SK Libuš

SKP České Budějovice – SK Libuš   4:3 (p.k) (3:3 1:1)

Náš první jarní výjezd mimo Prahu. Zápas byl z organizačních problémů přeložen z Českých Budějovic do nedaleké Hluboké n/Vltavou, kde je krásný sportovní areál přímo pod zámkem. Jen škoda, když byl krásně sluneční den, že jsme nehráli na přírodní trávě, ale na umělce.

Zápas jsme nezačali vůbec špatně. Hned ve třetí minutě Menďas dobře napadal rozehrávku domácích a získal balón pro Lukyho, který se rázem řítil sám na domácího brankáře a nekompromisně proměnil a my šli do vedení 1:0. Dál jsme pokračovali aktivně. Z tlaku jsme vytěžili sérii rohů, z které jsme měli možnost přidat další branku a myslím si, že zápas rozhodnout. Bohužel jsme šance nevyužili (Péťa, Alf, Luky). No a pak si taktovku zápasu vzal pod svá křídla „ten nejmocnější“… Poprvé se na naší půlku dostali domácí po souboji v rohu hřiště – šel balón zcela jasně od domácího hráče za postranní čáru (což také ukazoval pomezní rozhodčí, který byl metr od situace) a měli jsme rozehrávat od branky. K údivu všech hlavní rozhodčí (který se celý zápas pohyboval ve středovém kruhu), nařídil rohový kop. Ten jsme ubránili a měli jsme možnost rychlého brejku do otevřené domácí obrany. Zrzi vyvážel z vápna balón, domácí hráč, který Ondru stíhal ho zezadu povalil a pískal se správně faul. O co bylo vetší překvapení, že proti nám!!!! A tak měli domácí trestný kop z hranice vápna. Ten sehráli výborně a srovnali na 1:1.

Po obdržené brance jsem se pana rozhodčího slušně zeptal, jestli to opravdu takto myslí vážně? Jeho vysvětlení, že na lajnách má mladé kluky, kteří to neumí a že zápas si bude pískat jak on uzná za vhodné… Co ale pana rozhodčího vytočilo do nepříčetna bylo, když jsem mu řekl, že si zápas nahráváme… To už nás chtěl vyhazovat z lavičky, že nemáme cedulky (trenér atd.) a jiné výhrůžky. Nikdo z lavičky mu neřekl nic sprostého, jen to bylo hlasité, aby to pořádně slyšel! No a pak nám už celý zápas ukazoval, kdo je tady pánem.

Bohužel moc fotbalu už k vidění nebylo, kluci se snažili hrát kombinačně, ale bylo to pro ně hodně těžké, když všechny souboje, i čisté, byly posuzovány v jejich neprospěch. O autech se ani nebavím, nebudu přehánět, když řeknu, že otočených, kdy pomezní ukazuje doprava a hlavní to změní doleva, bylo snad 15!!! Převážně se hrálo na domácí polovině a my hledali marně cestičky do zakončení. Z ojedinělého brejku domácích musel Matěj před své vápno a odhlavičkoval balón před dotírajícím hráčem. K balónu se nejrychleji dostal domácí hráč, který chytře přehazoval vracejícího Matěje do branky. Naštěstí pro nás výborně zareagoval Kachna, který zastoupil Matěje a balón, který mířil do branky, odhlavičkoval pryč. V poslední minutě jsme předvedli pěknou kombinaci a Dom se dostal před brankáře, ale v tísni ho pouze trefil a tak skóre zůstalo stejné – 1:1.

V kabině jsme kluky museli hodně uklidňovat a vysvětlovat, že bohužel i takový fotbal někdy je. (Co mám říci 15-ti letému klukovi, který se ptá „proč to dělá“, co jsme mu udělali apd… ) Druhý poločas začal, tak jak první skončil a to naší šancí. Alf se dostal za domácí obranu a tváří tvář s brankářem ho místu gólu zase trefil :-(… a přišel trest. Po naší špatné rozehrávce od obránců jsme nechali domácího hráče vystřelit a ten se trefil pěkně – 2:1. Kluky jsme nemuseli ani moc motivovat, nebo hecovat. Dnes kluci chtěli hodně vyhrát, ani tak spíše porazit domácí, jako porazit toho „nejmocnějšího“. Vyrovnat se nám podařilo po spolupráci Dana, který naservíroval míč Lukymu a ten srovnal na 2:2.

