SK Libuš

SK Libuš B – ČAFC Praha   1:5 (0:3)

Dnes k nám zavítali kluci z desítky a na rozdíl od našich borců si přivezli touhu po vítězství, kterou naši nechali asi doma na stole po obědě, spolu s hlavou. Před zápasem si říkáme, kdo co má hrát, ve skutečnosti si někteří jedinci na hřišti dělají, co chtějí. To, že někdo jde za druhý tým není degradace, ale možnost mít pravidelně hrát a zdokonalit se, pokud to konečně pochopí zbytek jedinců, bude to super.

První tři branky jsme inkasovali po standardní situaci, u první to proklouzlo Matymu v bráně přes špičky – stane se – měli bychom jet dál, ale to se bohužel nestalo, naopak jsme pokaždé fandili s popcornem v ruce, jak si hráč v klidu najde míč a vrátí po dobrém zákroku brankáře zpátky do sítě, aniž by ho někdo obtěžoval.

V tréninku pracujeme na zisku míče po ztrátě, to co jsme předvedli v zápase až na 15 minut z 90, se nedá nazvat hrou. S některými hráči si popovídáme o týmovém pojetí hry, kopaná je hra, kde bojuje jedenáct hráčů proti jedenácti – ne že jeden či dva si myslí, že jsou víc než tým. Jako tým jsme silní, jen si musíme pomoci a nemyslet si, že vše zvládneme sami.

Plusy zapasu:
• možnost vidět nové hráče
• nebojácnost Járy Havlíčka
• nikdo se nám nezranil

Mínusy zápasu:
• předvedená hra
• nedůslednost
• týmové pojetí