SK Libuš

FA Praha – SK Libuš   0:13 (0:5)

V sobotu nás na Střížkově čekal další zápas přeboru a to proti FA Praha. Na začátek musím moc poděkovat domácím, že jsme mohli zápas odehrát na překrásné a výborně připravené přírodní trávě. Co více jsme si mohli přát, hezké slunečné počasí, nádherné hřiště a soupeře se kterým jsme si mohli zahrát bezproblémový fotbal.

Utkání nemá moc cenu hodnotit, protože domácí celek byl velmi odevzdaný a nekladl nám žádný odpor. Za celé utkání nevystřelil na naší branku a čas strávený na naší obrané polovině byl také minimální. Ale ani náš výkon nebyl bůhví jaký :-(. Jasné šance, které jsme lajdácky a sobecky zahazovali jako na běžícím páse, nakonec z domácího brankáře udělali hráče utkání (chytil ještě nejméně 15 vyložených šancí!!!).

I tak jsme v tréninkovém tempu :-( (které by nám na lepšího soupeře nemuselo stačit) zvítězili (pouze) 13:0. Dnes Žeňa vsítil pět branek, ke kterým mu velmi gratuluji a doufám, že takové krásné okamžiky budeme zažívat častěji.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Nezapomínejte, že se ještě pořád máme co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!

SK Libuš – FK Dukla Praga C   1:0 (0:0)

V dalším kole jsme doma přivítali ligový výběr z Julisky. Dukla k nám dorazila napůl s ročníkem 03/04 a sám jsem byl zvědavý, jak se dnes kluci proti nim budou prezentovat. Myslím si, že kluci na soupeře byli dobře připravení. Věděli jsme, že budou silní jeden na jednoho, velmi silní na míči v kombinaci a že nás zápas bude stát hodně sil. Proto jsme v týdnu trochu dobili baterky, aby jsme na zápas byli dobře připravení. Žádného zanďoura ale s nikým nehrajeme, s každým si to chceme rozdat na férovku a tak to bylo i dnes. Hrál se svižný fotbal nahoru dolu. Dukla měla více míč na kopačkách, ale my byli více nebezpeční a měli i více brankových šancí. První poločas skončil bez branek.

V druhém poločase jsme byli už i lepším týmem na míči a tlačili se více do šancí. Po několika šancích, kdy soupeř vykopával balón z lajny, Filip trefil v samostatném nájezdu břevno, hlavička Péti se nevešla do branky, jsme se čtyři minuty před koncem konečně prosadili. Po hezké kombinaci se dostal míč k Domovi, který vystřelil a jeho střela po zemi skončila v brance – 1:0. Do konce zápasu se už nikdo neprosadil a tak jsme si dnes připsali zcela zaslouženě vítězství. Šancí na skórování jsme i dnes měli dost, bohužel jsme se nedokázali vícekrát prosadit.

Kluky dnes musím pochválit za skvělý týmový výkon, kdy bojovali od začátku až do konce a svou vírou ve vítězství nakonec vítězství urvali na svou stranu.
Jedinou nepříjemnou věcí je zranění Kuby, který si zlomil klíční kost :-(. Všichni mu přejeme co nejrychlejší uzdravení. Drž se Kubo!!!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!! Jen nezapomínejte, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

FC Přední Kopanina – SK Libuš   1:2 (1:1)

Náročný týden jsme zakončili na Kopanině. Čekal nás čtvrtý celek v soutěži a tak se mohl očekávat hezký fotbal. Bohužel, kdo na zápas přišel, tak musel být úrovní velice zklamaný :-(. Zápas moc hezké podívané a kvality nepřinesl. Hrál se spíše bojovný fotbal na velmi tvrdém a špatném hřišti, ale to bylo pro obě mužstva stejné. My jsme se nemohli dostat do tempa, měli špatný pohyb a nešla nám kombinace, ale i tak jsme působili fotbalovějším dojmem.
První změna skóre přišla ve třinácté minutě. Péťa tělem bránil míč před domácím útočníkem, balón se dostal půl metru za brankovou čárou. Náš hráč poslal míč Davidovi, aby jej mohl rozehrát od branky, ale k udivení všech ho domácí hráč kopl do branky a rozhodčí odpískal branku a my jsme zvláštně prohrávali 0:1. Dál pokračovala holomajzna z obou stran, která neměla s fotbalem nic společného. Kopanina má ve svém středu velice šikovného hráče (Ali), který převyšuje zbytek týmu a je opravdu dobrý. Po jednom jeho úniku šel sám na Davida, dobře se s ním vrátil Duby a trochu ho při střele rozhodil a tak mu nájezd David chytil. Na způsob hry jsme museli nějak reagovat, kluky jsme přesunuli na jiné posty a trochu to naší hře pomohlo. Vyrovnání se jsme dočkali po hezké střele Ženi, který hezky přehodil domácího brankáře – 1:1. Tímto výsledkem skončil první poločas.

V kabině jsme museli trochu zvýšit hlas a kluky trochu vyfénovat, protože to, co předvedli v prvním poločase, tak byla parodie na fotbal a na to se já nemíním koukat.. Nechali jsme kluky, aby si sami vše vyříkali a šlo se na druhý poločas.

