SK Libuš

SK Libuš B – TJ Sokol Stodůlky   5:0 (0:0)

Po zápasu áčka následoval rychlý přesun pro některé hráče na domácí půdu, kde na ně čekal zbytek týmu a soupeř.

Po prvním náznaku našeho tlaku, kdy jsme mohli dát dvě branky, na úvod nás podržel třikrát Maty, kdy výborně zasáhl proti šancím. I náš tým si poté vypracoval nějaké příležitosti, bohužel v zakončení jsme byli jaloví, nebylo to dotažené až do koncovky, chyběl rychlejší pohyb a náběhy ve více lidech do soupeřova vápna, ono bez odvahy není vítězství.

Do druhé půle jsme prostřídali, udělali pár změn na postech a po výborné křídelní akci, kdy Bruno dával míč na Tomáše, ten jen sklepl za sebe, kde byl Petr a jedna nula pro nás. O pár minut ta samá spolupráce a bylo dva nula. Následovala pasáž, kdy jsme se stále tlačili do zakončení, jen ten klid tam chyběl. Patnáct minut před koncem se postaral u lajny opět Bruno o krásný centr a Dimo vstřelil svůj první gól na domácím hřišti za Libuš a k tomu ještě první hlavou. Poté jsme udeřili po levé straně, Dimi zatáhl míč po lajně, poslal to na střed ke Kamimu, kde vymyslel ještě finální přihrávku na Toma a ten dal na čtyři nula, spolupráce Kami – Tom se opakovala ještě těsně před koncem, první jmenovaný zahrával roh, míč si našel Tom a hlavou to s pomocí domácího hráče poslal do sítě.

Výhra pět nula je dobrá, mohli jsme dát mnohem více branek, ale i inkasovat. Pochvala pro kluky, že dokázali přepnout na další utkání a nyní nás čeká poslední domácí zápas, kde se utkáme s Duklou JM o třetí místo, je to jen na hráčích, jak se o to poperou, přezimovat na třetím místě není špatné. Na rovinu je v béčku pár hráčů, kteří musí hodně přidat, protože bez pomoci některých hráčů, nejenže bychom to nedali dohromady, ale nedalo by se na to ani dívat.

Plusy zapasu:
• čisté konto a zlepšená obrana
• stupňování tempa hry
• přenesení herní situace z tréninku do hry

Mínusy zápasu:
• finální fáze
• kondice některých hráčů

Běchovičtí sršni – SK Libuš B   3:3 (2:1)

V nedělním odpoledni jsme zavítali k venkovnímu zápasu proti Sršňům, čekali jsme vyrovnaný zápas, bohužel naše bohorovnost v bránění je alarmující a soupeřům dáváme branky zdarma.

Běžela čtvrtá minuta, když soupeř nakopl míč, vzadu jsme zaspali, pozdě vystoupil Abdi, trefil protihráče a z následné standardní situace protivník skóroval, i přes to, že Ondra míč vyrazil do strany, kromě Jirky nikdo nereagoval na odražený míč a jedna nula pro Sršně. Poté jsme soupeře přehrávali, ale nemohli jsme se dostat k finální přihrávce, která by dovedla hráče ke srovnání. Ve 29. minutě zahráváme standardní situaci, totožnou jako měl protivník, jen s tím rozdílem, že nikdo nebyl na své pozici při odraženém míči, dva hráči, kteří jistili prostor, udělali chybu, kterou se podařilo zachránit na půlce, kdy jsme získali míč zpátky. Přišla nepochopitelná nepřesná přihrávka na paty Kamimu, kterou vystihl soupeř a šel sám, propálil brankáře a budíček. Trochu jsme zamíchali karty, do konce půle se protivník nedostal za půlku, odměnou byla krásná finální přihrávka Kamiho na Wajsíka a ten proměnil.

V úvodu druhé půle jsme se vrhli do totálního útoku a podařilo se nám soupeře nevpustit na naší půli, stále tomu, ale chyběl klid, trochu se prostřídalo. S tím přišla změna, která pomohla k otočení zápasu, nejdříve střelu Dana dopravil dobře postavený Jára a srovnal, chvíli na to byl faulován na hranici vápna Wajsík, soupeř čekal písknutí, nic se nedělo, dobře zareagoval Hlavy a došel si pro gól. Z nula dva na tři dva pro nás, bohužel pět minut poté prohraný souboj a posunutí na rozběhnutého útočníka, který sestřelil na hranici velkého vápna našeho brankáře a do prázdné srovnal.

Poté jsme měli řadu šancí na to, abychom odjížděli s dostatečným náskokem. Pokud neproměňujeme šance, nemůžeme chtít vyhrát, netrefit třikrát prázdnou bránu není smůla, ale nemohoucnost. Soupeři stačí na nás minimum – abychom lovili míč z branky, zatímco i přes hezkou hru my své šance nedáme, hlavu vzhůru a v sobotu před polednem jedeme dál.

Plusy zapasu:
• držení míče, vytváření si šancí
• otočení z nula dva na tři dva pro nás
• hlava nahoře i za nepříznivého stavu

Mínusy zápasu:
• laciné chyby při standardní situaci
• nedůraz
• komunikace a zbrklost v koncovce

SK Libuš B – FK Újezd n/Lesy   3:1 (1:1)

V sobotu nás opět čekala dvě utkání staršího dorostu, tentokrát v obráceném gardu, nejdříve A – tým venku a poté B – tým doma.

