SK Libuš

SK Libuš – FK Loko Vltavín   4:31 (0:8 1:8 1:7 2:8)

Druhý jarní zápas jsme odehráli v trochu netradičním čase a to ve čtvrtek od 16:15. Místo pravidelného čtvrtečního tréninku jsme tedy absolvovali soutěžní zápas a soupeřem nám byli borci z Loko Vltavín. Aby nikdo z našich borců a borkyň nebyl ochuzen o pravidelné čtvrteční fotbalové odpoledne, nechali jsme je zahrát prakticky všechny (co nám dovolil počet dresů v sadě).

Proti nám stál opravdu kvalitní soupeř a tentokrát jsme na něj bohužel nestačili. Rozdíl nebyl ani tak v šikovnosti nebo fotbalovosti jednotlivých hráčů, ale dovolím si tvrdit, že tentokrát sehrál svojí roli věkový rozdíl. Soupeř přijel s týmem, který byl sestavený převážně z ročníku 2009. V našem mančaftu je tohoto věku jen Ondra a zbytek týmu je mladší o rok či dva. A proto není potřeba si z této prohry dělat nějakou velkou hlavu a naopak musím před naším týmem smeknout klobouk, jaké výkony předvádějí v jiných zápasech!!!! Fotbal přeci hrajeme hlavně pro zábavu a ne jenom pro výsledky!

Třetí kolo jara sehrajeme v sobotu 21.4. od 8:30 na půdě CU Bohemians Praha a věřím, že kluci i holky předvedou opět skvělý výkon, který je zdobil v minulých kolech!!!

FASA Praha 5 – SK Libuš   20:10 (7:1 4:4 5:1 4:4)

Do jarní části sezóny jsme vstoupili zápasem proti klukům a holkám z fotbalové akademie. Na našem mančaftu bylo vidět, jak se po dlouhé zimě strávené v tělocvičnách už těší na ostrý zápas.

Bohužel jsme opět zaspali začátek a v prví čtvrtině nechali hrát jen soupeře. Výsledkem toho bylo sedm gólů v naší síti. Ale i my jsme se nakonec dokázali prosadit a to docela kuriózně. Ze závaru na půlce hřiště se balón vykutálel až k Ládíkovi, který hájil naší branku a ten ho z první napálil přes celé hřiště a k překvapení všech skončil míč až v síti soupeře.

Druhé dějství už z naší strany bylo daleko lepší a se soupeřem už jsme hráli vyrovnanou partii. Soupeř se sice znovu čtyřikrát prosadil, ale i my začali dávat branky. Po dvou gólech přidali Ondra a Ivča.

Třetí čtvrtinu jsme opět trochu polevili a nechali soupeře hodně hrát a dovolili mu, abychom lovili balón pětkrát z naší sítě. Naší jedinou odpověď přidal Honza.

Poslední patnáctiminutovka byla opět vyrovnaná, jak herně tak i výsledkově. Skóre bylo stejné jak v té druhé, tedy 4:4. Za Libuš se prosadilo naše dívčí trio. Věrka skórovala dvakrát a po gólu přidali Ivča a Helča, která skórovala poprvé v libušském dresu, k čemuž jí moc gratuluju! Jen tak dál Helčo!

Nakonec se z výhry radoval soupeř, ale mi se za náš výkon určitě nemusíme stydět! Hlavně druhá a čtvrtá čtvrtina z naší strany byla skvěle odmakaná!
Fotbal přeci hrajeme hlavně pro zábavu a ne jenom pro výsledky!

TJ Kyje Praha 14 – SK Libuš   12:6 (3:1 3:0 4:4 2:1)

V hustém pátečním provozu jsme museli absolvovat cestu přes celou Prahu až do Kyjí, kde jsme od pěti hodin s místními borci rozehráli další soutěžní zápas. Hrálo se pod umělým osvětlením, což pro mnohé z našich hráčů byla novinka.

