SK Libuš

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   0:1 (0:0)

Hned druhé jarní kolo nás čekal zápas sezóny proti prvnímu celku tabulky a to Podolí. Před zápasem jsme na soupeře ztráceli tři body a výhrou jsme se mohli dostat na první místo my, ale hlavně jsme soupeři chtěli vrátit zatím naší jedinou prohru v soutěži z podzimu.

Hrál se šlágr soutěže a to na zápas přilákalo velmi hezkou návštěvu, která byla vyšší, než na naše dospělé áčko, které hrálo před námi. Na soupeře jsem se byl několikrát podívat a kluky na jejich hru, zahrávání standardek a jednotlivce připravoval. Vše kluci věděli a já si myslel, že nás soupeř nemá čím překvapit.

Začátek utkání, běžela teprve druhá minuta a soupeřův útočník se hnal sám na Davida po situaci, na kterou jsem kluky upozorňoval :-(… s nájezdem si David poradil. To samé se opakovalo za pár minut se stejným koncem, kdy nás držel David. Hrál se vyrovnaný zápas, bohužel my jsme se nedostávali do zakončení. Vždy nám něco chybělo, místo nahrávky dotek navíc a opačně. Místo, aby jsme v rychlosti šli jeden na jednoho, tak jsme zbytečně hru brzdili a ztráceli lehké balóny. Postupem času se projevovala naše lepší fyzická kondice a soupeře jsme zatlačili. Bohužel pro nás jsme z toho nic nevytěžili a pískal se poločas, který skončil bez branek a šlo se do kabin.

Tam jsem musel zvýšit hlas, protože mi přišlo, že mě kluci před zápasem vůbec neposlouchali.. Druhý poločas začal a soupeř se dostal k zahrávání rohů. Nejdříve se snažili bránit Davidovi v pohybu, kdy ho obklíčili v malém vápně (i na to jsem kluky připravoval ). První roh jsme odvrátili, bohužel znovu na roh. Druhá varianta zahrávání rohu na zadní tyč, o které jsme také hovořili, byla pro soupeře úspěšná. Na druhé tyči zcela volný hráč hlavou poslal Podolí do vedení – 0:1. Běžela druhá minuta druhé půle… Kluci se snažili a bojovali, ale bohužel naše akce končily před vápnem a ojedinělé střely skončily vedle branky. Soupeř se zatáhl a hrozil z brejků. A z těch byl nebezpečnější než my.

Bohužel se nám nepodařilo dát branku a tak nás Podolí podruhé v soutěži porazilo 1:0 a dnes asi i spravedlivě. Zápas to byl docela vyrovnaný, ale soupeř si vypracoval více brankových příležitostí a na rozdíl od nás dal hlavně gól. Kluci se snažili, ale dnes to nebylo ono, byli jsme hodně nervózní a chyběla nám lehkost. Dnešní prohru beru na sebe, kluky jsem zbytečně zahrnul taktikou, místo na soustředění na soupeřovu hru jsem měl kluky nechat v klidu hrát to, co umí. V celku jsou lepší tým i fotbalisté než Podolí, které má tým složený většinou z ročníku 2003 oproti nám, ale na to se nehraje. Pro nás dobrá, i když velmi trpká zkušenost do dalších sezón.

Na kluky jsem velmi pyšný za jejich vystupování a jejich chování. I pro prohře šli pogratulovat soupeři k vítězství, ale soupeř se klukům posmíval a urážel, tak jsem to ukončil. Dokonce mě chtěli i bít :-)))… Kluky vedeme k slušnému a férovému chování i mimo hřiště, bohužel to v Podolí asi neznají. Dál o nich psát nemá smysl, kdo na zápase byl, tak si obrázek udělal sám.

Kluci hlavu nahoru, prohrou nic nekončí, právě naopak!! Každý zápas i prohraný, nás dělá silnější. Vyhrávat umí každý, ale prohrát a znovu se oklepat a jít za svým cílem! Teď se ukáže, jaký jsme tým a jací jsme bojovníci.

Ale hlavně jde pořád jen o fotbal a ten se pořád učíme. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Ďáblice – SK Libuš   0:7 (0:2)

Po dlouhé zimní přestávce nám začala konečně soutěž. V prvním jarním kole jsme zavítali do dalekých Ďáblic. Zápas jsme měli sehrát na malé umělce, ale nakonec jsme zápas sehráli na přírodní trávě a za to domácím musím poděkovat, že za krásného počasí nechali hrát kluky na přírodní velké trávě a nenechali je smažit na malé umělce. Pro nás byla výhoda velkého hřiště, ale sám jsem byl zvědavý, jak si kluci poradí s terénem. Po skoro čtyřech měsících strávených na umělkách jsme na přírodní trávě byli jednou na tréninku a hned nás na ní čekal zápas.

