SK Libuš

TJ Březiněves – SK Libuš B   1:3 (1:2)

Za chladného rána nás v sobotu čekalo první venkovní utkání na hřišti TJ Březiněves s naší rezervou. Od prvních minut jsme byli nebezpečnějším týmem, na hráčích byla vidět snaha o kombinaci, jen nás už dlouhodobě zlobí koncovka. Během úvodu se ocitl Michal i Bruno ve stoprocentní šanci, ale bohužel nic z toho nebylo, stejně jako po zakončení Filipa. Po úvodním našem tlaku domácí podnikli rychlý kontr, který jsme zachytili a z následné standardní situace poprvé udeřili, výborně kopnutý roh zakončil Jirka hlavou a bylo to nula jedna. Gól nám pomohl a klukům vlil energii na další akce, které jsme bohužel nedotáhli do úspěšného konce, proto následoval trest v podobě nedáš dostaneš – nastal nedůraz a špatné dostoupení včetně pozdější reakce brankáře a bylo vyrovnáno, co říct, snad jen zatleskat útočníkovi, jak to vyřešil, i přes snahu dobíhajícího Vojty bylo srovnáno. Kluky jsme povzbudili ať pokračují dále ve své hře, opět jsme si vytvořili šance, ale letošní klasika v zakončení pokračovala festivalem zahozených šancí, kdy jsme z domácího brankáře udělali hvězdu utkání. Každé silné mužstvo by se mělo prosadit i po standardní situaci, jednu další jsme opět proměnili po osvědčené ose Fíla – Jirka a opět jsme vedli. Boro s kapitánskou páskou mohl završit čistý hattrick během poločasu ještě ve dvou šancích. Do půle se předvedla i defenzivní práce. Vzdušný prostor před šestnáctkou jistil Vojta Dorazil a druhý Vojta Štulík plnil zachránce na brankové čáře, kdy se postaral dvakrát výborným zákrokem o zneškodnění šancí. Celkově, ale od kluků týmový výkon, nejen v první půli. Do kabin jsme šli s jednogólovým náskokem a chtěli jsme v tom pokračovat i po přestávce.

Nástup se nám povedl a po střele Ondry Holičky dohrál celou situaci Tomáš a bylo to 3:1 pro nás. Takový výsledek i přes řadu šancí zůstal až do konce. Ještě jednou díky všem hráčům, co už pověsili kopačky na hřebík, že je oprášili a v těžkých chvílích nám pomáhají i na postech, které nikdy předtím nehráli, kdo ví, třeba je to znovu nakopne a dostanou chuť, což bychom si přáli všichni, přece od toho hrajeme, pro zábavu a radost ze hry.

Bohužel nerad, ale nejen tohle utkání mělo i černou kaňku a tím je výkon zkušeného rozhodčího. Sudí má na hřišti vždycky pravdu, ale zároveň je tam od toho, aby dohlížel hlavně na zdraví hráčů, kluci studují, chodí do práce a jakékoliv zranění komplikuje osobní život a s tím i související aktivity. Je to o ohleduplnosti hráčů k sobě samým, nemáme problém s důraznou hrou, ale zákroky zezadu, kolikrát na stojnou nohu, či lokty na hlavu, to je dle pravidel za žlutou, zmaření vyložené šance – pokud je faulujícím poslední bránící hráč. Útočící hráč utíká přímo na branku a je podražen, má následovat karta rudé barvy. Je jedno, jestli se jedná o první nebo poslední minutu, jestliže hráč dostane upozornění, že takhle ne, dá si pozor. Pokud ne, bohužel nemá na hřišti co dělat. Zdraví a ochrana hráčů je na prvním místě – místo toho v posledních zápasech můžeme pozorovat hon na naše hráče, který balancuje s ublížením na zdraví za dohledu rozhodčích.

Chceme doopravdy vychovávat generace hráčů, co se chtějí pokopat, nebo koukat na ofenzivní hru, ze které mají všichni radost? Protože poslední dobou mám pocit, že faulující hráči mají zelenou, oproti těm, co chtějí hrát.

