SK Libuš

FA  Alexe Zbura – SK Libuš B   4:4 (3:1)

V sobotním dopoledni nás čekal s béčkem zápas ve stylu, jako když někam dorazíme s áčkem, ano náš dnešní soupeř je zde omylem v této soutěži. Každého přehrává, i přes zranění na obou stranách, jsme se těšili na zápas se slovy, nemáme co ztratit, pouze můžeme překvapit, a to se nám povedlo.

Pojďme od začátku tedy, první šestinu zápasu jsme ovládli, výborně jsme napadali rozehrávku soupeře a sbírali odražené míče, ale nemohli jsme se dostat do vápna k výraznějšímu ohrožení brány soupeře. Poté protivník převzal iniciativu a nám došly po nástupu síly, začali jsme kupit chyby v posouvání a soupeř nám dal postupně tři branky díky důrazu před naší brankou, naději vykřesal před přestávkou Petr Krejčí, když si naběhl na hezký pas do uličky od Filipa Waize a snížil do šatny.

V šatně jsme si něco řekli, prostřídali nějaké posty a vlétli do utkání, první změna v sestavě na křídle se hned prosadila, Ondra Huth zachytil přihrávku na vlastním vápně, vyvezl míč a předložil jej pro Fílu Hlaveše na druhém křídle, který oklamal obránce a skrz brankáře procedil na 2:3. Následovala dvacetiminutovka, kdy se válčilo mezi vápny, jeden problém kluci hasili před vápnem a Kalina nás potrestal z přímého kopu. Následně jsme prostřídali, přišel rozruch v podobě Filipa Dolejšího, který nedosáhl na přihrávku a při snaze dohrál brankáře, díky tomu možná byl otřesen, protože dvě minuty na to přihrál přímo z rozehrávky Martinu Mendíkovi, který mu to vrátil hezky na zadní a bylo to 3:4. V tu chvíli se nám vlila nová energie, najednou jsme začali lítat, hnali jsme se dopředu, proč nezkusit odvést aspoň bod, či více. To se nám povedlo až v samotném závěru – v anglickém tempu jsme vybojovali míč, který se dostal zpět k Martinovi, ten si obhodil brankáře, kterému nezbylo nic jiného než stáhnout jej za ruku k zemi. Po chvíli, kdy domácí protestovali, si vzal míč E.T. Jirka Fialka a prý s přehledem, jak chtěl – o břevno a za čáru srovnal skóre zápasu.

Závěrem bych chtěl říct, že tento bod má cenu zlata při pohledu, jak se utkání vyvíjelo a kolik šancí zůstalo v první půli zahozených. Díky hráčům, že bojovali až do konce i podpoře, která dorazila. O to víc nás můžou mrzet dvě ztráty doma s ČAFC a FA Praha, kdy jsme díky naší laxnosti ztratili body, nepřipravil nás o ně soupeř, ale my sami, protože jsme nehráli jako tým, který jsme dnes mohli vidět, kdy každý jezdil za druhého, tak by to mělo být – týden, co týden.

Plusy zapasu:
• bojovnost a vytěžení maxima z minima šancí
• převzetí hry v druhé půli a srovnání skóre
• týmový výkon a hry na maximum svých možností

Mínusy zápasu:
• propadání ve středu zálohy od 15. minuty do konce půle
• nedodržení hry po zemi
• posouvání hry a zastupování v určité fázi zápasu