SK Libuš

Olympia Radotín B – SK Libuš   3:2 (1:1)

Utkání začalo celkem ve velmi svižném tempu a od prvních minut jsme byli tím aktivnějším týmem. Bohužel hned v deváté minutě jsme udělali chybu v rozehrávce a domácí nás hned potrestali střelou z pětadvaceti metrů, která však určitě nebyla nechytatelná. Naše aktivita se ještě více zvýšila, ale s ní přišla i jarní bolest a to je neproměňovaní i těch nejvyloženějších šancí. Tu největší zazdil Ivančo po nádherné akci Stuchlíka s Nekolou, ale jeho střela z deseti metrů šla nad. Vše si však vynahradil ve dvacátédruhé minutě po skvělé individuální akci Nekoly a jeho kolmé nahrávce přišlo vyrovnání. Až do konce poločasu jsme byli lepším týmem, ale skóre se nám prostě navýšit nepodařilo.

Druhý poločas byl již na šance o něco chudší, ale stále se hrál celkem kvalitní fotbal. Po hodině hry šli však do vedení domácí po našem chybném výkopu od brány a zřejmě i špatné reakci našich bránících hráčů. Opět jsme se však dostali do mírného tlaku a šest minut před koncem přišlo i zasloužené vyrovnání, po akci Ivanča s Havlákem se nádherně trefil dnes výborně hrající Nekola. Dvě minuty před koncem jsme mohli strhnout utkání na svoji stranu, ale Havlák ve výborné pozici bohužel přestřelil domácí svatyni a v poslední minutě přišel velký trest, kdy jsme inkasovali, i když z offsidové pozice, ale branka platila a my si museli vypít kalich hořkosti až do úplného dna. Pokolikáté již v jarní části sezóny, kdy se k nám obrátilo štěstí zády.

Poslední utkání této sezóny odehrajeme v sobotu 15.6. mimořádně až od 17:00 (hosté nám nechtěli vyjít vstříc hrát dopoledne a tak musíme dodržet úředně stanovený čas, který je dost nesmyslně v těchto soutěžích na poslední dvě kola stanoven) na domácím stadiónu proti mužstvu Braníku „B“.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Nekola;   2. Ivančo;   3. Šu­pina

SK Čechie Uhříněves – Libuš   12:14 (4:3, 1:2, 3:4, 4:5)

Nedělní odpoledne a náš poslední výjezd ven v tomto soutěžním ročníku, tentokrát za soupeřem do Uhříněvsi. Utkání se hrálo na krásném přírodním trávníku, ale v úmorném vedru, takže to pro oba týmy bylo dost náročné. Domácí správce trávník před utkáním ještě pokropil, což asi nebylo úplně nejšťastnější, protože kluci na něm dost klouzali, došlo k několika nekoordinovaným pádům kvůli podklouznutí, a tak jsme na konci asi všichni byli rádi, že se nikdo nezranil.

Jelikož poslední 3 utkání jsme prohráli, motivace byla jasná, sérii porážek přerušit a konečně zase nastřílet více branek než soupeř. Začali jsme dobře a Honza H. po pár minutách hezkou střelou otevřel skóre. Jenže klukům se v tom vedru hlavně v první čtvrtině nechtělo moc bránit, a tak se soupeř celkem pohodlně dostával do šancí, a co víc, když se Ládíkovi střely podařilo vyrazit, nechávali jsme protihráče celkem pohodlně vyražené míče i dorážet, takže soupeř několika brankami rychle výsledek otočil. Ke konci čtvrtiny se však před brankou soupeře dobře zorientoval nejmenší hráč na hřišti Marek a umístěnou střelou k tyčce vstřelil náš druhý gól a těsně před koncem této části hry ho napodobil i Honza V. První čtvrtinu jsme tak nakonec prohráli jen o gól.

Od druhé čtvrtiny jsme udělali změnu v brance, na vlastní žádost šel chytat Jonáš a celý zbytek zápasu chytal výborně. A navíc z pozice brankáře perfektně nohou rozehrával naše akce, za to si zaslouží pochvalu. V poli pak celou druhou i třetí čtvrtinu vyrovnaný zápas pokračoval, kluci ukázali několik povedených akcí (zejména oba Honzové soupeřovu obranu pěkně „větrali“, jen je škoda, že ty nejlepší akce gólem nakonec neskončily 😊), parádních přihrávek (Jakub, Jonáš), dobrých náběhů (Šimon, Ládík), ale v rámci možností se snažili všichni. A i když se v zápase vyskytly i momenty, které se zrovna moc nepovedly, to nevadí, fotbal se pořád učíme a budeme se zlepšovat.

Až na začátku poslední čtvrtiny jsme se gólově utrhli a vytvořili si brankový náskok, o který jsme sice těsně před koncem zápasu málem přišli naší slabší soustředěností a chybkami v obraně. Ale soupeři jsme nakonec vyrovnat nedovolili a konečně jsme se opět mohli radovat z vítězství…😊.