SK Libuš B – Běchovičtí sršni   4:2 (1:0)

V předehrávce 19. kola k nám zavítali Sršni z Běchovic, viděli jsme stejně branek jako na podzim, tentokrát s lepším koncem pro nás.
Po aktivním úvodu, kdy jsme soupeře zatlačili před jeho vápno, se nám podařilo skórovat pouze jednou, zbytek šancí jsme nedali díky finální přihrávce či zbrklému řešení v koncovce. Těší nás, že si kluci poradili s rozestavěním i týmovým pojetím, kdy makal jeden za druhého.

Do druhé půle jsme prostřídali, ale nedali jsme si pozor na jeden zbloudilý nákop, ze kterého soupeř srovnal, kluky to nakoplo, zatlačili soupeře a Tomáš se prosadil po autu, kdy přešel přes obránce a nedal brankáři šanci. V 61. minutě přišel důrazný souboj Wajz versus Sádlo, kdy hostující hráč neudržel nervy a nesportovním chováním se poslal do tepla. Než klukům došlo, že hrají proti deseti bylo srovnáno – Jirka nezachytil náběh a při snaze o zisk míče brnknul o nohy útočícího hráče a bylo to 2:2.
Kluci se nevzdali a přesilovku zkušeně dohráli a po hezkých kombinacích dali ještě dvě branky. V 75. minutě prostrčil Alf míč na Filipa a ten nedal šanci brankáři. Poté dal branku Petr Krejčí, ale díky těsnému ofsajdu nebyla uznána. V 81. minutě potáhl Petr míč a předložil Alfovi, který se již nemýlil a uzavřel skóre, jinak bojovného utkání, které posledních 20 minut postrádalo tempo.
Když ne hra, tak aspoň povinné tři body z domácího prostředí nás můžou hřát. Dík patří i klukům po nemoci, či navrátilcům, kteří dohromady toho moc nenahráli ani neodtrénovali od listopadu za zvládnuté utkání a věříme, že s dalšími zápasy to bude i více ke koukání a větší radosti.

V neposlední řadě velké DÍKY domácímu kotli za kulisu.

Čechie Uhříněves – SK Libuš B   1:1 (0:1)

V posledním soutěžním utkání jsme jeli do Uhříněvsi, věděli jsme, že nás čeká dobývání brány a zápas je o trpělivosti. Během úvodní půle jsme drželi míč na zemi a snažili jsme se dostávat do zakončení, to se nám i z velké části dařilo, protivník jen hrozil po nakopnutém míči za obranu, kdy se snažil dostat do brejku, ale až na dvě šance jsme si to pohlídali. Naopak my jsme mohli dát branku mnohem dříve než v 33. minutě, kdy po brejku domácích Maty vysunul dlouhým míčem Vojtu, který neuhnul v souboji s brankářem a Alex už měl jednoduchou roli, netrefit dobíhajícího obránce a hlavně trefit bránu, to se povedlo. I přes další šance, zvlášť Dimi, který mohl dát v zápase čtyři branky, v první půli měl být důraznější i za cenu, že by byl faulován ve vápně, měl jít do souboje, místo toho uhnul, škoda.

Během půle proběhla debata v šatně, která zřejmě rozhodila hlavu některých hráčů, což by se nemělo stávat. Po naší šanci v úvodu druhé půle, jsme podcenili situaci u lajny, kdy jsme mohli konstruktivně rozehrát – místo toho přišla chyba, na kterou se navázaly další a bylo srovnáno. Od postavení obránců, i přesouvání na druhé strany v tu chvíli nic nefungovalo. Branka vlila soupeřovi krev do žil, po té chvíli jsme přežili pár šancí, ale co se mi nelíbilo, bylo přizpůsobení se hře protivníka, kdy jsme začali nakopávat míče nazdařbůh, pokud má přijít dlouhý míč má to mít hlavu a patu, i já jsme pro rychlý přechod do útoku, ale pokud vidím, že naši hráči nejsou schopni vyhrát jedinou hlavičku, tak přeci budu hrát po zemi. Dalším problémem je měnění si svévolně míst v rozestavení, to že hráče dáme na ten daný post má svůj význam a chceme využít maximum hráče na daném postu v utkání, dokážu pochopit, že si někdo uvědomí, že má vliv na inkasované brance, že dokáže dát branku, ale jsme tým, a tak bychom měli k tomu dojít společně, ne za každou cenu jen já a já to mohu zachránit. Ke konci zápasu jsme se vrátili k naší hře, ale bylo už pozdě i přes nějaké šance v závěru něco s utkáním udělat.

