SK Libuš

SK Libuš – FK Dukla Praha C   6:2 (3:1)

Po pěti venkovních zápasech jsme se konečně představili doma a hned nás čekal velmi silný soupeř a to Dukla. Všichni jsme měli v paměti náš první zápas, kde jsme byli jako na kolotoči a s velkým štěstím jsme uhráli remízu 1:1. Před zápasem jsme z kluků cítili velkou chuť a sebedůvěru, což je velmi pozitivní. Kluci si už věří i proti silným soupeřům a z toho mám velkou radost. Řekli jsme si, jak bychom chtěli hrát a zvolili velmi náročný styl hry. Kdy jsme chtěli Duklu napadat už na jejich polovině, nedat jim šanci držet dlouho balón a tvořit hru. Kluci z Dukly (všechny ligové týmy) jsou velmi dobří na balónu a když jim dáme čas, tak jsou schopní dovézt balón až do branky. Jako jednotlivci jsou výborní, ale my jsme silní jako tým a po klucích chceme, aby hráli týmově a kladem jim to na srdce!!

Zápas jsme začali trochu ospale a bylo vidět proti jak dobrému soupeři dnes stojíme. Po pěti minutách, kdy byla Dukla na balónu, kluci začali hrát, co jsme po nich chtěli a obraz hry se úplně změnil. Vysokým presinkem kluci napadali soupeře a ten s tím měl velké problémy a když už se vymanil z našeho presinku, tak se kluci dobře doplňovali, posunovali a vystupovali a tím nedali Dukle vůbec šanci hrát. Bylo nás plné hřiště a převzali jsme otěže utkání. Po několika našich šancích dobře nahrál Dom mezi obránce Filipovi, kterého fauloval obránce v pokutovém území a my měli možnost kopat pokutový kop. Míč si vzal sám Filip a s přehledem proměnil – 1:0. Dál jsme Duklu k ničemu nepouštěli a sami se tlačili do zakončení. Po dobrém presinku Doma s Danem se míč dostal k Alfovi, který s přehledem trefil prázdnou branku – 2:0. Kluci dál makali a dostávali se do dalších brankových šancí, ale ta naše koncovka :-((. Trochu zbytečně jsme i my inkasovali. Po ojedinělé šanci a následném rohovém kopu si kluci špatně rozebrali hráče a zcela volný útočník hlavou úplně sám skóroval – 2:1. Hned po minutě nám dvoubrankový rozdíl vrátil Alf, který nádhernou střelou trefil pravý roh soupeřovy branky – 3:1.Pak jsme měli skvělou pětiminutovku, kdy kombinacemi jsme soupeře rozebrali a jen špatné zakončování nás připravilo o navýšení skóre. První poločas skončil 3:1 a šli jsme do kabiny. Bylo vidět, že kluci makají naplno. Vydýchali jsme se a chtěli jsme pokračovat v naší hře.

Začátek druhého poločasu jsme byli asi ještě v kabině. Dukla se dostala k několika střelám, které David chytil nebo vyrazil na roh. Vše jsme ustáli a začali zase hrát. Po sedmi minutách jsme měli podruhé v zápase možnost kopat penaltu. Znovu si vzal míč Filip a opět se nemýlil – 4:1. Dál jsem předváděli náročný celoplošný fotbal a Duklu vůbec k ničemu nepouštěli. Po dalších neproměněných našich šancích přišel nejhezčí gól v utkání: po sólu Ondry Pelanta přes celé hřiště se už zdálo, že míč chytne hostující brankář v rohu pokutového území do ruky, ale Ondra ještě zabojoval a míč si vzal zpět, pak následoval CHTĚNÝ lob z úhlu patnácti metrů od branky, který přes brankáře zapadl krásně do brány – 5:1. Už jen ta myšlenka byla super a to provedení, paráda!!! Druhou, úplně zbytečnou branku jsme inkasovali ze skrumáže před brankou – 5:2. Poslední branku v zápase si připsal Filip, který si tím zajistil hattrick, ke kterému mu gratuluji a tak zpečetil naší naprosto zaslouženou výhru 6:2.

Dnes musím před všemi kluky smeknout, v jakém tempu odehráli zápas. Sám jsem byl zvědavý, jak dlouhou vydrží hrát velmi náročným stylem a oni to vydrželi celý zápas!!! Klobouk dolů kluci. Dukla měla šikovné jedince (všechny), ale fotbal je týmový sport a znovu jsme se přesvědčili, že když budeme hrát jako tým, bojovat jeden za druhého, tak jsme velmi silní a můžeme se měřit s těmi nejlepšími.

Dnes jsem byl na vás velmi pyšný a určitě nejen já!! Děláte nám velkou radost a doufám, že nebudete mít hlavu někde v oblacích, ale nebojte se, já vás vrátím zpátky na zem :-)). Pořád se máme co učit a hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!!