Ve druhém poločase se fotbalová úroveň o moc nezlepšila, ale na druhou stranu klukům nemůžu říci, že by nebojovali. Domácí jsme zatlačili na vlastní polovinu. Dostali jsme se do čtyř jasných šancí, které jsme nevyřešili dobře. Odměnou klukům za bojovnost, kterou předvedli v druhém poločase, byla naše vítězná branka, která padla v předposlední minutě. Zahrávali jsme přímý kop, který prolétl celým vápnem, odrazil se do břevna a na následnou dorážku nejlépe zareagoval Filip Waiz, který balón do prázdné branky doklepl – 1:2.

Dnes to byl náš nejhorší výkon, který jsem od kluků viděl. Bohužel ani soupeř nepředvedl nic fotbalového (nebudu psát, že zklamal) a tak asi zaslouženě, i když šťastně si odvážíme vítězství. U mladých hráčů jsou výkony ještě pořád nestabilní a pořád se nějak vyvíjí, tak doufám, že to byl jen slabší moment, který jsme si vybrali právě na Kopanině. Myslím si, že na naší hře byla znát ještě únava z Itálie, ale hlavně psychická deka z vypadnutí v poháru. Bohužel výkon je z 70% o hlavě a ta nám dneska moc nefungovala.
Kluky dnes nemám moc za co chválit :-(…, ale k jejich cti musím uznat, že i když se jim fotbalově nedařilo, tak to nezabalili a druhou půli poctivě odmakali a odměnou jim byla branka v závěru utkání, která nám přinesla vítězství.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!! Dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK Dukla JM   3:4 (2:1)

Den po návratu z Itálie nás čekalo semifinále pražského poháru proti Dukle JM. Soupeř hraje jako my Pražský přebor a je za námi na třetím místě a tak nás čekal těžký zápas.

Začátek utkání byl v naší režii, na hosty se valil jeden útok za druhým a hned ve třetí minutě jsme se dostali do vedení Alfem, kdy výborně, tak jak po něm pořád chceme, Lukáš zatáhl míč v rychlosti do vápna a vystřelil, brankář střelu vyrazil k Alfovi, pro kterého už nebyl problém dát branku a my se ujali vedení 1:0. Dál jsme pokračovali v útočné hře a soupeř nestíhal. Bohužel jsme hezké akce nedotáhli až do konce. Hosté hráli jednoduše, dlouhé balóny na jejich útočníky. Ty jsme měli dobře pokryté a propadlé nebo odražené balony jsme sbírali a hned rychle kombinovali. Ve dvacáté minutě jsme přidali Žeňou druhou branku – 2:0. Dál jsme předváděli hezký fotbal. Bohužel jsme z šancí, které jsme neustále měli, nepřidali další branku, která by už byla asi rozhodující. Naopak z ojedinělého brejku přišel centr před naší branku, který si nešťastně srazil Martin do branky a rázem to bylo 2:1. Branka nás trochu zbrzdila, ale dál jsme byli lepším týmem. Pro některé hráče soupeře byl poločasový hvizd vysvobozením, protože už sotva tahali nohy… Do kabin se šlo za stavu 2:1 pro naše kluky.

O přestávce jsme kluky dál nabádali k aktivní hře. Bohužel druhý poločas už z naší strany nebyl tak povedený jako ten první. V osmé minutě v zápase poprvé prohrál Péťa souboj s urostlým útočníkem hostů a ten postupoval sám na Davida a s přehledem ho překonal – 2:2. Možná se na nás začala projevovat únava z turnaje a z 15-ti hodinové cesty v autobuse, ale spíše klukům začala pracovat hlava a už jsme nepůsobili moc fotbalově a čerstvě. Soupeř hrál pořád to samé, ale už byl více nebezpečný. Po naší zbytečné ztrátě soupeř kopal rohový kop, který jsme dobře nebránili, David místo aby míč vyboxoval, tak ho chtěl chytit a z následné dorážky jsme inkasovali na 2:3. To byl pro kluky šok. Kluci mobilizovali své síly a hnali se za vyrovnáním a otočením zápasu. Vyrovnal se nám podařilo Filipem Waizem, který chytře a hlavně přesně přehodil brankáře – 3:3. Chtěli jsme zápas otočit a tak se kluci dál hnali do útoku. Bohužel jsme v koncovce nebyli trpěliví a přesní a tak jsme kýženou branku do konce zápasu nepřidali, naopak jsme ještě jednou z rohového kopu inkasovali na 3:4 a na to jsme už nedokázali zareagovat.

Bohužel letos naše pohárová cesta skončila v semifinále a to je o to větší škoda, že jsme zápas, který kdyby byl ve dvacáté minutě 4:0 pro nás, nedokázali vyhrát :-(. I vyhraný zápas se dá někdy prohrát a o to jsme se dnes i my přesvědčili…
Dnes kluky musím pochválit za první poločas, který hráli výborně, jen je škoda a myslím si, že kdyby přidali třetí branku, tak by byl zápas rozhodnutý…ale na kdyby se nehraje.

Dnes jsme se znovu přesvědčili, že se pořád ještě máme co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!