SK Libuš

SK Libuš – FK FC Zličín   1:1 (1:1)

V sobotu po obědě jsme doma přivítali kluky ze Zličína. Podle papírových předpokladů jsme se soupeřem neměli mít velké problémy, ale znovu jsme se přesvědčili, že se sám nikdo neporazí a vždy jen záleží na našem výkonu.

Úvod zápasu nenasvědčoval tomu, že bychom měli ztratit nějaké body. Soupeř se zaměřil na obranu a podnikal brejky a my dobývali jejich branku. I dnes jsme nechytili začátek, byli jsme pomalí, nedůrazní a nechtělo se nám moc běhat. Soupeř byl v prvních minutách nebezpečnější a nutno říci, že jsme ho sami dostávali do hry naší špatnou hrou. Když jsme dobře zakombinovali, tak jsme se dostávali do dobrých brankových příležitostí, kdy jen Filip měl na noze čtyři branky, ale bohužel to neřešil dobře. A tak se znovu oprášilo staré nedáš – dostaneš. Po našem odkopu, kdy si pořád říkáme, že první myšlenka je míč rozehrát, se soupeř dostal za naší rozestoupenou obranu a z brejku otevřel skóre utkání – 0:1. Po vstřelené brance se Zličín ještě více zatáhl a nejraději by už vůbec nehrál. Při každé možné chvilce hráči zdržovali a tahali čas :-(. Nevím, jestli tohle je správná cesta pro malé fotbalisty, učit je tyhle návyky, ale to je vizitka každého týmu a především trenéra. My touhle cestou nikdy nepůjdeme, právě naopak. Po klucích chceme, aby pořád hráli naplno a určitě je nikdy nepovedeme k antifotbalu. Do poločasu jsme nevyužili další šance, které jsme zahazovali jako na běžícím páse. Až v poslední minutě prvního poločasu jsme kopali několikátý roh, který výborně rozehrál Alf na zcela volného Dana, pro kterého už nebyl velký problém trefil z brankové čáry prázdnou branku – 1:1. A pískal se poločas.

O přestávce jsme kluky nabádali ať hrají trpělivě a nejsou zbrklí v zakončení. Druhý poločas se skoro celý odehrál na polovině soupeře, který se před naší branku dostával jen sporadicky z brejků. Čím více letěl čas, tak soupeřovy brejky byly nebezpečnější. Kluci se snažili, ale místo střely jsme chtěli míč dovézt až do branky. Soupeř bránil své vápno v šesti lidech a musím uznat, že měl velmi dobrého brankáře, který několikrát svůj tým podržel. Ale co my dnes nedali :-(, když už jsme překonali brankáře, tak jsme trefili tyče, nebo stojícího obránce v brance. Bohužel nám dnes ani rozhodčí nepřál, některé zákroky a fauly ve vápně pouštěl a Zličínu určitě odpustil jednu penaltu, ale svou nejsilnější chvilku si nechal na poslední minutu. Pro neustálé zdržování soupeře nastavil tři minuty, v poslední minutě jsme zahrávali přímý kop, David nacentroval do vápna, kde obránci míč srazili k Alfovi, který konečně vystřelil a prostřelil hostujícího brankáře. Bohužel k udivení všech, viděl pan rozhodčí Dana v offsidu, ale ten vůbec nehrál, ani na něj nešel balón a vůbec jestli byl v offsidu (jestli vůbec byl, tak se jednalo o mrtvý offside a branka měla platit ).

Nechci a nebudu se vymlouvat na pana rozhodčího, nebo styl hry soupeře. Je jen naše chyba, že jsme v zápase dali pouze jednu branku, protože šancí jsme měli dostatek. Naštvaní můžeme být pouze jen a jen na sebe!!! Kluci makali a moc chtěli zápas otočit v náš prospěch, ale v závěru to už byla křeč a zbytečně jsme uspěchávali akce, které jsme měli hrát klidněji. Asi jsme dnes urazili fotbalového boha a měli den blbec. Mohli jsme hrát až do večera a stejně bychom asi branku nedali. Neproměňování šancí je naše velká slabost, na které neustále pracujeme…

Kluci, hlavu vzhůru, i takové zápasy se někdy hrají, nic se neděje, pořád to máte ve vlastních rukou (nohou) :-). Kluky dnes musím pochválit za to, jak se rvali o vítězství. I když to dnes nevyšlo, tak nám děláte velkou radost kluci, jen tak dál. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Na závěr bych chtěl jen napsat, že jsem neskutečně šťastný, jaké máme v týmu a na Libuši NORMÁLNÍ rodiče, protože to co předváděli trenéři a rodiče ze Zličína mi hlava moc nebere. Přišlo mi, jako kdyby byli z vesnice a přijeli do nenáviděné Prahy :-))).

