SK Libuš

SK Čechie Uhříněves – Libuš   12:14 (4:3, 1:2, 3:4, 4:5)

Nedělní odpoledne a náš poslední výjezd ven v tomto soutěžním ročníku, tentokrát za soupeřem do Uhříněvsi. Utkání se hrálo na krásném přírodním trávníku, ale v úmorném vedru, takže to pro oba týmy bylo dost náročné. Domácí správce trávník před utkáním ještě pokropil, což asi nebylo úplně nejšťastnější, protože kluci na něm dost klouzali, došlo k několika nekoordinovaným pádům kvůli podklouznutí, a tak jsme na konci asi všichni byli rádi, že se nikdo nezranil.

Jelikož poslední 3 utkání jsme prohráli, motivace byla jasná, sérii porážek přerušit a konečně zase nastřílet více branek než soupeř. Začali jsme dobře a Honza H. po pár minutách hezkou střelou otevřel skóre. Jenže klukům se v tom vedru hlavně v první čtvrtině nechtělo moc bránit, a tak se soupeř celkem pohodlně dostával do šancí, a co víc, když se Ládíkovi střely podařilo vyrazit, nechávali jsme protihráče celkem pohodlně vyražené míče i dorážet, takže soupeř několika brankami rychle výsledek otočil. Ke konci čtvrtiny se však před brankou soupeře dobře zorientoval nejmenší hráč na hřišti Marek a umístěnou střelou k tyčce vstřelil náš druhý gól a těsně před koncem této části hry ho napodobil i Honza V. První čtvrtinu jsme tak nakonec prohráli jen o gól.

Od druhé čtvrtiny jsme udělali změnu v brance, na vlastní žádost šel chytat Jonáš a celý zbytek zápasu chytal výborně. A navíc z pozice brankáře perfektně nohou rozehrával naše akce, za to si zaslouží pochvalu. V poli pak celou druhou i třetí čtvrtinu vyrovnaný zápas pokračoval, kluci ukázali několik povedených akcí (zejména oba Honzové soupeřovu obranu pěkně „větrali“, jen je škoda, že ty nejlepší akce gólem nakonec neskončily 😊), parádních přihrávek (Jakub, Jonáš), dobrých náběhů (Šimon, Ládík), ale v rámci možností se snažili všichni. A i když se v zápase vyskytly i momenty, které se zrovna moc nepovedly, to nevadí, fotbal se pořád učíme a budeme se zlepšovat.

Až na začátku poslední čtvrtiny jsme se gólově utrhli a vytvořili si brankový náskok, o který jsme sice těsně před koncem zápasu málem přišli naší slabší soustředěností a chybkami v obraně. Ale soupeři jsme nakonec vyrovnat nedovolili a konečně jsme se opět mohli radovat z vítězství…😊.

Poslední zápas letošní sezóny sehrajeme v sobotu od 11:00 na domácím hřišti s týmem Cholupic, tak nás přijďte podpořit a poděkovat klukům za celou letošní sezónu.

SK Libuš – SK Slavia Praha dívky   7:13 (1:5, 1:3, 1:1, 4:4)

Ve svátečním středečním dopoledni jsme za ideálního počasí sehráli zápas s dosud neporaženým týmem naší skupiny – děvčaty ze Slávie. Kluci se na zápas těšili, a to možná až moc, protože hned na začátku nás holky nachytaly na švestkách. Hned z rozehrávky jsme totiž dostali první gól a po minutě hned druhý. Holky na nás hned od začátku vletěly a nám nějakou dobu trvalo, než jsme se srovnali s tím, že dnes proti nám stojí soupeř trošku jiné úrovně než v předchozích zápasech. Ale pro zápas to bylo jen dobře, čím lepší soupeř, tím lepší i pro naše kluky… 😊

První čtvrtinu dost ovlivnily rychlé góly v naší síti, které nás trochu zaskočily a kluci se tak chvíli nemohli „dostat do zápasu“. A jelikož holky pokračovaly v aktivní, organizované a hlavně chytré hře, v první čtvrtině nás k ničemu moc nepouštěly. Naopak my jsme soupeřkám nechávali hodně prostoru a s míčem šikovná děvčata toho využívala při svých útočných akcích.

