SK Libuš

TJ Sokol Stodůlky – SK Libuš B   4:2 (1:1)

Do utkání jsme vstupovali s nadějí, že bychom mohli pozlobit ještě první celek a dostat ho pod tlak. Jenže utkání jsme nezvládli z více faktorů.

Do zápasu jsme vstoupili velice aktivně, měli jsme i možnosti k zakončení, ale bohužel bez gólové radosti. Ve dvacáté minutě se uvolnil Tomáš a mohl jít sám na brankáře, jenže přišel faul zezadu, kupodivu pro nás se nic nepískalo, jasná karta pro domácího hráče plus penalta, odnesli jsme si z toho jenom šrám na noze, to byl jeden z faktorů – rozhodčí v podobě domácího trenéra – rozhodčí nedorazil. Kluci se dále soustředili, byli jsme aktivnější, po dalším výpadu se dostal agilní Šimon do zakončení, ale brankář úřadoval. Po odkopu od brány jsme rychle vybojovali míč, po rychlé kombinaci se dostal míč k Martinovi, který se uvolnil a byl faulován opět posledním hráčem na hranici vápna, trestný kop využil krásnou střelou Kami a vedli jsme o gól, ale hráč domácích bez karty k nepochopení.

Po další sérii pokusů o útok jsme se dostali k rohu, kde jsme dobře zakončili, ještě lépe domácí brankář vyrazil – na vápno, kde stál Marťas a napálil míč zpátky mezi tyče, ale opět brankář vyrazil střelu, kterou doklepl přes bránícího hráče Brnuno do brány, regulérní gól nám nebyl uznán. Z následujícího odkopu jsme propadli v obraně, chyběla komunikace, Ondra vyběhl na půl plynu a poté místo po míči skočil po útočníkovi, penalta a správně měla být červená, neřekli bychom nic. V tento moment na červené 2:1 pro domácí, ve skutečnosti nic. Z následující penalty, která byla špatně kopnutá – Ondrovi proklouzla pod tělem a bylo srovnáno.

V půli jsme si řekli, jak budeme hrát, kde přidat, výsledek byl nádherný gól domácího hráče z 35 metrů, kde přehodil Ondru s dálky při našem rádoby presinku, kdybychom měli za koho střídat, tak pošlu do kabin 4 hráče ve dvacáté minutě, ale pracujeme s tím, co je! Po inkasovaném gólu jsme soupeře zatlačili před jeho branku, ale přišel odkop, Jirka podskočil míč a Boro hasil situaci čistým skluzem, který byl na hranici vápna oceněn červenou kartou, protože si domácí řekl o sošku Oskara, z následující standardní situace jsme inkasovali další gól. Dalších 20 minut jsme hráli jako o život – po jedné z akcí se nám podařilo snížit, v ostatních příležitostech domácí zachránil čaroděj v bráně.

Na konci, kdy jsme hráli vabank, jsme ještě jednou inkasovali, to se stát může. Faktor jedna posuzování situací náhradního rozhodčího, kde se můžeme cítit poškození, druhá věc přístup některých hráčů – životospráva – více nemá cenu se o tom bavit, poslední faktor, kdyby hráči hráli po celý zápas v tempu, jako v oslabení, s lepší koncovkou, nebylo se o čem bavit i v této sestavě a bez střídání.

Poučit se z tohoto nezdaru, někdy drobná facka prospěje více než hladká výhra, abychom se vrátili zpět na zemi.