale vždy zvolili špatné řešení. Soupeř se dostal do dvou brejků. Ten první Mates dokázal zlikvidovat, ale ten druhý už znovu po naší chybě soupeř potrestal – 0:3. Byli jsme fotbalovějším týmem, soupeře přehrávali a i fyzicky jsme na tom byli lépe (soupeř střídal v 6 minutových intervalech), i tak jsme je dokázali uběhat. V soubojích logicky měl navrch soupeř, ale jinak jsme na tom byli lépe. Konečně jsme se prosadili i my, když po nahrávce od Ženi se trefil Lukáš a upravil na 1:3. Další naše šance zůstaly nevyužity a tak jsme poprvé v mladším dorostu padly :-(.

Škoda prvního ustrašeného poločasu a dvou darovaných branek soupeři, jinak kluci zápas poctivě odmakali a v druhém poločase jasně soupeře přehráli.

SK Ďáblice – SK Libuš   1:2 (0:1)

V posledním podzimním kole jsme si kvůli počasí prohodili s Ďáblicemi pořadatelství a zápas jsme odehráli v Ďáblicích na malé umělce pod umělým osvětlením.

Do zápasu jsme vstoupili velmi dobře a hned v první minutě poslal průnikovou nahrávku Žeňa na Dana a ten v samostatném nájezdu nezaváhal – 1:0. Věděli jsme, že nás dnes čeká velmi náročný zápas proti bojovnému soupeři a naše očekávání se potvrdilo. Hrálo se ve vysokém tempu, kdy na kombinační fotbal nebyl moc čas, ale hlavně prostor. V prvním poločase jsme hráli v bloku a domácí se do zakončení moc nedostávali. Hrozili převážně ze standardních situací, kdy je velmi dobře zahrávali. Po jedné z nich jsme měli i štěsťí, když domácí celek trefil břevno naší branky, jinak si kluci z centry poradili a vše odvrátili. My jsme hrozili z rychlých brejků, kdy jsme čtyřikrát přečíslili domácí. Situace jsme ale nevyřešili dobře a trefili dvakrát tyč, nebo jsme pokazili poslední nahrávku do prázdné branky. Jinak se hrál celkem vyrovnaný zápas.

O poločasové přestávce jsme chtěli po klucích, aby se při šancích více soustředili a přidali další branky, které by zápas rozhodly. Druhý poločas už byl více v naší režii, kluci ještě více vystupňovali tempo. Začali se nám v útoku otvírat mezery, do kterých jsme se rychlou kombinací dostávali. V druhém poločase jsme šli snad osmkrát sami na brankáře, bohužel jsme nedávali ani ty nejvyloženější šance (4× Luky, Menďas, Kachna, Dan, Žeňa, Petr, Michis). Domácí brankář se překonával a my jsme zahazovali, co mohli. Místo, aby byl zápas už rozhodnut, tak jsme se pořád museli obávat. Více klidu nám přinesla 63. minuta, kdy se individuálně prosadil Žeňa a my se dostali do dvoubrankového vedení – 2:0. To nám bohužel nevydrželo moc dlouho. Domácí celek se druhý poločas moc na dostřel nedostal, ale po sérii rohových kopů jsme špatně zareagovali na odražený balón a z následného zpětného centru špatně obsadili útočníka, který na dvakrát prostřelil Matěje – 1:2. A byla tu znovu zápletka! Kluci výsledek nebránili, ale znovu se dali na zteč domácí branky. Bohužel ani další šance, do kterých jsme se dostali, zůstaly nevyužity. Naopak do obrany fungoval celý tým na 100% a tak jsme velmi cenné vítězství, proti silnému a nepříjemnému soupeři, už nepustili a slavíme výhru 2:1.

Ač jsou v tabulce Ďáblice na posledním místě, tak mě dnes velmi překvapily. Hrály s námi otevřený zápas (oproti jiným týmům, který zaparkují autobus a čekají) a určitě se tabulkou posunou výše. I díky soupeři se dnes hrál napínavý zápas do poslední minuty a kluci museli hodně makat, aby zvítězili. O to mám větší radost, že to dnes kluci zvládli a přezimují na prvním místě tabulky!

