SK Libuš

SK Libuš – SK Střešovice 1911   2:0 (2:0)

V dalším kole jsme se doma utkali s týmem Střešovic. Do utkání jsme vstoupili aktivně a hned v 9. minutě jsme aktivním presinkem donutili brankáře soupeře chytit malou domů. Ve vápně se k balónu postavili Dom s Alfem a po chytrém rozehrání Alf podstřelil zeď a poslal nás do vedení 1:0. Dál jsme byli aktivnějším týmem a chtěli jsme přidat další branky, které by nás více uklidnily. Běžela 22. minuta a přišla nejhezčí akce utkání, kdy kluci dobře zakombinovali, míč se dostal k Domovi, který dobře viděl rozběhlého Lukáše a nahrál mu balón mezi obránce. Lukáš postupoval sám na brankáře a výborně v klidu zakončil na 2:0. Po chvilce jsme přidali třetí branku, která ale správně nebyla uznaná pro náš offside. Do poločasu jsme měli ještě nějaké náznaky šancí, bohužel jsme je nedotáhli a tak první poločas skončil 2:0 pro naše kluky.

V kabině jsme klukům kladli na srdce, aby přidali více fotbalovosti a dál pracovali, ale hlavně aby se nebáli hrát. Upozornili jsme je na to, že zápas ještě není rozhodnutý… No a druhý poločas vypadal z naší strany přesně úplně naopak :-(… Kluci přestali úplně hrát, jen jsme odkopávali balóny, chyběl pohyb a nebyl nikdo, kdo by hru uklidnil a hrál. Pro mě úplně nepochopitelný zkrat od všech kluků, až na Jirku, který v brance pochytat všechny nebezpečné situace, převážně centrů ze stran… Tak jak jsme dnes odehráli druhý poločas byla velká bída a utrpení. Můžeme být rádi, že jsme nehráli proti lepšímu soupeři, který by nás za naší pasivitu potrestal.

Odehráli jsme kvalitních 25 minut z celého utkání a to nám (bohužel) i tak stačilo na vítězství. Po zápase se kluci šli omluvit všem fanouškům a rodičům, který museli na to utrpení koukat. Vše si v týdnu pořádně rozebereme a vyříkáme, aby se taková hra už nikdy neopakovala…

Za dnešek kluky pochválím za dobré pasáže v prvním poločase a hezké branky. Jinak si moc pochval nezaslouží. Doufám, že se kluci uklidní a vyšší soutěž, kterou hrají, si pořádně začnou užívat a k dobrým výsledkům přidají i dobrou hru, kterou umí zahrát.

Jen tak dál kluci, děláte nám (většinou) velkou radost!!
Znovu, i dnes jsme se přesvědčili, že se máme pořád ještě co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

FK Slavoj Vyšehrad – SK Libuš   3:1 (2:0)

V dalším kole jsme zavítali na stadión Sparty Krč, kde jsme se utkali s kluky z Vyšehradu. Soupeř se dělí s Pískem o první místo v tabulce a tak nás i dnes čekal velmi těžký zápas s výborným soupeřem. A že hrajeme proti kvalitnímu a silnému soupeři, jsme se přesvědčili hned od první minuty.

Vyšehrad byl velmi dobrý na míči, s dobrým pohybem a také i silný v osobních soubojích. Nám zase utekl začátek utkání a hned ve třetí minutě jsme dobře nezachytili útok domácích, který se jednoduše prosadili a my rázem prohrávali 0:1. Kluky jsme na vstup do utkání upozorňovali, ale i dnes, stejně jako v Písku, jsme začátek utkání prospali. Od nějaké páté minuty jsme se konečně probudili a začali také hrát fotbal. Postupně jsme vyrovnávali hru a dostávali se také do šancí. Danova střela se jen o půl metru nevešla do branky, samostatný nájezd Lukáše skončil také o kousek vedle – branky ani další šance jsme nevyužili. Domácí se také dostávali do šancí, ale ty vyloženější a jasnější jsme měli my. Soupeř měl velmi šikovné kluky na balónu, ale naši kluci o to více bojovali a hrozili jsme rychlým přechodem se kterým měl Vyšehrad velké problémy. Ve 32. minutě se nám povedlo domácí obranu rozebrat, míč se postupně dostal k Danovi, který už mohl zakončovat, ale ještě přihrál Lukášovi, který poslal balón do prázdné branky. Všichni jsme se radovali z vyrovnání, ale bohužel k údivu všech se pískal offside, který viděl jen a pouze pomezní rozhodčí, který zcela nesmyslně a nepochopitelně naší radost utnul (o offside se rozhodně nejednalo, kluci akci sehráli výborně a Lukáš si offside ještě pohlídal), že se o offside nejednalo nám potvrdili po zápase i diváci, kteří stáli na úrovni rozhodčího :-(…). No nic, chybu udělá každý – i pan rozhodčí se může někdy splést… O to více mrzí, že jsme v poslední minutě po rohovém kopu inkasovali podruhé… – na tyči jsme netrefili skákající balón, který prošel až na zadní tyč, kde stál osamocený hráč, který se nemýlil – 2:0. A tak první poločas skončil na šance 5:4 pro nás, ale bohužel 2:0 pro Vyšehrad.