Nicméně kluci se nevzdali. O první přestávce jsme si řekli, že musíme zlepšit pohyb, trošku zrychlit práci s míčem, začít rychleji přistupovat k soupeřkám a nedávat jim tolik prostoru a najednou se hra vyrovnala. A jelikož ani děvčata nepolevila, hrál se najednou parádní zápas v parádním tempu, kde se útočné akce přelévaly ze strany na stranu. Oba týmy se snažily hrát dopředu, nebály se kombinovat nebo udělat kličku a vystřelit, při ztrátě míče naopak soupeře ihned dostupovaly, nenechávaly mu čas a prostor a snažily se získat míč co nejdříve zpět. Prostě na dívání krásný zápas, který strhl k fandění i přihlížející rodiče obou stran, a tak se zápas hrál v parádní atmosféře. Pro oba týmy určitě hezký zážitek.

Výsledek sice vypadá poměrně jasně, ale je potřeba říci, že dnes jsme trošku doplatili na neproměňování šancí, zejména oba Honzové se několikrát pěkně uvolnili, krásně vystřelili, ale bohužel opakovaně trefovali jen břevna. Myslím, že brankovou konstrukci jsme v zápase trefili asi 5×, což už je trošku smůla, ale i to k fotbalu patří. Řada střel nám dnes lítala i těsně vedle branky nebo je pochytala brankářka, hlavně nás ale těší, že se kluci ve hře dokázali uvolnit a střelecké pozice si připravit i přes dobře bránícího soupeře.

Výborně dnes zahrál i Pavel, který svým pohybem, chutí do hry a skvělým napadáním získal hodně míčů a pro soupeřky byl správnou fotbalovou dotěrností dost nepříjemný. Filip se krásně trefil z volného kopu. Pochvalu však zaslouží celý tým, který se po trošku zabrzděném začátku přece jen rozehrál a v zápase několikrát ukázal pěkné fotbalové momenty, ať už kombinací nebo i individuálně. Samozřejmě ne vždy se vše povede (to neumí ani Barcelona 😊), ale je potřeba to v zápase zkoušet.

Děvčatům ze Slavie gratulujeme k vítězství, hrají opravdu výborně, organizovaně, umí s míčem a jsou letos v naší skupině asi zaslouženě nejlepší. Myslím však, že to s námi neměli jednoduché, že jsme je naší hrou potrápili a byli jim v zápase důstojným soupeřem. Škoda, že takových zápasů nehrajeme více.

TJ Sokol Královice – SK Libuš   8:8 (1:1, 3:1, 1:1, 3:5)

V pondělní podvečerní dohrávce jsme cestovali k nejvzdálenějšímu soupeři – do Královic. Tentokrát jsme řešili problém s brankářem, protože nikomu z kluků se nechtělo chytat. Nakonec si brankářský dres oblékl jeden z nejmladších – Tomík, a přestože mu branka byla poměrně velká 😊, děkujeme mu, že v brance strávil první 3 čtvrtiny utkání. Na poslední čtvrtinu ho pak vystřídal Ondra.

Utkání se hrálo na krásném trávníku za krásného počasí. Domácí nás překvapili docela aktivní hrou, my jsme naopak hlavně v první polovině zápasu působili poměrně ospale. Kluci se sice snažili, ale tentokrát se nám moc nedařilo, těžko jsme se prosazovali a když už jsme se dostali k zakončení, vychytal nás soupeřův brankář nebo zablokovali domácí obránci. Navíc z přemíry snahy jsme občas zapomínali na bránění a jelikož soupeř byl tentokrát docela produktivní, téměř každá jeho šance skončila míčem v naší síti.

