SK Libuš

SK Libuš – Sokol Kolovraty 0 0:2 (0:1)

V neděli nás doma čekal poslední zápas ze série tří zápasů s týmy ze spodku tabulky a tím pádem pro nás utkání, kde bychom měli bodovat.

Do utkání jsme nevstoupili špatně a herně jsme byli lepším týmem. Díky tomu se nám po třech utkáních konečně podařilo neinkasovat během prvních pěti minut, ale „až“ ve 13. minutě :-D, kdy jsme nepokryli odražený balón na vápno po trestném kopu soupeře a ten se tak dostal do vedení – 0:1. V průběhu prvního poločasu jsme si vypracovali pár slibných příležitostí a dál byli aktivnějším týmem, ale žádná nevedla k vyložené šanci a tak se šlo do šaten za nepříznivého stavu.

Po změně stran bylo na hráčích vidět, že chtějí utkání otočit a soupeře jsme nepouštěli do hry. Konečně se nám tak i podařilo vypracovat gólové šance, kdy Brettschneidera našel na vápně úplně samotného Kalmuk, ale ten zazmatkoval a balón netrefil ideálně. O pár minut později po centru ze strany se Brettschneider opět zjevil tváři v tvář gólmanovi, ale balón v síti neskončil. Nedáš – dostaneš, bohužel neomylné pravidlo – v 72. minutě po rohovém kopu soupeře a propadlém balónu malým vápnem se míč odrazil od jednoho z našich bránících hráčů do brány a my prohrávali již o dvě branky. Ve zbytku utkání jsme již neměli sílu ani čas se zápasem něco udělat. I když jsme z mého pohledu neodehráli špatné utkání, tak dnes rozhodlo neproměňování šan­cí.

SK Libuš – TJ Praga   2:3 (2:1)

Po nevydařeném utkání v Přední Kopanině, kde jsme propadli ve všech aspektech hry, nás doma čekalo velice důležité utkání s posledním týmem TJ Praga, ve kterém jsme potřebovali naplno bodovat, abychom se nepropadli na dno tabulky. Utkání nezačalo podle našich představ a soupeř byl v prvních minutách lepším týmem, což také potvrdil a hned v páté minutě se mu podařilo proměnit jednu ze šancí a dostat se do vedení. Naštěstí nás branka nepoložila, ale spíše nakopla a naše hra se začala pomalu zvedat a od patnácté minuty do konce poločasu jsme byli lepším týmem. Po několika neproměněných šancích jsme zahrávali trestný kop, který velice dobře rozehrál Kroužecký a balón posadil na hlavu Barnetovi, který se nemýlil a těsně před koncem poločasu ve 38. minutě vyrovnal na 1:1. A to nebylo vše, hned po rozehrávce se nám podařilo získat míč a po průnikové přihrávce Brettschneidera se uvolnil Pešek, který skvěle zakončil, a tak se nám ve 39. minutě podařilo dvěma slepenými góly v závěru poločasu utkání otočit v náš prospěch.

Po přestávce jsme se snažili udržet balón na našich nohách, což se nám také dařilo a asi do 70. minuty jsme byli aktivnějším týmem, ale bohužel se nám nepodařilo vstřelit další branku. S přibývajícími minutami nám docházely síly, začali jsme chybovat a soupeře pustili do hry. V 79. minutě tak přišel krutý trest v podobě vyrovnání na 2:2. Hráči chtěli zápas strhnout ve svůj prospěch a v první minutě nastavení po rozehraném trestném kopu a zakončení Kondelíka soupeř vykopával z míč brankové čáry. Po dalším našem útoku se soupeři podařil brejk, který skončil rohovým kopem (těžko soudit, ale podle mě to měl být odkop od brány). Všichni čekali konec utkání, jelikož se hrála 3. minuta nastavení, a tak jsme potřebovali balón odehrát do bezpečí, ale hráč který roh rozehrával, míč vykroutil přímo do zadní šibenice. Následné zklamání nelze popsat. V utkání jsme byli malinko lepším týmem, remízu bychom brali, ale porážka neodpovídá předvedené hře.

SK Libuš – SK Ďáblice   2:4 (1:2)

V prvním mistrovském utkání v nové sezóně jsme si předehráli poslední kolo proti postoupivšímu týmu mladších dorostenců z Ďáblic. Vinou nedostatečné nominace (omluvili se Adam K., Filip S. – prázdniny, Šimon B. – zraněná třísla, David B. – nový hráč, Honza Minh – nepřišel vůbec?) jsme měli na střídání jen tři hráče do pole a nového brankáře Honzu Pláničku. A to ještě musel do branky o rok mladší Sam T., který bojuje ve starších žácích po odchodu Kikiho o post brankářské jedničky.