70% procent času se hrálo na domácí polovině. Kluci se tlačili za výhrou a domácím se podařil rychlý brejk, který domácí velmi rychlý a šikovný kapitán proměnil – 3:2. Po několika zahozených šancích se nám podařilo vyrovnat tři minuty před koncem Lukym, kterému nahrával Dom. Lukymu gratuluji k hattricku i když dnes mohl dát tak 6–7 branek. Přišel náš velký tlak, ze kterého se domácí nemohli dostat. Bohužel jsme nedokázali proměnit žádnou ze čtyř příležitostí, kdy jsme z malého vápna přestřelovali branku a ani samostatný nájezd Lukyho neskončil brankou :-(…

Pro nějaké ošetřování a čekání na balóny jsme si mysleli, že pan rozhodčí nastaví minimálně tři minuty a věřil jsem, že jsme byli schopní dát vítěznou branku. To samé si myslel asi i pan rozhodčí, protože nastavil pouze 10 vteřin!!! :-(

A tak jsme šli poprvé na penalty, ve kterých jsme po druhé sérii vedli 2:0, kdy penaltu dali Luky, Kachna a Matěj jednu skvěle chytil a druhá domácí skončila na tyči. Pak neproměnil Vláďa, Péťa a Dan a jelikož domácí proměnili už všechny tři, tak vyhráli na penalty 3:2 a konečný výsledek je naše prohra 3:4. Bohužel i dnes jsme doplatili na neproměňování šancí, kterých jsme měli snad 20 a dali z nich pouze tři branky. Oproti soupeři, který měl 4 a dal tři branky a to se pak těžko vyhrává :-(. Chci po klucích, aby balón neodkopávali a snažili se hrát konstruktivně. Tím přicházejí naše chyby, které soupeři trestají. Pro jejich další fotbalový růst a rozvoj si myslím, že jdeme správnou cestou, i když nás to stojí lepší výsledky, než kdybycom jen odkopávali a tlačili vše silou!

Nebudu a ani nechci si stěžovat na pana rozhodčího Makovičku, ten nám zápas neprohrál, ale takovýhle lidé by u mládeže neměli co dělat!!! Pak může FAČR dělat nábory na nové kluky, když jim pak někdo takhle fotbal otráví a následně ztrácejí chuť dále pracovat a s fotbalem končí… Jak domácí po zápase pravili: „Děkujeme Ti Milane za pomoc, jsou to pražští burani…“.

Kluky dnes musím velmi pochválit, za předváděnou hru a morální vlastnosti, které všichni dnes ve velmi těžkém zápase měli. Poctivě zápas odmakali. Na druhou stranu pokárat za neproměňování šancí – kdybychom je dnes proměnili, tak by jste nejlépe umlčeli pana mocného a nezmohl by nic!!!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! I dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš- FK Admira Praha   1:4 (0:1)

Po čtyřech měsících a bez jediného tréninku jsme konečně hráli zápas na přírodní trávě proti velmi sinému celku Admiry. Bohužel jsme celý zápas tahali za kratší konec a po zásluze prohráli.

První inkasovaná branka byla po nedorozumění Péti s Matějem, kdy na sebe ani jeden nepromluvil a následná malá domů šla mimo dosah Matěje a pro soupeře nebyl velký problém dovézt balón do zcela prázdné branky. Úplně zbytečný darovaný gól pro soupeře :-(.
Ve 20 minutě jsme měli po ruce ve vápně možnost kopat pokutový kop. Míč si vzal Péťa a bohužel neproměnil a tak poločas jsme prohráli 0:1.

Druhý poločas kluci začali bojovat, ale dnes to nebyl jejich den. Nikomu se moc nedařilo, jen Ondra Holička dnes snesl přísnější metr a to dnes na soupeře nestačilo, který nám přidal ještě tři branky. Nám se podařilo šťastně snížit, když Dan nacentroval před branku a soupeř si hlavou dal vlastní branku.

Dnes nás Admira jasně přehrála a zaslouženě vyhrála 4:1. Bohužel jsme doma po roce a poprvé v soutěži padli… Hlavu vzhůru kluci, někdy se hrají i takové zápasy – v kterých se nic nedaří. Musíme se z toho poučit a oklepat!

I tak nám děláte velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se ještě máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Aritma Praha – SK Libuš   5:2 (2:1)

Jarní sezona nám začala na hřišti Aritmy. Po dobré zimní přípravě jsme byli v očekávání, co kluci v prvním zápase předvedou. Upozorňovali jsme kluky na standardky a na zbytečné fauly kolem vápna (bohužel kluci asi moc neposlouchali :-( …).