Kluci si poradili velmi dobře a hned od začátku utkání se do domácích zakousli, přišpendlili je na vlastní polovině a začalo dobývání domácí branky. Zatím naše šance a střely létaly mimo branku. Ani po sérii šesti rohů jsme se neprosadili – až přišla 6. minuta a dlouhý výkop Davida od brány, který letěl za stopery domácích. Lukáš dobrým důrazem a rychlostí se dostal za ně a postupoval sám na brankáře a velmi zkušeně balón umístil k tyči a nás poslal do vedení – 0:1. Pak přišla desetiminutovka, kdy jsme zahazovali šanci za šancí.
V 18. minutě po rychlé kombinaci na malém prostoru, kdy si z první balón vyměnilo pět kluků, prostrčil Dom balón na Lukáše a ten se podruhé neomylně trefil – 0:2. I domácí se několikrát osmělili a měli pár závarů, které někdy i se štěstím odvrátila naše obrana. Před poločasem měl soupeř největší šanci v zápase korigovat, kdy útočník postupoval z boku na Davida a trefil jen jeho nohy. Ani my jsme se už nedokázali prosadit a že šancí bylo hodně a tak první poločas skončil 2:0 pro naše kluky.

V kabině se kluci vydýchali a šlo se na druhý poločas. V něm už kluci domácí nepustili do žádné šance a postupem času pronikali více do unavené domácí obrany, která už nestíhala. Naší třetí branku přidal po nahrávce Filipa Alf – 0:3. Po hezkém pasu Benyho za obranu šel Alf sám na domácího brankáře a hokejovým blafákem ho posadil na zadek a skóroval do prázdné branky – 0:4. Pak jsme zase spalovali šance jako na běžícím páse, až se po nahrávce Srbáka trefil Dan – 0:5. V zápětí přidal další naší branku Vláďa – 0:6 a minutku nato zkompletoval svůj dnešní hattrick Lukáš – 0:7. K hattricku mu velmi gratuluji a přeji mu více takových radostných chvilek. Branky na 0:5 až 0:7 jsme vstřelili v rozmezí tří minut.

Ke konci šel ještě Alf sám na brankáře, ale domácí obránce ho doběhl a strčil na zem, bohužel píšťalka pana rozhodčího zůstala němá :-(… Jen je škoda, že byl na zápas nominovaný rozhodčí, který byl o rok starší než kluci, pískal svůj druhý zápas v životě a moc to nezvládal a to na obě strany :-(…, ale chybami se člověk učí a tak doufám, že bude příště lepší :-)

Kluky za dnešek musím pochválit, zápas měli jasně pod kontrolou a soupeře přehráli ve všech činnostech. Do dnešního zápasu zasáhly tři naše nové posily (Lukáš, Vláďa, David D.) a jsem moc rád, že se dobře a rychle adaptovali a zapadli k nám do party. Skvělý týmový výkon!! Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!!

Nezapomínejte, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš   1:4 (1:2)

K posledním podzimnímu zápasu jsme jeli na Újezd. Jaké bylo pro nás překvapení, když teprve 45 minut před zápasem konečně někdo přišel a pustil nás do kabiny, aby se kluci mohli v klidu převléci, další nemilé překvapení bylo hřiště, které bylo totálně podmáčené a místo trávy bylo všude bahno. Ale terén byl pro obě mužstva stejný a tak se nikdo nemohl na nic vymlouvat.

Zápas jsme začali jako mistři světa, nikdo se nechtěl ušpinit a to bojovnému celku domácích, který na nás hned od začátku vlétl, naprosto vyhovovalo. Než jsme se rozkoukali, tak jsme hned v první minutě, po naší minele a špatné rozehrávce, prohrávali 0:1. Nechytli jsme začátek utkání, domácí jezdili po zadku, bojovali o každý míč a nám chvilku trvalo, než jsme si zvykli na domácí důraz a hlavně terén. Po hrůzostrašné čtvrthodince zápasu kluci začali hrát, vyrovnali se domácím v důrazu a hlavně nám začal fungovat střed hřiště, kde jsme získávali odražené balóny a tím se dostávali do tlaku. Jak to už na podzim bývá, tak zahazujeme spousty šancí a dnes tomu nebylo jinak :-(… Za prvních dvacet minut jsme byli asi 15 krát v offsidu a nutno podotknout, že úplně zbytečně. Kluci si to špatně hlídali a i balóny přicházely pozdě. Po dobrém vysokém napadání rozehrávky soupeře dobře vystihl přihrávku Dom, který umístěnou střelou k tyči ve 27. minutě srovnal na 1:1. O další dvě minuty nám konečně vyšla kolmá nahrávka a Péša tváří v tvař domácímu brankáři nezaváhal a prostřelil jej – 1:2. Tak i skončil první poločas a v kabině si bylo hodně co vysvětlovat..

