SK Libuš

SK Libuš B – FA  Alexe Zbu­ra   1:0 (0:0)

V nedělním poledni k nám zavítal první celek tabulky, který na jaře drtí soupeře a ve čtyřech zápasech dal 46 branek, i tak byl vidět respekt k našim hráčům v podobě maximálního posílení, o to více máme radost ze zápasu.

Od první minuty jsme mohli pozorovat maximální nasazení z naší strany, kdy jsme chtěli soupeře presovat vysoko a nedovolit vůbec jeho hru, ze začátku se nám to dařilo, poté jsme měli i hlušší pasáže, kdy jsme se zatáhli a soupeř toho využíval, ale do ničeho vážnějšího jsme ho až na jednu šanci nepustili v každém poločase. V sestavě jsme dali přednost hráčům, kteří jsou schopni si plnit důkladně svou roli a hrát jeden za druhého, což nám vycházelo. První střídání jsme měli brzo, kdy na Bruna hrál nejlepší střelec soutěže, tak po osmnácti minutách na něj nastoupil Nuru, aby mu udělal příjemný den a vyšlo to. Protivníkovi nechutnala naše hra, kdy jsme byli v rámci pravidel důrazní a díky tomu získali spoustu odražených míčů. Do šancí jsme se dostali, ale stejně jako druhá strana, to bylo jalové. Bylo vidět, že nám chyběl hráč, který je schopný poslat míč přesně do míst, kam je potřeba, protože jsme získali možnost několika rohů včetně rozehrávek před vápnem, ale exekutor chyběl a vyčkával na svou roli, až se protivník unaví a za něj to odběhají jiní.

V půli došlo k prostřídání, kdy odešel Vojta, který byl po nemoci, jeho důraz a čtení hry nám v druhé půli místy chyběl, přesto jsme si s tím poradili. V 55. minutě nastoupil hrdina dnešního utkání Žéňa, na začátku překvapen, že nehraje od úvodu, ale pak se ukázal, k první rozehrávce standardní situace se nedostal, exekuci nechal na parťákovi a byl z toho brejk, druhou situaci po faulu brankáře na Toma si nenechal již vzít a krásně zavěsil na přední tyč. Od této chvíle utkání nabralo ještě více na obrátkách, byli jsme pod velkým tlakem, jednu šanci jsme vykopávali z brankové čáry poté, co už byl překonán Maty, poté nás podržel, když tečovanou střelu posunul na tyč.
My jsme naopak mohli utkání rozhodnout z brejku, ale již nám chyběla přesnost a větší podpora směrem dopředu. Pro nezaujatého diváka to mohla být nuda, protože chyběla zakončení, technické dovednosti jednotlivců a krásné akce. Na druhou stranu kluci jsou skoro chlapy a odehrát utkání, ve kterém zahrají až na pár chyb výborně po taktické stránce, je také zapotřebí.

Do budoucna, a hlavně příští sezónu se nám to bude hodit, navíc porazit první celek s béčkem je super pocit pro spoustu našich hráčů, kteří na hřišti nechali všechno, poděkování fanouškům za dobrou atmosféru. Díky všem, teď jen doufat, že soupeř dvakrát zaváhá a my poté zvládneme vše na výbornou.

SK Libuš B – SK Uhelné sklady   8:0 (3:0)

V nedělním dopoledni jsme odehráli utkání z povinnosti proti poslednímu celku, které bylo v naší režii. Na některých hráčích bylo vidět, že v noci byli čarodějnice, protože je na tolik začarovali, že asi nerozuměli pokynům a týmové hře, o které jsme si řekli v šatně!

Naše útočné duo dostalo za první půlku od hráčů ze zálohy pouhé tři přihrávky, ostatní míče si museli kluci vybojovat, nebo chodit do hloubi pole, protože jejich spoluhráči zapomněli přihrávat! Díky tomu prvních 25 minut bylo utrpení, vykoupila nás až rychlá akce, kdy díky sklepnutím si vzal míč Žéňa a došel si pro penaltu, kterou sám proměnil, chvilku na to Tomáš udržel míč a přihrál Šímovi, který si ve svém prvním startu za bégo připsal branku a následně i asistenci po gólu Vojty, který se trefil po áčku poprvé i za béčko.

Poté jsme mohli sledovat festival zahozených šancí, kdy Vojta mohl z levé zálohy dát tři branky za půlku. Fotbal je již dávno vymyšlený, stačí jen kdybychom se drželi základu týmové hry, dokázali přihrát lépe postavenému hráči, než jít do zakončení proti přesile.

Začátkem druhé půle jsme prostřídali kluky, co jeli na další utkání, i když na střídání byli jiní hráči! Začátek druhé půle měl stejné schéma jako úvod první, tím bylo sólování tří hráčů, oproti týmovému pojetí. V šedesáté minutě přišlo výborné přenesení Ondry Holičky na Dana, který to sklepl Fílovi W. a on konečně na desátý pokus dal branku a začal konečně i týmověji hrát. Dnešek byl premiérový den pro více střelců – po krásné kombinaci, kde putoval míč po ose na jeden dotek od Kozy k Brunovi, který přistrčil do náběhu Abdimu a ten servíroval na zlatém podnosu míč pro Nura a bylo to pět nula. Krásná akce, jako z tréninku – jen místo tyčí a kuželů stáli protihráči. Poté přišla krásná ulice na Dana, ten opět sklepl na Fílu a další branka v síti. Poté jsme opět mohli sledovat pár individuálních akcí, ale bez efektu. Poté opět hezká akce středem, následná výměna pozic a Abdi prostrkával Vojtovi na sedm nula. Hned po rozehrání jsme získali míč a pokusili se zakončit, ale bylo odvráceno na roh, který jsme zužitkovali – na zadní tyči svedl souboj Vojta, od kterého propadl míč k zavírajícímu Danovi a přes Doriho propálil na konečných osm nula.