Fotky k zápasům

FC Háje JM – SK Libuš   0:3 (0:1)

K poslednímu venkovnímu zápasu jsme zajížděli na Háje. Kde nás čekal velmi zarputilý soupeř. Hrálo se ve velmi brzkém čase a možná proto jsme celý první poločas prospali a jen díky dobrým zákrokům Davida a špatné koncovce soupeře jsme nedostali branku. Jedinou naší světlou chvilkou v prvním poločase byla samostatná akce Doma, který nás svým sólem a dobrým zakončením poslal nezaslouženě do vedení – 0:1. Až na nějaké náznaky šancí jsme nepředvedli nic.

O přestávce jsme se snažili kluky probudit, což se nám trochu podařilo a druhý poločas už byl úplně o něčím jiném. Kluci začali běhat, bojovat a dalo se zase na naši hru koukat. I tak se soupeř dostal k několika šancím, které naše obrana odvrátila. Ve druhém poločase jsme byli lepším týmem. Dokázali jsme proměnit (pouze) dvě šance (Domem a Hůličem) a v těžkém a bojovném utkání jsme zvítězili 3:0.

Dnes to nebyl zrovna moc povedený zápas. Kluky dnes musím pochválit až za druhý poločas, kdy začali hrát, ale první půle byla hrůza. Fyzicky jsme připraveni dobře, ale s hlavami máme trochu problém. Čím více se blíží konec soutěže, tím více budou zápasy těžší a těžší.

Kluci klid, MÁTE NA TO!!!! Fotbal hrajeme pro radost :-) Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – TJ ABC Braník   6:0 (5:0)

V dalším kole přeboru jsme doma přivítali nepříjemného a velmi dobrého soupeře z Braníku.

Do utkání jsme vstoupili velmi dobře a hned v šesté minutě nás Dom poslal do vedení – 1:0. Kluci měli dobrý pohyb, soupeře vysoko napadali a tím získávali zpátky hodně balónů. Přidali k tomu i dobrou a rychlou kombinaci a hlavně jsme byli důraznější v osobních soubojích a to soupeři dělalo asi největší problém a nemohl se s tím po celý zápas vyrovnat. Kluci byli dál hladoví po dalších brankách. Po faulu v pokutovém území jsme měli možnost kopat penaltu, balón si vzal Alf a trefil břevno branky, bohužel jsme pozdě reagovali a nedostali odražený míč do branky. Alfe hlavu vzhůru, to se stane i lepším hráčům!!! Bohužel nás neproměněná penalta trochu přibrzdila a chvilku nám trvalo, než jsme se vrátili do našeho tempa. Soupeř zahrozil z rohu, kdy jsme trochu zaspali, ale nakonec dobře situaci vyřešili. Začali jsme zase hrát a bylo vidět, jak si kluci na hřišti věří, žádný zbytečný odkop, ale vše se snaží řešit konstruktivně, dovolí si 1 na 1 (Dan dokonce 1 na 4 :-)).. ). Druhou branku jsme přidali ve 23. minutě Danem, který těžil s dobré kombinace mezi Domem a Alfem 2:0. Hned o dvě minuty přidal Dan další branku na 3:0. Dobrým napadáním celého týmu, kdy si každý s kluků dobře plní své úkoly se dostáváme do otevřené obrany a soupeř nás zastavuje jen za cenu faulů. A právě po takové situaci jsme měli další možnost kopat pokutový kop. Tentokrát si balón vzal Dom a bezpečně proměnil – 4:0. V poslední minutě poločasu přidal další naší branku znovu Dom na 5:0 a i dnes si připsal hattrick, ke kterému mu velmi gratuluji. První poločas skončil naším vítězstvím 5:0.