Zápas jsme nezačali vůbec špatně a soupeře na dobrých pět minut zatlačili na jeho obranné polovině. Bohužel se nám z tohoto tlaku nepodařilo vstřelit branku a soupeř to dokázal potrestat. Z prvního úniku dokázal skórovat a hra se začala pomalu vyrovnávat. První čtvrtina vyzněla vítězně pro soupeře a to v poměru 3:1, když se za libušské barvy dokázal prosadit dnes pětigólový Honza Hodánek.

Od druhé čtvrtiny už měl soupeř na hřišti menší převahu, kterou také dokázal zužitkovat a nakonec zvítězit 12:6. Za zmínku určitě ještě stojí gól Věrky, která dnešní střelecký účet uzavřela. Když se ocitla s balónem u nohy tváří tvář soupeřově brankáři, tak nezazmatkovala a s elegancí a klidem ho dokázala přelobovat stylem „alá Panenka“.

I když z toho dnes vítězství nebylo, tak celé mužstvo zaslouží pochvalu za předvedenou hru! Je radost pohledět na hráče, kteří s hlavou nahoře hledají své spoluhráče, aby jim mohli přihrát do lepší pozice.
Děláte nám radost dámy a pánové!!!

Ještě bych chtěl poděkovat dnešnímu soupeři, že se také nenechal zmanipulovat pro mě nesmyslným pravidlem, které hráči v mladší přípravce umožňuje autové vhazování zahrát tím stylem, že si balón položí na zem, třikrát si ho „ťukne“ před sebe a může pálit na bránu, ale že autové vhazování, tak jak už je patrné z názvu standardní situace, zahrává vhozením. Čtyři roky budeme učit fotbalisty auty zahrávat nohou a pak po nich najednou budeme chtít, aby auty házeli??? Je to jen můj názor, ale účel tohoto pravidla asi opravdu nikdy nepochopím…..!

SK Libuš – SK Hostivař   18:6 (2:3 6:1 3:1 7:1)

V neděli, patnáct minut před polednem, jsme na domácím stadiónu přivítali soupeře z Hostivaře. Počasí bohužel fotbalu moc nepřálo a celý zápas se odehrál za opravdu velmi silného větru. Ale podmínky jsou vždy pro obě mužstva stejné a tentokrát se s tím lépe popasovali naši borci.

Zápas jsme sice nezačali nejlépe a po pěti minutách prohrávali 0:2, ale po dvou trefách Ondry, který měl dnes opravdu střeleckou chuť, jsme dokázali srovnat. Poslední slovo v první čtvrtině měl však soupeř a dokázal jí vyhrát 3:2.

Bylo to však poslední vedení, které v dnešním zápase soupeř měl. Hned po přestávce se kluci rozjeli k velkému výkonu a soupeře prakticky k ničemu nepustili. Skóre na 4:3 obracel dvěma góly Kuba. Hned za chvíli si na svou pomyslnou pažbu udělal další tři zářezy Ondra a šestigólový příděl soupeři ve druhé patnáctiminutovce završil Honza.

Třetí čtvrtina dopadla vítězně opět pro nás, když se trefil dvakrát Honza a svůj gól přidal i Vojta. Soupeři jsme dovolili skórovat jen jednou, tak jako v druhé čtvrtině a vytvořili si tak solidní náskok.

A ten jsme dokázali v poslední části zápasu ještě navýšit, když se za zelenobílé barvy trefil opět třikrát Ondra, své tři branky přidal i Honza a do listiny střelců se podruhé zapsal i Vojta. Soupeř si opět připsal jen jednu trefu a my tak mohli slavit vysoké vítězství!!!

Dnes musím opravdu pochválit celé mužstvo, které předvedlo skvělý výkon! Ať to byli Ondra, Honza a Kuba, kteří předváděli skvělé útočné kombinace nebo Filip s Matějem a Vojtou, kteří byli opravdovými pilíři naší obrany, Robík, který toho dnes spoustu oběhal a nedal soupeři chviličku na rozehrání, či Jindra s Matym urputně bojovali a nevypustili ani jeden souboj a v neposlední řadě Láďa, který nás v mnohém podržel v naší svatyni!!!

Prostě dnes patří našim borcům obrovská pochvala!!!!