Do utkání jsme vstoupili s rozestavením 4–1–4–1 se Žeňou na hrotu útoku. Uprostřed hřiště hrál bránícího defenzivního záložníka Tomáš a před ním ve středu pod hrotem nejpomalejší z týmu Michal s Kryštofem a po stranách Beny s Danem. Rozestavení možná dobré, ale určitě typologicky nevhodně poskládané. Od prvních minut byl soupeř aktivnější, všechny míče ve středu hřiště končily na jeho kopačkách a pokud se nám podařilo dostat se dopředu, kombinace končila na tom, že Žeňa s Tomášem se rozhodli nahrávat si pouze mezi sebou. První branku soupeř do naší sítě vysloveně dotlačil a druhou nám vstřelil po zbytečné ztrátě míče při naší rozehrávce. Nám se podařilo hned vzápětí snížit parádní Tomášovou střelou po dobře rozehraném autovém vhazování. Po několika minutách se pískala přestávka.

Do druhého poločasu jsme posunuli Žeňu na pravý kraj zálohy, aby měl větší možnosti manévrování a větší prostor pro svou rozehrávku a na hrot útoku posunuli bojovnějšího Dana. Snažili jsme se hráče přesvědčit k většímu klidu při rozehrávce a hře s míčem po zemi, ale naše snaha opět nepadala na úrodnou půdu a už vůbec ne do hlav většiny hráčů. Soupeři se hned z první akce druhého poločasu podařilo svůj náskok navýšit po další naší chybě a znovu jsme prohrávali o dvě branky. Do konce utkání nám zbývalo ještě dost času a tak jsme posunuli Fandu doprostřed obrany k Pavlovi, Kubu na místo Kryštofa, Miloše na beka a Barnyho vysunuli na hrot společně se Žeňou, za což se nám odvděčili druhou naší brankou po samostatné akci Ženi a jeho parádním zakončení kolem vybíhajícího brankáře. Od této chvíle jsme byli lepším týmem, ale ještě občas vázla souhra a někdy i rozehrávka a soupeř se pak po ojedinělých akcích dostával do nebezpečných brejků. Nakonec minutu před koncem jednu ze svých šancí po Samově pozdním vyběhnutí proměnil a tak jsme nakonec o dvě branky prohráli ve druhé půli celkem vyrovnaný zápas.

Bohužel, první porážka, příště snad výsledek i hra budou lepší.

FA A. Zbura – SK Libuš   1:1 (0:1)

Další přátelské utkání jsme hráli ve středu proti Fotbalové akademii Alexe Zbura, která má své působiště na hřišti v Chuchli. Nastoupili jsme proti hráčům ročníku 2002 a 2003, což je v průměru o rok mladší než my. Po nás měli domluvený přátelský zápas i starší žáci proti stejnému soupeři.

Od prvních minut panovalo na hřišti nesnesitelné horko, umocněné ještě tím, že hřiště bylo krátce před začátkem zápasu pokropené vodou. Soupeř se prezentoval velmi dobrým individuálním ovládáním míče a velice kvalitní rozehrávkou ve středu hřiště, kterou nebyli naši středoví hráči schopni pokrýt a kromě Tomáše se o to ani nesnažili. Krajním hráčům se nedařilo včas napadat soupeřovu rozehrávku a tak byl soupeř u míče stále častěji než my. Po jednom z našich rychlých protiútoků se však prosadil volejem po centru z pravé strany ve vápně Beny a tak jsme vedli. Soupeř dál předváděl pohledné akce, ale většina jich končila před naším pokutovým územím.

Ve druhém poločase soupeř hru ještě více zjednodušil, začal hrát na méně doteků a zcela jednoznačně nás přehrával. Naši krajní i středoví záložníci nestačili doplňovat hrotové hráče a ti tak byli sami proti přesile soupeřových obránců a velmi často a rychle ztráceli těžce vybojované míče. Postupně soupeř naši branku ohrožoval stále více a nebezpečněji, ale vstřelit branku se mu podařilo jen jednou. Nakonec tak utkání skončilo nerozhodně, ale s velkým štěstí pro nás.

Tentokrát dobrý jen výsledek, hra opět velmi špatná a nedůrazná.