SK Libuš

SK Slavia Praha dívky – SK Libuš   7:6 (2:1 3:2 1:2 1:1)

Po ne úplně povedeném utkání v Dubči nás čekalo další utkání, a to s děvčaty ze Slavie, která dosud v soutěži neztratila ani bod. Dosavadní výsledky soupeřek budily respekt, a tak jsme věděli, že nás nečeká nic lehkého. Ale kluci se na zápas o „podzimního mistra“ hodně těšili a již v šatně před zápasem bylo cítit, že dnes chtějí uspět…

Domácí děvčata začala výborně, dobře se na hřišti pohybovala, držela pozice a nedávala nám prostor. Navíc po pěkných kombinacích šel domácí tým do rychlého dvoubrankového vedení. Nám chvilku trvalo, než jsme se na hřišti srovnali, ale postupně jsme se začali také osmělovat a ještě do konce první čtvrtiny Pavlík výborným napadáním v rohu hřiště vybojoval míč a střelou o tyč snížil.

Od té chvíle se začal hrát hezký vyrovnaný zápas. Oba týmy hrály s nasazením, snažily se hrát dopředu, ale zároveň dobře pracovaly i v obraně, takže bylo docela těžké se prosadit. Děvčata nás dobře a rychle obsazovala, my jsme se také snažili po ztrátě míče ho hned získat zpět a nedat soupeři prostor, takže na vše bylo málo času a oba týmy musely s míčem pracovat docela rychle. Bohužel v této čtvrtině jsme udělali pár chybiček, které soupeřky okamžitě potrestaly – jednou se nám nepovedla rozehrávka, kterou vystihla domácí útočnice a hned vstřelila míč do naší odkryté branky, pak jsme nechytili náběh po rohovém kopu a navíc jsme si dali i jeden nešťastný vlastní gól. Soupeřky nám tak gólově odskočily, naštěstí i nám se však do konce této čtvrtiny podařilo úspěšně zakončit 2 z našich akcí, a tak jsme v polovině zápasu prohrávali už jen o 2 branky.

Ve třetí čtvrtině vyrovnaná bitva pokračovala. Domácí děvčata byla šikovná „na míči“, a tak jsme se snažili k nim přistupovat co možná nejdříve a nedávat jim prostor připravit si míč do nebezpečných pozic. Což se nám i docela dařilo. A jakmile byla možnost, po zisku míče jsme se snažili i útočit či vyvést míč dopředu. Domácí děvčata se však zodpovědně vracela do obrany a moc šancí nám vytvořit nedovolila. Ale i přes dobrou domácí obranu se nám podařilo v této čtvrtině vstřelit dvě velmi pěkné branky, nejprve se trefil krásně z voleje Honza po přihrávce Šimona, a pak krásnou „uličkou“ vyslal Šimon do samostatného úniku Honzu, který šikovně přehodil domácí brankářku.

Do poslední čtvrtiny jsme tak vstupovali s jednobrankovou ztrátou a hned od jejího začátku bylo na hřišti vidět, že kluci tento zápas ještě chtějí otočit. Okamžitě se na domácí přilepili a dobře napadali, a tak byly soupeřky neustále pod tlakem. Povedlo se nám i několik pěkných útočných akcí po krásných průnikových přihrávkách od Ládíka či obránců, ale domácí brankářka všechny naše střely pochytala. Celý tým však příkladně bojoval a zhruba v polovině poslední čtvrtiny se nám poté, co jsme celý zápas jen dotahovali, konečně podařilo vyrovnat. Toto bojovné a napínavé utkání tak v závěru rozhodla až střela z trestného kopu, kterou domácí střelkyně trefila opravdu parádně do rohu naší branky, proti ní náš skvěle chytající Ládík prostě neměl šanci. V úplném závěru jsme ještě mohli vyrovnat, ale Honza H. po pěkném uvolnění z otočky trefil pouze tyč domácí branky. „Zápas podzimu“ jsme tak těsně prohráli.

Dnes velká pochvala pro CELÝ TÝM za přístup, nasazení a výborný výkon, asi jeden z nejlepších v sezóně!!! Dnešním výkonem a předvedenou hrou jste nám, kluci, udělali radost, neboť kvalitnímu soupeři jste byli určitě rovnocenným soupeřem. Pochvalu však zaslouží i děvčata ze Slávie, která hrála opravdu výborně. Takže, kluci, nepolevit a v takových výkonech pokračovat dál!
Opět se ukázalo, že proti dobrým soupeřům se nám prostě hraje lépe. Přejme si takových utkání hrát co nejvíce.

FK Čechie Dubeč – SK Libuš   5:11 (0:4 3:4 2:2 0:1)

V brzkém sobotním dopoledni jsme sehráli další utkání v hezkém areálu v Dubči. Po minulých zápasech, ve kterých nám kluci svými výkony dělali radost, tentokrát náš výkon moc dobrý nebyl. Až nečekaně často se tentokrát v naší hře objevovaly věci, které jsme si mysleli, že už jsme odbourali – „hra“ na pětníku…, často všichni v jednom houfu…, kde byl míč, tam běželi všichni…, roztahování hry do stran v podstatě neexistovalo…, málokdo byl schopen vyvést míč z klubka hráčů a přihrát ho do volného prostoru…, často ani nebylo komu přihrát, protože snaha nabídnout se, říct si pohybem o míč, o přihrávku, byla od spoluhráčů minimální…, prostě holomajzna…

Nicméně za zmínku stojí, že v tomto zápase se nám povedly i dobré akce, které i hezky vypadaly, např. pěkná akce v 1. čtvrtině po Kubovo krásné průnikové přihrávce z pozice brankáře na Marka, který šikovně sklepl míč na nabíhajícího Honzu a ten zakončil gólovou střelou, nebo hezká kombinace všech 4 hráčů v poslední čtvrtině, kterou se krásně dostali od vlastní branky přes celé hřiště až do situace 4 na soupeřova brankáře (Maty, to měl být gól…). Pochválit musíme i opakovanou spolupráci Kuby a Robíka při rohových kopech, Robíkovy náběhy na přihrávku z rohového kopu byly perfektní, škoda, že z nich padl jen jeden gól.