V kabině jsme si řekli, že na Vyšehrad hned vlétneme, dáme jim branku a ještě zápas otočíme :-)… a málem nám to vyšlo :-). Do prvního náznaku šance se dostali domácí, ale pak jsme převzali iniciativu my a kluci začali makat a hnát se za vyrovnáním. Konečně jsme se v zápase prosadili i my, když Dan zahrával rohový kop, balón si dobře našel Alf a hlavou obloučkem přehodil brankáře na zadní tyč – 2:1. Kluci cítili velkou šanci na bodový zisk a dál předváděli dobrý fotbal. Celkově si myslím, že se hrál velmi hezký, běhavý a náročný zápas. V 62. minutě jsme měli největší šanci na vyrovnání. Po rychlé akci se míč dostal do křídla na rozběhnutého Dana, proti kterému vystoupil domácí brankář před vápno, Dan brankáře obstřelil a míč šel do opuštěné branky. Míč dohrával ve sprintu Lukáš s domácím obráncem (který byl narostlý už jako chlap). Na brankové čáře míč oba stejně dostihli a svedli souboj o to, kdo se k míči dostane o chloupek dříve. K naší smůle to byl domácí hráč a z brankové čáry míč odkopl do autu. V závěrečných minutách jsme se ještě snažili o útočení a to domácí celek využíval k rychlým brejkům a až ten třetí jim vyšel a my jsme dostali gól na 3:1. Hrálo se ještě minutku a pískal se konec.

Co k zápasu říci: kluci odehráli velmi dobrý zápas a nemají se za co stydět. Bohužel jsme znovu začali hrát až po inkasované brance a pak to honíme celý zbytek zápasu a nedohoníme. Hrajeme proti kvalitním, velmi zkušeným týmům, který nám stačí i fyzicky a pak je to samozřejmě velmi těžké otáčet zápas. I samotný trenéři Vyšehradu uznali naší kvalitu a náročné vydřené utkání. Nebudu se na nic vymlouvat co by bylo kdyby a tak… fotbal se hraje na góly a ty nám dnes dal soupeř tři a proto vyhrál. Kluky dnes musím velmi pochválit za kompaktní týmový výkon a dobrou rychlou hru. Kluci na hřišti nechali vše a zaslouží si naše velké uznání.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Ale i dnes jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!

SK Libuš – SK Petřín Plzeň   3:1 (2:1)

V pátém kole jsme doma přivítali kluky z Plzně. Chtěli jsme do zápasu vstoupit aktivně a už konečně dát více branek, abychom se už konečně trochu rozstříleli.

Začátek utkání patřil nám, jako první jsme se dostali do šance Danem, ale bez pořádného zakončení. Po čtrnácti minutách se poprvé měnilo skóre. Soupeř se po naší chybě dostal lacino k balónu, po několika nahrávkách soupeřův hráč vystřelil takovou nějakou střelu, která k údivu všech skončila v naší síti a my rázem prohrávali 0:1. Chvilku nám trvalo, než jsme se dostali do hry. Byli jsme brankou zaskočeni a soupeře nechali zbytečně hrát. Začali jsme zase hrát a tlačit se před hostující branku. Po následné šanci, kterou hostující brankář vyrazil, jsme zahrávali rohový kop. Po závaru před brankou se k míči dostal Ondra, který na třetí dorážku dostal míč do sítě a bylo vyrovnáno – 1:1. Hned dvě minuty nato se předvedl Alf, který sám prošel středem hřiště, kde postupně tělem odmítl tři protihráče a dostal se až před brankáře, kterého ve skluzu prostřelil – 2:1. Soupeře jsme moc nepouštěli do zakončení zblízka a tak párkrát nebezpečně vystřelil z větší vzdálenosti, jinak si moc vyložené šance nevypracoval. Náš tlak sílil, ale bohužel jsme do poločasu žádnou branku už nepřidali a tak jsme první poločas vyhráli 2:1.

O poločase jsme kluky nabádali, aby hráli více aktivně a snažili se více po zemi kombinovat (bohužel na tvrdém a drncavém hřišti to moc nejde, ale hřiště bylo pro obě mužstva stejné a navíc na něm trénujeme, tak na něj musíme být zvyklí). Ale hlavně, aby se nebáli hrát a zápas si užili.