Trochu se zvýšil hlas, ale hlavně jsme klukům kladli na srdce, aby byli důraznější a míč chodil rychle od nohy, aby nedali zbytečně domácím možnost je dohrát. Což se bohužel v celém zápase dělo, ale takový je fotbal a my určitě nebudeme nikde za otloukánky!!! Druhý poločas už byl v naší režii, kluci zlepšili pohyb, byli důrazní a zbytečně nedrželi balón, ale právě naopak – naše hra se zrychlila a soupeř nás už nestíhal. Těžký terén se podepsal na fyzičce domácích, který postupem času odpadli. Od 40. minuty se hrálo jen na jednu branku a to domácí. Po několika neproměněných nájezdech na brankáře (kdy jsme šli sami i dva na brankáře, ale kluci to vyřešili špatně a místo branky se pískal offside). Lajdácky jsme šance zahazovali. Klid a pojistku přidal až Alf a my se dostali do vedení 3:1. Na hřišti jsme už dominovali. Trochu vzruchu přinesl ostrý skluz zezadu na Davida, který byl dohrán po rozehrávce. Po následném našem útoku a dalším vysunutím na Péšu, byl ve vápně střet Péši s domácím brankářem. Normální šprajc o balón, kdy centimetry rozhodovaly, kdo bude u balónu dříve. Bohužel pro nás tam byl o chloupek dříve domácí brankář a následný střet přes balón odnesli oba kluci zraněním a nakonec ani jeden dnešní zápas nedohrál. Co pak následovalo moc nechápu, férový normální souboj o balón, žádný zákeřný faul (jaký předvedli domácí ani ne před minutou) rázem proměnil už tak nepřátelské prostředí v hysterické výjevy proti všemu a všem z Libuše :-(… a to i po zápase, kdy domácí hrdinové z řad tatínků sprostě nadávají malé holčičce a ženám a pak se ještě chtějí prát, když je upozorním na jejich nevhodné chování, mi přijde hodně úsměvné :-))) No nic, nejsme asi moc oblíbený klub :-)))
Doufám, že domácí brankář, který odjel do nemocnice je v pořádku a nic vážného se mu nestalo. Poslední naší branku v dnešním zápase přidal Žeňa a my se radovali z výhry 4:1.

Kluky dnes musím pochválit za druhý poločas, který odehráli, jak jsme si představovali. Na druhou stranu mně pěkně naštvali za přístup a bojovnost v prvních deseti minutách!!

Krátké video:

FK Motorlet Praha C – SK Libuš   1:2 (0:1)

V pondělí nás čekala dohrávka s Motorletem. Ve třech dnech měla většina kluků třetí zápas a Alf dokonce čtvrtý v nohách a tak jsem byl zvědaví, jak se to na klucích podepíše. Myslím si, že fyzicky jsou na soutěž připraveni výborně, ale přeci jenom – tohle je pořádný záhul!!

K tomu jsme ještě hráli se soupeřem, který proti nám nasadil ligový výběr složený z osmi kluků U 15 a zbytkem U 14 (vše ligoví kluci!!!). Ale to jsme věděli dopředu a tak jsme nebyli překvapení, právě naopak, jsem rád za takové zápasy, které naše kluky prověří a nám ukážou, jak na tom jsme.
Už při rozcvičení jsme poslouchali narážky domácích borců a tak jsem klukům ještě před zápasem trochu promluvil do duše a věřil, že je to pořádně nakopne a vyburcuje.

Zápas začal naším výkopem. Míč putoval od Péši na Filipa, ten kolmou přihrál Domovi, který další kolmou nastartoval Péšu, který se rázem sám hnal na domácího brankáře, ve vápně vystřelil a my v patnácté vteřině vedli 1:0!!! V druhé minutě po našem dobrém vysokém presinku, kluci dobře vykombinovali akci, přišla další kolmice znovu na Péšu, který tentokrát místo střeli balón potáhl a pak zbytečně pozdě přihrával. Bylo nás plné hřiště, kluci bojovali a působili jsme fotbalovějším dojmem. Domácí si s námi nevěděli moc rady. Po další krásné kombinaci, kdy si kluci z jednoho doteku zahráli bago, přišla další přihrávka do pohybu na Péšu, který znovu postupoval osamocen na domácího brankáře, dobře ho ze zálohy doplnil Hop. Péša bohužel místo přihrávky na Hopa volil střelu, kterou mu brankář vyrazil na roh. Tentokrát špatné rozhodnutí a špatná komunikace mezi kluky. Běžela pátá minuta střetnutí a my mohli vést čtyři nula, bohužel jsme proměnili jen jednu šanci a tak skóre bylo pořád 1:0 pro naše kluky. Domácí celek měl hodně narostlé kluky a po našem úvodním tlaku se dostal do hry sérií rohových kopů, které zaváněly problémy. Kluci všechny rohy odvrátili a dál se hrál hodně běhavý fotbal. Naši kluci v ničem nezaostávali, fyzicky soupeři stačili a proto se hrálo ve vysokém tempu. Kluky nutíme do hry, kdy nechceme bránit výsledek, ale chceme hrát pořád útočně. Dnes kluci stříleli i zpoza vápna a vůbec to nebyly špatné střely. Po střelách Benyho měli domácí velké štěstí, že jeho střely o kousek minuly domácí branku. V prvním poločase se hrál rychlý výborný fotbal a je velmi pozitivní, že jsme byli lepším týmem a z toho mám velkou radost. Jak my, tak ani soupeř nedal jinou branku a tak první poločas skončil zaslouženým a pro domácí celek ještě lichotivým výsledkem 1:0 pro naše kluky.