Oproti posledním domácím zápasům se nám podařilo protrhnout špatnou bilanci. Po úvodní rychlé brance do naší sítě, která sice byla z postavení mimo hru, ale to se stává, jsme dobře zareagovali po rychlé akci a pěkné přihrávce Kamiho zakončoval Krejčus a připsal si druhou branku po sobě za béčko. Po vyrovnání jsme měli sice více míč na kopačkách, ale hra byla slušně řečeno jalová, spousta nepřesností a nedorazů, ze kterých mohl soupeř ohrozit naši branku. Štěstí ale přeje připraveným – po prvním poločase, který se spíše hrál od vápna k vápnu, nic záživného pro náročného fanouška.

V poločase jsme udělali drobné přeskupení a do druhé půle jsme vlétli, kombinace se zlepšila a začalo se hrát pouze na jedné půlce, protivník dlouho odolával a občas nás ohrozil rychlým protiútokem, který jsme zvládli a pokračovali v tlaku. To, že mají kluci čtyři tréninky, se projevilo hlavně v druhé polovině, kdy jsme soupeře zatlačili a vytvořili si spousty šancí. Po hezké křídelní akci agilní Bruno, který střídal Járu, krásně zatáhl míč podél lajny a Tom se před bránou nepletl. Poté jsme spálili pár šancí, ale těsně před koncem po rohu se opět dostal míč ke Kamimu, který poslal střílený centr zpátky do vápna, kde se rychle rozkoukal Abdi a nadvakrát propálil brankáře – uklidňující třetí branka.

Pochvala i za hráče, kteří šli z lavičky, hlavně Filip a Bruno, kteří hru oživili a přinesli kýženou odvahu jeden na jednoho. Bylo by dobré, aby si kluci věřili a nebáli se hrát jeden na jednoho a zkoušeli to i za cenu, že se to nepovede, zvlášť pokud jsou poblíž branky, kam útočíme. Jestliže o míč přijdu, musí být rychlá reakce na zisk od všech hráčů, ať nehoníme protivníky po celém hřišti. Poděkování i Ondrovi, který chodí fandit při zranění a žije s týmem, tedy za odměnu s praporkem, za to velký dík. Velká pochvala patří fanouškům, kteří jsou stále pozitivně naladěni a podporují tým.

Plusy zapasu:
• rychlá reakce na úvodní branku
• převzetí hry v druhé půli a otočení skóre
• kondice posledních 15 minut, kdy jsme soupeře nepustili za půlku

Mínusy zápasu:
• finální fáze
• koncentrace, zbrklost

FA  Alexe Zbura – SK Libuš B   4:4 (3:1)

V sobotním dopoledni nás čekal s béčkem zápas ve stylu, jako když někam dorazíme s áčkem, ano náš dnešní soupeř je zde omylem v této soutěži. Každého přehrává, i přes zranění na obou stranách, jsme se těšili na zápas se slovy, nemáme co ztratit, pouze můžeme překvapit, a to se nám povedlo.

Pojďme od začátku tedy, první šestinu zápasu jsme ovládli, výborně jsme napadali rozehrávku soupeře a sbírali odražené míče, ale nemohli jsme se dostat do vápna k výraznějšímu ohrožení brány soupeře. Poté protivník převzal iniciativu a nám došly po nástupu síly, začali jsme kupit chyby v posouvání a soupeř nám dal postupně tři branky díky důrazu před naší brankou, naději vykřesal před přestávkou Petr Krejčí, když si naběhl na hezký pas do uličky od Filipa Waize a snížil do šatny.

V šatně jsme si něco řekli, prostřídali nějaké posty a vlétli do utkání, první změna v sestavě na křídle se hned prosadila, Ondra Huth zachytil přihrávku na vlastním vápně, vyvezl míč a předložil jej pro Fílu Hlaveše na druhém křídle, který oklamal obránce a skrz brankáře procedil na 2:3. Následovala dvacetiminutovka, kdy se válčilo mezi vápny, jeden problém kluci hasili před vápnem a Kalina nás potrestal z přímého kopu. Následně jsme prostřídali, přišel rozruch v podobě Filipa Dolejšího, který nedosáhl na přihrávku a při snaze dohrál brankáře, díky tomu možná byl otřesen, protože dvě minuty na to přihrál přímo z rozehrávky Martinu Mendíkovi, který mu to vrátil hezky na zadní a bylo to 3:4. V tu chvíli se nám vlila nová energie, najednou jsme začali lítat, hnali jsme se dopředu, proč nezkusit odvést aspoň bod, či více. To se nám povedlo až v samotném závěru – v anglickém tempu jsme vybojovali míč, který se dostal zpět k Martinovi, ten si obhodil brankáře, kterému nezbylo nic jiného než stáhnout jej za ruku k zemi. Po chvíli, kdy domácí protestovali, si vzal míč E.T. Jirka Fialka a prý s přehledem, jak chtěl – o břevno a za čáru srovnal skóre zápasu.

Závěrem bych chtěl říct, že tento bod má cenu zlata při pohledu, jak se utkání vyvíjelo a kolik šancí zůstalo v první půli zahozených. Díky hráčům, že bojovali až do konce i podpoře, která dorazila. O to víc nás můžou mrzet dvě ztráty doma s ČAFC a FA Praha, kdy jsme díky naší laxnosti ztratili body, nepřipravil nás o ně soupeř, ale my sami, protože jsme nehráli jako tým, který jsme dnes mohli vidět, kdy každý jezdil za druhého, tak by to mělo být – týden, co týden.

Plusy zapasu:
• bojovnost a vytěžení maxima z minima šancí
• převzetí hry v druhé půli a srovnání skóre
• týmový výkon a hry na maximum svých možností

Mínusy zápasu:
• propadání ve středu zálohy od 15. minuty do konce půle
• nedodržení hry po zemi
• posouvání hry a zastupování v určité fázi zápasu