Máme radost z vítězství, ale ne z předvedené hry v určitých pasážích, snad si kluci uvědomí, že týmová hra je základ, díky které vynikají poté i individuální výkony, to znamená, jestliže budeš pracovat pro tým, on ti to vždy vrátí. Ne vše hrát jen na sebe a přihrávat, když už nemůžeš nebo jsi to zadrbal.

Nyní nás čeká o víkendu zápasové volno, které hráči vyplní tréninkovou jednotkou a následující víkend přivítáme první celek, který v sezóně má jediné klopýtnutí, to z utkání na domácí půdě proti nám. Nyní nás dělí bod, i když první celek má dva zápasy k dobru, tak proč ho nepozlobit a zkusit se rvát do poslední chvíle i v další soutěži.

ČAFC Praha – SK Libuš B   2:3 (0:1)

Po minulém nezdaru a slepené sestavě jsme dnes měli o něco širší výběr hráčů, i když ne o moc. Domácí na nás nastoupili aktivní hrou a snažili se nás napadat již od rozehrávky od brankáře. S tím jsme si poradili a postupem času otupili domácí tlak. Bylo vidět, že se kluci na začátku trochu hledají a sehrávají, opět v tomto složení a na postech, kde dlouho nehráli, či po zranění získávali teprve praxi. Na dívání to nebylo nejkrásnější utkání, ale jinak mu nechybělo naprosto nic od gólů, po emoce na hřišti i v hledišti, takže to mělo šťávu, navíc napínavé až do posledních sekund. Po úvodním tlaku, kdy jsme přežili šance domácích, jsme se dostali i my do šancí – Tom si nejdříve prohlížel domácí vápno a srovnával mušku, aby mohl krásně přízemní střelou nás poslat do vedení, s hubeným náskokem i díky obětavosti hráčů jsme šli do kabin.

Po přestávce jsme hrozili z protiútoků, ale největší nebezpečí hrozilo ze standardní situace domácích, po jedné takové přišlo vyrovnání, když to jeden z našich místo normálního odehrání posunul patou přímo na nohu domácího střelce a bylo srovnáno, ale náš kapitán byl při chuti, převzal míč od Michala a vrátil vedení na naši stranu. Poté opět boj o každý metr, spousta soubojů, fotbalová krása nikde. Klukům docházely síly, došlo k vystřídání a Dan své narozeniny oslavil stylově, po zákroku, který nechceme vidět, díky rozběhnutí a podklouznutí smetl domácího hráče a dostal pouze žlutou, i když jsme už počítali s nejhorším, o to větší spokojenost mohl mít, když ve sprinterském souboji předběhl domácího stopera a zakončil k tyči na 3:1 pro nás, to nikdo netušil, že to bude branka vítězná.

Všem dík za výkon, když ne fotbalově, tak srdcem, příště nic nepodcenit s posledním celkem, naopak potvrdit dnešní výkon a přidat trochu koření v podobě hezkých fotbalových okamžiků.

SK Libuš B – TJ Sokol Řepy   0:3 (0:2)

Do utkání jsme museli nastoupit v hodně slepené sestavě, díky souběhu utkání a množství zraněných hráčů. I tak patří klukům dík, jak mladším dorostencům, tak chlapcům, co doplnili tým i když už dávno nehrají.

Zápas pro nás nezačal špatně – během úvodních 15 minut jsme si vytvořili tři gólové šance, bohužel Luky, Dan, ani Max své šance neproměnili. Naopak jsme to byli my, kteří inkasovali branku při snaze o konstruktivní rozehrávku, poté přišla druhá, i tak se hráči snažili hrát až do konce a udělat něco se zápasem, bohužel na naší straně tentokrát nebylo štěstí v koncovce, do poločasu ještě mohl Jára snížit, ale bez efektu.

Dnes jsme hořeli i v soubojích, nebo někdo si možná myslí, že to půjde samo, jenže ono to nejde, někteří hráči umí zahrát mnohem lépe, než dnes předvedli. Po inkasování třetí branky jsme již hru zjednodušili, jenže ani to nám nepomohlo.

V příštím kole nás čeká druhý celek soutěže, kam si pojedeme spravit náladu i chuť.
Závěrem: soupeřovy hráči, kteří se podíleli na výhře, neměli v utkání co dělat, hráli načerno, kdyby soupeř zavolal v týdnu a řekl že má problémy se složením, vyšli bychom vstříc, ale takhle teda NE! Pokud si chci zkoušet hráče, udělám si přátelský zápas, ne soutěžní utkání, tudíž toto utkání se ještě dohrává v kancelářích PFS.