Kluci se v kabině vydýchali, řekli jsme si co dál chceme hrát a šlo se na druhý poločas… Druhý poločas začal tlakem domácích, ještě jsme byli asi v kabině… Motorlet se tlačil do zakončení, střelu za vápnem David vyrazil na roh, který jsme odvrátili a začali hrát zase dopředu.. Tlak jsme trochu otupili a byli nebezpeční směrem dopředu. Po rychlém přechodu nás domácí faulovali třicet metru od branky, následoval střílený centr do vápna, kde měli domácí výraznou přesilu narostlých kluků, přesto si míč našel náš Rambo Dom, míč zpracovával, trochu mu balón odskočil, ale situaci výborně dohrál a poslal nás do dvoubrankového vedení – 0:2 a bylo po domácím tlaku. Několikrát domácí kombinací překonali náš vysoký presink a tím nás přečíslovali, ale dnes obranná hra týmu fungovala dobře, kluci se stíhali vracet a dobře se zdvojovali a tím se domácí dostávali pouze před naše vápno, kde už jsme byli v bloku, přes který se nedostali k ohrožení naší branky. Naopak jsme podnikali rychlé brejky. Po zachycení domácího útoku, kdy Srbák v těžké situaci místo odkopu (a následného mého vynadání :-) ) balón rozehrál na Kubu, který hned z první do ulice vysunul Péšu, který by postupoval sám na domácího brankáře zvedl domácí pomezní praporek pro offside a zcela evidentně se o žádný nejednalo, protože za Péšou byl domácí stoper, kterého musel pomezní vidět, tak nás o šanci záměrně připravil. Bohužel to k fotbalu patří, ale hlava mi to nebere, proč to někdo musí dělat úmyslně i v žácích?!! Zápas se dál hrál ve vysokém tempu. Domácí se také dnes prosadili, kdy po závaru před naší brankou pro nás trochu nešťastně nepovedenou střelou a následným odrazem přehodil domácí hráč dnes výborného Davida – 1:2. Do konce utkání chybělo čtvrt hodiny. Kdo si myslel, že přijde nějaký domácí tlak, tak musel být pořádně překvapen, kluci žádný nedovolili a dál předváděli útočný fotbal. Pak pro změnu zaúřadoval pan rozhodčí, když jasnou malou domů nepískl a nechal domácí pokračovat ve hře. Malou domů si pomohli domácí po chvilce znovu, místo, aby jí rozhodčí zapískal a nám dal šanci přidat další branku, tak raději odpískal konec zápasu!! :-(.

A naši borci se po zásluze a zcela zaslouženě mohli radovat z vítězství nad ligovým celkem!! Po zápase vypukly naplno emoce, kdy domácí (rodiče) neunesli porážku jejich hvězdiček s pro ně zcela neznámým soupeřem z Libuše – jasně prohráli a oni to velmi těžce nesli :-)… Aspoň jsem se dozvěděl o sobě nové věci: s výškou asi už nic neudělám, pak budu muset buď vyměnit bundu, nebo začnu hubnout, ale mindráku, jestli nějaký vůbec mám, se jen tak nezbavím :-))).

Vím, že jsou kluci dobře připravení, ale dnes musím před všemi smeknout klobouk až k zemi, protože po zápasovém maratonu, který absolvovali a navíc hlavně hráli proti silným týmům fyzicky neodpadli a bez problému to zvládli. Dnes kluci zápas poctivě odmakali a mně znovu přesvědčili, že se můžou měřit i s ligovými týmy a dokonce je fotbalově přehrávat a z toho mám největší radost :-)

Kluci výborná práce, jen tak dál, děláte nám velkou radost!! Ale pořád nezapomínejte, že se máme ještě co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!