Druhý poločas nebyl z naší strany bůhví jaký, kluci poctivě makají, bojují o každý míč, ale chybí nám lehkost a spíše než fotbal, to byl dnes zase boj. Hodně akcí jsme pouze řešili dlouhým pasem na Dana, nebo Lukáše a spoléháme na to, že kluci svou rychlostí vše zařídí :-(… Bohužel Danovi se dnes moc nedařilo a na naší hře to bylo znát. Soupeř nás dostal trochu pod tlak. Koledovali jsme si o vyrovnání. Všechny šance Plzně jsme přežili. Pomohlo nám střídání. Do hry jsme poslali Maxe a ten svým pohybem rozhýbal naší ofenzívu. Nejdříve se mohl prosadit sám, když hezky vystřelil levačkou, ale k naší smůle to brankář chytil. Rozhodující moment přišel v 56. minutě, dobrým presinkem vybojoval Max balón, posunul ho na Lukáše a ten konečně vystřelil tvrdě – jak umí – trefil branku a nechytatelně vstřelil naší třetí branku na 3:1 a uklidnění do našich řad. Pak se otěže zápasu vrátili do naší režie, soupeře jsme už nepustili do žádné šance a my hrozili rychlými brejky. Žádný jsme už nedotáhli do úspěšného konce a tak jsme dnes slavili hodně vydřené vítězství 3:1 nad Plzní.

V zápase jsme byli lepším týmem, měli jsme i více šancí a po zásluze vyhráli. Na druhou stranu byl soupeř více fotbalový na míči a v určitých pasážích nás fotbalově přehrál. Naši kluci hrají velmi fyzický běhavý fotbal, ale zápasy doma hrajeme hodně nervózně a nikdy mi přijde, že i ustrašeně a chybí mi více fotbalovosti. Ale je pravda, že na Tempu a hlavně v Písku jsme předváděli velmi dobrý kombinační fotbal, bohužel neproměňovali své šance a z obou zápasů máme 0 bodů. Fotbal hrát kluci umí a věřím, že až se v soutěži pořádně rozkoukáme, tak i doma budeme předvádět více kombinační fotbal.

Dnes musím kluky pochválit za poctivý týmový výkon, který nás dovedl k vítězství a dalším třem bodům. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! I dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – SK Motorlet Praha   1:0 (0:0)

Čtvrté kolo a my jsme konečně měli pohromadě naší ofenzivu, bohužel se nám ale rozpadla celá obrana (David, Jirka, Abdi) a řešili jsme velký problém s brankářem. K tomu ještě po horečkách hrál Hop, který ale nechtěl kluky nechal na holičkách a přišel odehrát na co mu síly stačily.

A tak dostali příležitost kluci, který ještě od začátku nešli a musím je pochválit, nezahráli vůbec špatně. Do branky jsme dali Alberta (05), který s fotbalem teprve začíná (hraje fotbal čtyři měsíce) a oni on si nevedl vůbec špatně. Několikrát kluky v brance podržel.

A tak dnešní úkol zněl jasně, hrát co nejvíce na naší útočné polovině a soupeře nepouštět vůbec do zakončení. Začátek utkání a my jsme začali náporem, kýženou branku jsme nedali a těžiště hry se přesunulo k nám do obranné poloviny, kde naše chyby, které pramenily z naší pomalé hry s míčem dávaly šance soupeři. Tady se nejvíce projevila ztráta Davida v brance, který je schopen hrát oběma nohama a klukům tím velmi při rozehrávce pomoci, bohužel Alberta jsme to pořádně ještě nenaučili a tak kluci raději vymýšleli jiné varianty a tím přicházely naše chyby. I my jsme měli nějaké šance, ale jak už bývá smutnou tradicí, tak jsme je nevyužili. Na druhou stranu nám dělal velký problém pohyb soupeře, který byl živější a také si vytvořil šance, které stejně jako my nevyužil a tak první poločas skončil bez branek.

V kabině jsme kluky nabádali, aby měli v zakončení více klidu a nebyli zbrklí. Druhý poločas byl stejně bojovný jako první a bylo jasné, že kdo dá branku, tak bude k vítězství velmi blízko. Hra se odehrávala spíše na naší útočné polovině, ale soupeř velmi hrozil z brejků. Hra plynula a i přibývalo nervozity v ochozech, kam i dnes přišlo přes 100 diváků, což je velmi pěkná návštěva. Zbývala jedna minuta do konce utkání a nám se povedla rychlá akce, kdy Luky postupoval sám na brankáře a ještě nesobecky posunul balón na Dana, který měl lehkou práci dopravit míč do prázdné branky a my jsme šli do vedení 1:0. Po chvilce zápas skončil a my se radovali z druhé domácí výhry.

Dnes to byl hodně vyrovnaný zápas, kdy mohli vyhrát obě mužstva. Myslím si, že jsme o tu jednu branku byli lepším týmem my, ale rozhodně jsme měli i více štěstí. Jsem velmi rád, že dnes kluci makali a bojovali až do konce utkání a odměnou jim je vítězství a důležité tři body. Další velmi těžký zápas a zkušenosti, které nás zase posunou. Více bojovností než fotbalovostí dnes kluci zápas zvládli. Věřím, že z nás odpadne nervozita, kluci si zvyknou na tempo a tvrdost, které se v soutěži hraje a přijde i větší fotbalovost.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Znovu i dnes jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!