Poslední zápas letošní sezóny sehrajeme v sobotu od 11:00 na domácím hřišti s týmem Cholupic, tak nás přijďte podpořit a poděkovat klukům za celou letošní sezónu.

SK Libuš – FC MAS Táborsko   0:14 (0:9)

Dnes byl soupeř nad naše síly a zcela jednoznačně zvítězil velkým rozdílem. Je jen škoda, že se klukům nepodařilo vsítit alespoň čestný úspěch, ke kterému jsme byli druhý poločas hodně blízko. Bohužel jsme nedokázali proměnit ani jednu z pěti šancí, nastřelili jsme břevno, tyč, ale branku jsme nedali. A tak jsme po dvou zápasech, kdy jsme dokázali bodovat, dnes prohráli.

Hlavu nahoru kluci, bojujeme dál!!! I tak nám děláte velkou radost :-)!!

SK Libuš – FC MAS Táborsko   2:4 (1:2)

V neděli jsme přivítali čtvrtý celek tabulky Táborsko. Na zápas jsem se velmi těšil, neboť v Táboře jsme sehráli velmi povedené utkání, kdy jsme velmi dobrého soupeře fotbalově přehráli, ale nedokázali jsme proměnit šance a nakonec odešli o branku poražení.

Do Prahy dorazily tropické teploty a tak se zápas hrál za příšerného vedra, ale počasí bylo pro obě mužstva stejné. Zápas začal a já si připadal jako v Jiříkově vidění! Chyběl nám pohyb, všude jsme byli druzí, nikdo nechtěl bojovat a tak si soupeř s námi dělal co chtěl. Místo kombinace jsme se uchýlili k nakopávaným balónům a soupeřovu kombinaci jsme vůbec nestačili bránit. Už v páté minutě přišel zasloužený trest a my prohrávali 0:1. Ve 13. minutě už to bylo 0:2. O chvilku později se nádherně trefil hostující útočník, naštěstí pro nás to bylo z malého offsidu. Nám se podařilo po dlouhém nákopu důrazným Lukášem snížit na 1:2. Po pár minutách šel Luky sám na brankáře, který vyběhl a chtěl ho přehodit, bohužel se mu to nepovedlo a tak po prvním poločase jsme s velkým štěstím prohrávali pouze o branku. Ale nutno říci, že jsme nepředvedli vůbec nic :-(.

V poločasové přestávce jsme museli zvýšit hlas a promluvit klukům do duše!!! Protože takhle se prezentovat nechceme, i když je soupeř fotbalově úplně někde jinde než my, má pět kluků ve fotbalové akademii i jiné možnosti atd…, ale aby kluci odchodili celý poločas a vůbec tam nebyla vidět bojovnost, nasazení, tak to ne!!!

Druhý poločas už byl z naší strany lepší, kluci se snažili více kombinovat a začali také více běhat, ale hlavně bojovat!!! Po pěti minutách nám soupeř znovu odskočil na rozdíl dvou branek, ale uplynuly dvě minuty a po chytře rozehrané standardce Alfem se prosadil Dan na 2:3 a dal nám naději. Měli jsme několik dobrých brankových příležitostí, ale nedokázali jsme žádnou proměnit. Naděje na vyrovnání zhasla dvě minuty před koncem, kdy jsme špatně dohráli rohový kop soupeře, kdy střelu z vápna, na kterou Mates dobře reagoval a vyrazil míč před sebe a místo aby jsme na střelu reagovali, tak jsme nechali soupeře v klidu dorazit míč za bezmocného Matěje – 2:4. Stejné chyby, na které pořád upozorňujeme, nás stále srážejí :-(… – je to pořád stejné a bohužel o pohodlnosti a lenosti našich hráčů udělat krátký sprint navíc, pořád na něco spoléháme a vůbec nepředpokládáme, že by to mohlo dopadnou jinak :-(.

A tak zápas skončil zcela zaslouženě výhrou hostů. My jsme si dnes bodovat nezasloužili. Někteří kluci mají nabídky do vyšších soutěží a možná se tam už vidí, ale měli by si uvědomit, že tímhle přístupem, alibismem a co je nejhorší strachem – hrát, nabízet se a snažit se něco vymyslet a udělat, tam dlouho nebudou!!!

Dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – SK Slovan Kunratice   4:2 (2:0)

V předposledním utkání jarní části sezóny k nám zavítali soupeři z Kunratic. Stejně jako my se naštěstí nesešli v plné sestavě, a tak se dal očekávat vyrovnaný zápas s možností vítězství obou mužstev. U nás si někteří rodiče stále ještě neuvědomují, že svým přístupem a neúčastí svého synáčka kazí zábavu a práci dalších dvaceti lidí, kteří mají nějaký směr a cíl a snaží se pomáhat s výchovou a sportovním vyžitím i jejich synů.