Dnes musím kluky pochválit za velmi bojovný výkon a zlepšenou hru v druhém poločase! Bohužel nás i dnes znovu trápilo zakončení. Co my nedáme za šance, není snad ani možné, někdy už se tomu musím smát :-(.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Ale i dnes jsme se přesvědčili, že se ještě pořád máme co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Děkujeme i všem rodičům za podporu a fandění, všichni jsme jeden tým, který táhne za jeden provaz a bez vás by to nešlo!!!

TJ Slovan Bohnice – SK Libuš   0:2 (0:1)

V 10. kole jsme se utkali s kluky z Bohnic. Zápas se hrál na nové pěkné umělce, bohužel ale rozměry hřiště byly hodně malé a tak jsem místo hezkého fotbalu očekával spíše boj. A to se také potvrdilo.

Domácí hráli odzadu a čekali, co kluci vymyslí. Ty se snažili kombinací otvírat prostory a hrát ze stran, což se nám po vápno celkem i dařilo, ale pak nám chyběla finální nahrávka. Chybělo nám nějaké překvapující řešení při přečíslení a tak jsme se rozbíjeli o domácí val před vápnem. Když jsme už obranu domácích překonali, tak jsme pro změnu neměli klid a štěstí při zakončení. Domácí se soustředili na bránění a jen občas se dostali na dostřel naší branky. Několikrát jsme jim i šanci nabídli sami při naší špatné rozehrávce, ale vždy jsme situaci ještě zachránili a nenechali je zakončit. Rozhýbat kluky jsme chtěli ne ještě stoprocentně uzdraveným Danem, který dnes chtěl moc hrát a klukům pomoci, tak šel v 35. minutě na hřiště a hned byla znát jeho dravost. Ve 38 .minutě zatáhl balón do vápna Luky, nacentroval na přední tyč, kde byl rozběhlý Dan, který otřel míč o domácího obránce a my se dostali do zaslouženého vedení – 1:0. Po chvilce se pískal konec poločasu a šlo se do kabin.

V kabině byli kluci trochu skleslí, sami dobře věděli, že už sehráli lepší zápasy. Na druhou stranu jim nemůžeme upřít snahu a bojovnost. V sezóně proti nám moc celků nechce hrát otevřený fotbal a spíše se soustředí na obranu a s tím se my musíme popasovat a někdy i zápasy, jako dnes na malé umělce, kde se ztrácí naše větší fotbalovost i větší fyzická trénovanost prostě ubojovat, o to je pak vítězství cennější!

Druhý poločas v podstatě kopíroval ten první. My se tlačili do zakončení, ale domácí kluci dlouho dobře bránili. Spoléhali se na standardní situace, že by se mohli prosadit. Naše obrana fungovala dobře a s nákopy z rohů nebo z přímých kopů do vápna si s přehledem poradila. Naopak z odvráceného rohového kopu domácích se míč dostal k Lukymu, který utekl všem třem svým strážcům a tváří tvář s domácím brankářem nezaváhal a v 59. minutě navýšil naše vedení na 2:0. My ani soupeři už žádnou branku nepřidali a tak si z Bohnic vezeme velmi cenné a velmi vydřené, ale zasloužené vítězství 2:0.

Dnes musím kluky pochválit za bojovnost. To, že se někdy nedaří moc fotbalově, je ve vašem věku zcela normální, snažíme se pracovat na tom, aby vaše výkonnost neměla moc výkyvy, ale jste ještě mladí a fotbal se pořád učíte, tak to ještě chvilku trvat bude, ale bojovat se musí i když se nedaří a to jste dnes splnili na 100%!

Hlavu vzhůru kluci, chce to zase věřit ve své síly a věřit v sílu našeho týmu, která je VELIKÁ!!!
Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!
Znovu i dnes jsme se přesvědčili, že se máme ještě hodně co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!