A začátek utkání nebyl z naší strany vůbec špatný! Začali jsme aktivně, balón jsme rychle posouvali, byli jsme v dobrém pohybu a hned z druhé šance jsme šli ve třetí minutě do vedení 1:0, kdy Alf vysunul dlouhým balónem Dana, který si z prvního doteku balón posunul za obránce a tváří tvář brankáři mu nasadil levou nohou jesličky!!! Krásná akce jako z televize :-).
My jsme se dále snažili hrát kombinačně, což se nám i poměrně dařilo. Domácí hráli jednoduše, vše pryč a pak bojovali o každý balón. Dlouhé nákopy nám dnes dělaly problémy. Někdy jsme působili až komicky, když jsme se tak nějak neohrabaně snažili balón odehrát. Domácí naše akce přerušovali dost tvrdě okolo půlky, kdy se s námi moc nemazali a jen hodně mírné posuzování některých faulů pana rozhodčího je ochránilo od karet. My jsme v tomto ohledu strašně hodní a hloupí, vše řešíme až na poslední chvíli okolo vápna, nebo bohužel i vápně! Kluky nabádám, aby faulovali co nejméně a snažili se čistě odebrat soupeři balón, ale když vidím, jak nás pak soupeři okopávají, tak nevím…
Po jednom dlouhém nákopu domácích mezi naše stopery míč poskakoval a my jsme nebyli schopní míč zpracovat nebo odehrát, přišel náš faul. Následoval centr do našeho vápna a v desáté minutě bylo vyrovnáno 1:1. Úplně zbytečná branka :-(. Obraz hry se moc nezměnil, my byli dále fotbalovějším mužstvem, ale už jsme nepůsobili živelným dojmem… Minutu před koncem poločasu jsme vyrobili úplně zbytečný roh a domácí z něho zápas otočili. Poločas skončil 2:1 pro domácí.

V kabině jsme znovu kluky nabádali co a jak chceme hrát a šli do druhého poločasu. Představoval jsem si, že kluci začnou pořádně makat a hrát jak umí, bohužel druhý poločas už z naší strany nebyl moc dobrý… V celém světle se ukázala naše hloupost, kdy jsme domácím darovali dvě penalty, které s přehledem obě proměnili. Nejdříve na 3:1, na to jsme odpověděli brankou Alfa, který se prosadil hlavou po centru Dana – 3:2. Pak druhá penalta na 4:2 (obě penalty byli jasné!!!).
Kalich hořkosti jsme si vypili u páté branky, kdy se nám nepovedla rozehrávka a domácí hráč trefil prázdnou branku a stanovil konečné skóre na 5:2 pro Aritmu.

V zápase, kdy jsme byli fotbalovějším mužstvem, nám domácí ukázali, jak se má bojovat a hrát srdíčkem, které nám bohužel dnes chybělo a byli jsme i moc pohodlní a nechtělo se nám bojovat!!! S takovým přístupem se hrát nedá a to by se měli všichni hráči do jednoho uvědomit!!!

Znovu i dnes jsme se přesvědčili, že se ještě pořád máme co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!

ABC Braník – SK Libuš   2:5 (1:0)

V generálce na mistrovská utkání jsme sehráli zápas proti našim sousedům a soupeři z divize a to Braníku.

Zápas jsme nezačali špatně, dobře jsme kombinovali a jen nám moc nevycházela předfinální a finální nahrávka do zakončení. Bohužel dost foukal vítr a naše kolmice byly delší, než by bylo nutné. Počáteční naše dobrá hra se vytratila a spíše se bojovalo.

Po naší chybné rozehrávce jsme soupeři darovali snadnou branku do prázdné branky – 1:0. Do poločasu jsme byli zakřiknutí a naše hra už tak dobrá nebyla.

V přestávce jsme si řekli co chceme a hlavně jak hrát a kluci začali pořádně hrát. Ovládli jsme střed hřiště a tím získali převahu. Dostávali jsme se do brankových šancí a konečně je začali i proměňovat! První naší branku po přiťuknutí Abdima dal Vláďa, který se za vápnem opřel do balónu a krásně se trefil – 1:1. Po něm se prosadil Lukáš po Danově nahrávce – 1:2. Měli jsme dobrý a rychlý přechod, který soupeř moc nestíhal bránit. Po jedné naší hezké akci šel Dan ze strany sám na brankáře a ještě vylepšil pozici pro Menďase, který z druhé strany akci dobře doplňoval a odměnou mu je branka na 1:3. Pak se ještě prosadil soupeř – 2:3. Po chvilce začala úřadovat naše dvojice Dan s Alfem. Alf dvakrát nahrál za obranu, kde si Dan rychlostí došel pro dvě branky, když pokaždé obešel brankáře a zavěsil do prázdné branky a stanovil konečný výsledek na 5:2 pro naše kluky.

Jak jsme připraveni na soutěž se teprve ukáže, ale výsledky proti divizním celkům v přípravě nám dávají velké očekávání, tak uvidíme. Mistrovské utkání není přípravný zápas!!!