Loučíme se s podzimem další remízou – máme čtyři, při tom 3 z nich byly zbytečné, včetně porážky, ale pro mnohé hráče je to o sbírání zápasové praxe, přeci jen kluci neodehráli komplet mladší dorost a ty zápasy a zkušenosti v rozvoji jejich hry budou chybět, pojďme tedy pracovat na jejich zlepšení, ale musí tam být pochopení z obou stran a hlavně hráčův výkon je 75% o hlavě a to může ovlivnit hlavně trenér, přítelkyně, rodiče i škola, je to koníček, který spousta kluků má ráda, ale zároveň týmový sport, kde jedinec nic nedokáže, ale jako tým jsme silní.

Plusy zapasu:
• kombinace v prvním poločase
• držení se taktiky cca do 50. minuty

Mínusy zápasu:
• nedostatečné posouvání a dostupování
• od 50. minuty přizpůsobení se hry soupeře na nakopnuté míče dopředu
• pozornost a koncentrace některých hráčů
• nedůraz v osobních soubojích

SK Libuš B – FK Dukla JM   4:1 (2:1)

V předehrávce nás čekal soupeř, se kterým jsme měli možnost již poměřit síly v poháru tuto sezónu, o to větší radost máme, jak jsme utkání zvládli. Ale hezky od začátku, od první minuty jsme na protivníka vlétli a vytvořili si tlak, soupeř se oklepal a vyrazil do brejku, který Maty v bráně zmařil a rychlou rozehrávkou vytvořil šanci pro Martina, který svou kličku opřel do nabíhajícího obránce a bylo to jedna nula pro nás, jen o pár minut jsme zahrávali standardní situaci, kterou zakončil výborně Jirka, který ještě o pár minut později přidal vlastní, poté co si srazil centr do vlastní branky. Do půle jsme měli ještě pár šancí, bohužel jsme je nevyužili, tak jsme šli do druhé půle jen s jednogólovým náskokem.

Druhá půle byla více o soubojích a diskusích, které jsme díky všemu nevedli my, ale soupeř, za což byl postupně odměněn. Snažili jsme se hrát kombinační fotbal a být trpěliví. To se nám dařilo, i díky disciplíně, kterou kluci mají jsme se nenechali vyprovokovat, naopak soupeř šel do deseti a nám stačila poslední patnáctiminutovka k tomu, abychom přidali pojistku po akci Najdyho zakončil Martin, těsně před koncem poslal Martin ještě Petra do zakončení a ten se nepletl, bylo to najednou 4:1 pro nás. V posledních pěti minutách jsme mohli dát ještě tři góly, dvě šance měl střídající Filip, který neproměnil dva samostatné nájezdy. No, co se dá dělat, mohli jsme v poklidu vyhrát větším brankovým rozdílem a udělat si z toho klidný zápas, ale ono s Duklou to asi nebude nikdy klidné utkání.

Ještě jednou poděkování klukům, kteří zachovali klid, na rozdíl od soupeře, který dostal dost žlutých a dvě červené karty za nesportovní chování. V příštím kole nás čeká poslední zápas, kde si jen můžeme upevnit třetí pozici a posunout se blíže k druhému.

Plusy zapasu:
• udržení emocí
• kontrola hry po celou dobu
• kombinační hra po zemi

Mínusy zápasu:
• Finální fáze
• Osobní souboje