Ale celkově takových pohledných akcí bylo málo, kluci. Příště se musíme zlepšit, protože pokud budeme hrát jako v tomto zápase, brzy to proti soupeřům stačit nebude. Na druhou stranu v minulých zápasech jsme ukázali, že umíme hrát lépe než dnes, takže tento zápas hoďme za hlavu a v dalším kole proti děvčatům ze Slavie, která dosud neztratila ani bod, zase zabereme, začneme se snažit hrát, co umíme a uvidíme, na co to nakonec bude stačit.

SK Libuš – SK Modřany   10:6 (5:0 2:3 1:0 2:3)

V dalším kole jsme za krásného počasí na domácím trávníku změřili síly se sousedy z nedalekých Modřan. Hned od začátku utkání kluci navázali na dobrý výkon z minulého zápasu v Cholupicích, hráli s chutí a hned během první čtvrtiny předvedli několik pěkných akcí zakončených gólem. Zejména Pavlík v první čtvrtině hýřil aktivitou, dobře se uvolňoval, a odměnou mu nakonec byly v zápase 3 vstřelené góly. Gratulace a jen tak dál, Pavle!

Po první čtvrtině, kterou jsme vyhráli o 5 gólů, se hra vyrovnala. I soupeř se osmělil a začal podnikat nebezpečné útoky. Ale oba týmy celkem dobře bránily a když už se někomu povedlo vystřelit, většinou ještě úspěšně zasáhli brankáři. Do konce zápasu už tak mnoho gólů nepadlo.

Kluci, pochvala za docela dobrý výkon v tomto zápase. Potěšilo nás, že jste se snažili hrát s míčem, nabíhat si do volných prostorů, kam několikrát přišla dobrá přihrávka a akce pak i celkem úspěšně dokončovat. Ne vždy se vše povede, ale důležité je, že už se pomalu začínáme i ve správný okamžik odpoutávat od soupeře, aby nám spoluhráč mohl jednodušeji přihrát. A i obranná hra se pomalu zlepšuje, po ztrátě míče už se docela dobře vracíme a snažíme se co nejdříve získat míč zpět, několikrát se dokonce rychlým návratem dozadu povedlo zastavit již dobře rozběhlou soupeřovu akci.

Takže, kluci, gratulace k výhře a zkuste vítěznou sérii udržet co nejdéle… Ale hlavně nepolevit, snažit se a makat dál!

TJ Sokol Cholupice – SK Libuš   9:12 (2:3 2:1 2:6 3:2)

V nedělním odpoledni jsme zavítali na hřiště do nedalekých Cholupic. Domácí borci – stejně jako my – dosud v letošní soutěži prohráli pouze jednou, a tak jsme očekávali vyrovnané utkání s dobrým soupeřem, což se v zápase i potvrdilo. Začátek se nám moc nepovedl, domácí tým na nás okamžitě „vletěl“, brzy po začátku nám vstřelil 2 góly, a tak jsme rychle prohrávali. Nicméně kluci se nevzdali a ještě do konce první čtvrtiny se nám podařilo skóre otočit zejména zásluhou 2 branek Šimona (zejména jeho střela z trestného kopu byla opravdu povedená) a jednoho přesného zásahu Honzy.

Ve druhé čtvrtině vyrovnaný zápas pokračoval, oba týmy se snažily útočit, akce se přelévaly ze strany na stranu, ale jelikož i obrany a brankáři na obou stranách se činili, gólů mnoho nepadlo. Domácí tým však přece jen v této části hry vstřelil o branku více (za nás se trefil pouze Tonda), a tak byl v poločase stav vyrovnaný – 4:4.

Rozhodlo se tak ve třetí čtvrtině, kdy se nám úspěšným napadáním soupeřovy rozehrávky povedlo několikrát získat míč nedaleko soupeřovy branky a hned soupeře za tyto ztráty i gólově „potrestat“. Po úspěšných trefách Matyho, Tomíka, Pavlíka a hattricku Honzy se nám tak povedlo soupeři brankově odskočit. A tak už ani tolik nevadilo, že jsme poslední čtvrtinu o jednu branku prohráli, když naše branky vstřelili Kuba a Honza.

V dnešním zápase kluci zaslouží pochvalu za bojovnost, snahu a dobré napadání soupeřovy rozehrávky, které v podstatě ve třetí čtvrtině rozhodlo celý zápas. Zapracovat však ještě budeme muset na bránění, stále se nám občas stává, že se zapomínáme vepředu a soupeř se pak valí do naší otevřené obrany. Celkově se však naše obranná hra pomalu zlepšuje a již i v tomto zápase byl návrat do obrany několikrát přímo vzorový … Zároveň však musíme pochválit i dobrý výkon soupeře, který se snažil hrát kombinačně a zejména jeho protiútoky, kdy hráč vyvezl míč po jedné straně dopředu a krásnými přihrávkami přes šířku hřiště vyslal do samostatného nájezdu na brankáře nabíhajícího spoluhráče, domácí sehráli několikrát velmi pěkně.

Děkujeme oběma týmům za předvedenou hru, fanouškům a rodičům za povzbuzování. A těšíme se na další utkání, které sehrajeme v sobotu na domácím hřišti s dalším „sousedem“, týmem SK Modřany.