Před poslední čtvrtinou jsme udělali pár změn v sestavě a řekli jsme si, co bychom mohli zkusit v naší hře vylepšit a že ještě zkusíme dát nějaké góly. Přestože jsme na začátku poslední čtvrtiny dostali další góly a prohrávali už o 4 branky, kluci se v poslední čtvrtině do soupeře přece jen zakousli, najednou jsme se lépe pohybovali, dobře soupeře napadali, více stříleli, a tak celá poslední čtvrtina by se dala popsat jako souboj našich střelců s domácím výborně chytajícím brankářem. A jelikož střelecké kopačky si tentokrát obul Honza V., který v zápase nastřílel několik parádních gólů, podařilo se nám nakonec v utkání vyrovnat.

Pochvala za výkon v poslední čtvrtině, v ní kluci opravdu zabojovali. Jen je škoda, že jsme v celém zápase nehráli tak, jako v poslední čtvrtině. Na druhou stranu jsme rádi, že to kluci za nepříznivého stavu nevzdali a v poslední čtvrtině předvedli několik pěkných akcí zakončených krásnými brankami.
Další zápas nás čeká v sobotu již od 8:30 u sousedů v Modřanech.

SK Libuš – SK Újezd P4   10:4 (3:2, 1:2, 1:0, 5:0)

Místo středečního tréninku jsme sehráli další mistrovské utkání, tentokrát s týmem Újezdu. V podzimním zápase na hřišti soupeře jsme v podstatě celý zápas prohrávali a utkání jsme otočili až v závěru, a tak jsme věděli, že odvetné utkání nebude jednoduché.

První branku utkání vstřelil Filip, ale soupeř brzy skóre dvěma brankami otočil. Nám se povedlo vyrovnat, když se po faulu z trestného kopu trefil Honza V. V závěru první čtvrtiny jednu z našich střel zastavil hostující hráč před svou brankou rukou, pan rozhodčí neváhal a zapískal penaltu. Honza H. penaltu proměnil, byť ji musel zahrávat na pokyn pana rozhodčího dvakrát (v prvním případě totiž poté, co p. rozhodčí dal pokyn k zahrání penalty, se kromě Honzy rozběhl k míči i jeden ze soupeřových hráčů a Honzovu střelu chtěl zblokovat 😊). A tak pan rozhodčí nařídil penaltu opakovat. Honza ji však proměnil i podruhé a tak jsme první čtvrtinu o jeden gól vyhráli.

Druhou čtvrtinu naopak o gól vyhráli hosté, kteří nám v této části hry vstřelil 2 branky, kdežto za nás se podařilo vstřelit branku jen Péťovi, který dobře sledoval míč a dokopl ho do sítě poté, co hostující brankař míč po naší střele jen vyrazil před sebe.

Třetí čtvrtinu jsme pak o gól vyhráli zase my, když se trefil Honza H. Až poslední čtvrtina skončila vyšším brankovým rozdílem. Musíme však sportovně uznat, že celý zápas byl vyrovnaný a výsledek mohl klidně dopadnout úplně jinak. Kluci z Újezdu totiž předvedli také dobrý výkon a nezasloužili si prohrát takovým rozdílem. Hlavně v druhé polovině zápasu jsme několikrát měli štěstí, že soupeřovy pěkné střely létaly těsně kolem naší branky, anebo si s nimi poradil opět výborně chytající Ládík.

Celé utkání jsme odehráli se třemi čtyřkami, takže si zahráli i kluci, kteří až tolik zápasů dosud neodehráli a v zápase se určitě neztratili. Pochvalu zaslouží celý tým za nasazení, pohyb a dravost, všichni se snažili a na hřišti to bylo vidět, protože soupeř nedostal nic zadarmo. Odměnou tak byla výhra s dobrým soupeřem.

A my se těšíme, že v podobných výkonech budeme pokračovat i v dalších zápasech!