V kabině jsme se vydýchali a kluky upozorňovali, aby dál pokračovali ve stejném tempu a nepolevovali. V druhém poločase se soupeř ještě více zatáhl a hrál na brejky. Dnes nám dobře fungovala obraná hra celého týmu, obrana dobře vystupovala a zajišťovala se, záloha se dobře vracela a tím pomáhala obráncům, vše nám docela dobře fungovalo. Soupeř měl nebezpečné tři střely, které byly gólové, ale proti byl David, který si s nimi dobře poradil. Trochu štěstí jsme měli po rohu, kdy jsme znovu zaspali a útočník Braníku netrefil dobře balón a ten skončil vedle naší branky. Jinak jsme soupeři nic nedovolili. I my jsme se druhý poločas dostávali do šancí, bohužel jsme trefovali tyče, břevna a špatně příležitosti řešili. A tak jsme v druhém poločase přidali už jen jednu branku. Konečný výsledek zápasu 6:0 uzavřel Dan a i on si v dnešním zápase připsal hattrick, ke kterému mu rovněž gratuluji.

Celý tým dnešní zápas odehrál ve velkém stylu a musím před kluky smeknout a velmi je pochválit – to v jakém tempu (kdy kluci makají jeden za druhého) a hlavně předvedenou hrou, kterou jasně přehráli velmi dobrého a fotbalového soupeře, který patří ke špičce naší soutěže. Ještě jednu pozitivní věc musím vyzvednout – a to, že kluci na sebe začínají mluvit a tím se hecují, ale hlavně si mluvením velmi pomáhají!!!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš   3:11 (2:6)

Na prvního máje je lásky čas a my naší lásku jeli hrát na Podolí, kde jsme se utkali z místními kluky. Už před utkání nám všichni říkali, že jsme dnes velkými favority a že by jsme dnes měli vyhrát. Tyhle řeči nemám moc rád, protože není lehkých soupeřů a nikdo se neporazí sám, jen řečmi!!! Do kluků se snažíme dostat sebedůvěru a chceme, aby každý zápas hráli na vítězství a je jedno jaký proti nám zrovna stojí soupeř. Čekal nás soupeř, který většinu svých bodů dělá doma a tak jsme se na něho dobře připravili.

Hned od začátku utkání jsme soupeře přišpendlili před jeho brankou, snažili se hrát kombinačně a nebýt zbrklí v zakončení. Velké problémy domácí obraně dělal Dom, který v rychlosti přehrával obránce a buď sám zakončoval nebo nezjištně přihrával. Po jeho průnicích jsme se dostali do vedení, které jsme navyšovali po celý zápas. Kluci se dostávali do zakončení a kdyby dnes Dan dal jen polovinu šancí, tak by byl nejlepším střelcem přeboru, bohužel je pořád hodně zbrklý, snaží se vše hrát rychle z jednoho doteku. Přitom z jeho rychlostí má na vše dost času. Pro jeho obranu musím říci, že Dan hraje fotbal rok a půl a udělal velký pokrok ve své hře. Snad se nám ho podaří trochu uklidnit :-).

Velmi nepřátelské prostředí, kdy trenéři domácích křičí na rozhodčího z obou stran a chtějí pořád pískat fauly a penalty slavilo úspěch. Po trestném kopu, kdy domácí hráč dobře vystřelit, David míč vyrazil na tyč a míč se vrátil před prázdnou branku, jsme vůbec nedobíhali a soupeř dorazil míč do branky. Zbytečně jsme darovali lacinou branku. Druhá branka domácích byla úsměvná, kdy útočník podkopne Alfa, který spadne a následně přes něj upadne domácí hráč se pískala penalta, který z jistotou soupeř proměnil. Na průběh zápasu tyto branky neměly žádný vlil, kluci soupeře jasně přehrávali a kontrolovali hru.

V druhém poločase byla naše dominance ještě jasnější a my přidali (pouze) pět branek, které si kluci mezi sebe rozdělili. Hop, Péťa, Alf, Zrzi, Hůlič, Dan, Alf a dnes čtyřbrankový Dom, kterému tímto velmi gratuluji. I třetí branku jsme obdrželi z pokutového kopu, ale tentokráte penalta byla jasná.

Dnes zaslouží kluci velkou pochvalu, jak za předvedenou týmovou hru, nasazení, bojovnost, ale především za psychickou odolnost. Na klucích je vidět, že fotbal mají velmi rádi a jsou dobrá parta, ale hlavně táhneme všichni i s rodiči za jeden provaz a víme jaký máme cíl!!! Skvělá práce kluci. Děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Závěrem bych chtěl lidem z Podolí říci, že by se měli nad sebou trochu zamyslet a uvědomit si, že fotbal se hraje pro radost a ventilovat si svoji frustraci, či neschopnost své kluky něco naučit na dvanáctiletých klucích (soupeře), je velmi ubohé a dotyčný by měl asi přehodnotit svou práci s mládeží…

Fotky k zápasům