SK Libuš

SK Libuš – SK Petřín Plzeň   3:1 (2:1)

V pátém kole jsme doma přivítali kluky z Plzně. Chtěli jsme do zápasu vstoupit aktivně a už konečně dát více branek, abychom se už konečně trochu rozstříleli.

Začátek utkání patřil nám, jako první jsme se dostali do šance Danem, ale bez pořádného zakončení. Po čtrnácti minutách se poprvé měnilo skóre. Soupeř se po naší chybě dostal lacino k balónu, po několika nahrávkách soupeřův hráč vystřelil takovou nějakou střelu, která k údivu všech skončila v naší síti a my rázem prohrávali 0:1. Chvilku nám trvalo, než jsme se dostali do hry. Byli jsme brankou zaskočeni a soupeře nechali zbytečně hrát. Začali jsme zase hrát a tlačit se před hostující branku. Po následné šanci, kterou hostující brankář vyrazil, jsme zahrávali rohový kop. Po závaru před brankou se k míči dostal Ondra, který na třetí dorážku dostal míč do sítě a bylo vyrovnáno – 1:1. Hned dvě minuty nato se předvedl Alf, který sám prošel středem hřiště, kde postupně tělem odmítl tři protihráče a dostal se až před brankáře, kterého ve skluzu prostřelil – 2:1. Soupeře jsme moc nepouštěli do zakončení zblízka a tak párkrát nebezpečně vystřelil z větší vzdálenosti, jinak si moc vyložené šance nevypracoval. Náš tlak sílil, ale bohužel jsme do poločasu žádnou branku už nepřidali a tak jsme první poločas vyhráli 2:1.

O poločase jsme kluky nabádali, aby hráli více aktivně a snažili se více po zemi kombinovat (bohužel na tvrdém a drncavém hřišti to moc nejde, ale hřiště bylo pro obě mužstva stejné a navíc na něm trénujeme, tak na něj musíme být zvyklí). Ale hlavně, aby se nebáli hrát a zápas si užili.

Druhý poločas nebyl z naší strany bůhví jaký, kluci poctivě makají, bojují o každý míč, ale chybí nám lehkost a spíše než fotbal, to byl dnes zase boj. Hodně akcí jsme pouze řešili dlouhým pasem na Dana, nebo Lukáše a spoléháme na to, že kluci svou rychlostí vše zařídí :-(… Bohužel Danovi se dnes moc nedařilo a na naší hře to bylo znát. Soupeř nás dostal trochu pod tlak. Koledovali jsme si o vyrovnání. Všechny šance Plzně jsme přežili. Pomohlo nám střídání. Do hry jsme poslali Maxe a ten svým pohybem rozhýbal naší ofenzívu. Nejdříve se mohl prosadit sám, když hezky vystřelil levačkou, ale k naší smůle to brankář chytil. Rozhodující moment přišel v 56. minutě, dobrým presinkem vybojoval Max balón, posunul ho na Lukáše a ten konečně vystřelil tvrdě – jak umí – trefil branku a nechytatelně vstřelil naší třetí branku na 3:1 a uklidnění do našich řad. Pak se otěže zápasu vrátili do naší režie, soupeře jsme už nepustili do žádné šance a my hrozili rychlými brejky. Žádný jsme už nedotáhli do úspěšného konce a tak jsme dnes slavili hodně vydřené vítězství 3:1 nad Plzní.

V zápase jsme byli lepším týmem, měli jsme i více šancí a po zásluze vyhráli. Na druhou stranu byl soupeř více fotbalový na míči a v určitých pasážích nás fotbalově přehrál. Naši kluci hrají velmi fyzický běhavý fotbal, ale zápasy doma hrajeme hodně nervózně a nikdy mi přijde, že i ustrašeně a chybí mi více fotbalovosti. Ale je pravda, že na Tempu a hlavně v Písku jsme předváděli velmi dobrý kombinační fotbal, bohužel neproměňovali své šance a z obou zápasů máme 0 bodů. Fotbal hrát kluci umí a věřím, že až se v soutěži pořádně rozkoukáme, tak i doma budeme předvádět více kombinační fotbal.

Dnes musím kluky pochválit za poctivý týmový výkon, který nás dovedl k vítězství a dalším třem bodům. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! I dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!