Do začátku zápasu jsme se snažili postavit nejsilnější možnou sestavu, která se dnes sešla a chtěli jsme, aby ze sebe dneska kluci vydali všechno, co se do teď na fotbale naučili a přidali ještě něco navíc. Do branky jsme postavili znovu Páju, což se ukázalo jako dobrý tah, protože hlavně směrem dopředu při většině rozehrávek nohou nám docela pomáhal. Obrana hrála znovu v nejlepším možném složení, což se nám poslední dobou začalo vyplácet a kluci si začali věřit a pomáhat a zapojovat se i do útoku. V záloze opět dobře zahráli Míra s Vencou a Denisem a i většina střídajících záložníků dnes hrála skutečně dobře. V útoku si 07 po výprasku Pragovky hodně zvedli sebevědomí a dnes předváděli jeden z nejlepších výkonů za celý rok. Nejlepším hráčem však byl určitě Tommy, který zahrál výborně v útoku, i když branku tentokrát nedal, a když bylo potřeba i parádně bránil.

První náš gól vstřelil po rohu a pěkném náběhu na první tyč Kryštof, druhý přidal Míra parádní střelou z hranice vápna těsně k tyči. Soupeř pár svých gólovek neproměnil a tak se pískal poločas za stavu 2:0 ve prospěch domácích, tedy nás.

Ve druhém poločase jsme sestavu trochu proházeli a další naši branku přidal po rychlém úniku po pravém křídle Láďa střelou podél brankáře na zadní tyč. Poslední čtvrtý gól vstřelil opět Míra po samostatném průniku z půlky hřiště až před branku soupeře a prostřelil brankáře Kunratic prudkou ranou skoro doprostřed branky. Po této brance naši trochu polevili a Kunraticím se podařilo dvěma brankami snížit gólový účet na konečných 4:2 v náš prospěch. Hrát podobně celou sezónu, nemuseli jsme hrát o sestup a výsledky by byly mnohem lepší.

Výborně, blahopřejeme !!!

SK Libuš – 1999 Praha   1:2 (0:2)

Bohužel další prohra a velmi podobná skoro všem ostatním, kdy jsme lepším mužstvem s větším množstvím šancí, ale naše koncovka je opravdu žalostná. Dnes jsme udělali dvě hrubky během jedné minuty a hosté šli z ničeho do dvoubrankového vedení. Poločas utkání mohl nebo měl být tři, čtyři nula a namísto toho prohráváme nula dva. Ve druhém poločase máme velký tlak, ale snížit se povede až patnáct minut před koncem a to skóruje stoper Hartl. Hosté se dostali do dvou brejkových šancí se kterými si poradil Kořínek v naší brance. Naše hra je ke konci už jen jedna velká snaha, ale v obrovské křeči a herním chaosu.

Jarní část sezóny je, jak bodově, tak herně, hodně špatná, navíc někteří hráči si nedokáží přiznat své chyby a tím se tým dostává i do dost zbytečné vnitřní nervozity. Oproti podzimu máme hodně dlouhodobě zraněných, někteří hráči jsou totálně z formy, další zkrátka na tuto soutěž nemají výkonnostně a těch pár, kteří si drží celkem slušnou formu, tak ti to nejsou schopni utáhnout. Takový je fakt a tvrdá realita, kdy děláme výsledkovou ostudu sobě i našemu klubu. Musíme ještě důstojně odehrát poslední dvě kola a v létě se pořádně připravit na nový ročník. Další zápas odehrajeme v sobotu 8.6.od 17:00 na hřišti Radotína.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Šupina;   2. Nekola   3. Hartl

TJ Praga – SK Libuš   0:11 (0:3)

V tomto utkání bylo naší povinností zvítězit a připsat si další tři důležité body do tabulky, abychom se vzdálili od sestupových pozic a mohli zbývající utkání dohrát v klidu, což se nám nakonec podařilo. Díky nepozornosti vedení klubu jsme hráli skoro ve stejném čase jako starší žáci U14, a tak musela část naší sestavy opět vyjet na zápas se staršími, aby jich bylo dost, čímž jsme byli opět velmi oslabení a po nemoci chyběl i Robík.

Do zápasu jsme vstoupili velmi sebevědomě a po několika rychlých útocích po obou stranách hřiště se jako první trefil do branky soupeře poměrně brzo Luky, který prošel středem hřiště. Další množství šancí se nám nepodařilo proměnit, ale po deseti minutách se znovu prosadil dnešní střelec Mery útokem po křídle a střelou podél brankáře. Další míč po nebezpečné střele Míry dorazil do branky opět Mery a rodiče začali hromadně skandovat jeho jméno. Do poločasu již více branek nepadlo a šlo se do kabin za našeho pohodlného vedení 3:0.

Do druhého poločasu jsme klukům poradili, aby si začali více nahrávat a roztáhli hru do šířky celého hřiště a naše útoky začaly být ještě nebezpečnější. Postupně se trefili ještě Míra, Tadeáš, Láďa po rohu hlavou a opět Mery, který dosáhl hatt-tricku poprvé v této věkové kategorii a později i Tommy. Ke konci zápasu přidali další naše góly i Venca, Luky a jako poslední ještě jednou Láďa. Kromě Páji všichni, kdo byli určeni pro hru směrem dopředu. Poprvé letos jsme se dostali přes deset vstřelených branek i my a věřte, že to byl příjemný pocit.

Výborně, blahopřejeme!