SK Libuš

SK Libuš – FC MAS Táborsko   2:4 (1:2)

V neděli jsme přivítali čtvrtý celek tabulky Táborsko. Na zápas jsem se velmi těšil, neboť v Táboře jsme sehráli velmi povedené utkání, kdy jsme velmi dobrého soupeře fotbalově přehráli, ale nedokázali jsme proměnit šance a nakonec odešli o branku poražení.

Do Prahy dorazily tropické teploty a tak se zápas hrál za příšerného vedra, ale počasí bylo pro obě mužstva stejné. Zápas začal a já si připadal jako v Jiříkově vidění! Chyběl nám pohyb, všude jsme byli druzí, nikdo nechtěl bojovat a tak si soupeř s námi dělal co chtěl. Místo kombinace jsme se uchýlili k nakopávaným balónům a soupeřovu kombinaci jsme vůbec nestačili bránit. Už v páté minutě přišel zasloužený trest a my prohrávali 0:1. Ve 13. minutě už to bylo 0:2. O chvilku později se nádherně trefil hostující útočník, naštěstí pro nás to bylo z malého offsidu. Nám se podařilo po dlouhém nákopu důrazným Lukášem snížit na 1:2. Po pár minutách šel Luky sám na brankáře, který vyběhl a chtěl ho přehodit, bohužel se mu to nepovedlo a tak po prvním poločase jsme s velkým štěstím prohrávali pouze o branku. Ale nutno říci, že jsme nepředvedli vůbec nic :-(.

V poločasové přestávce jsme museli zvýšit hlas a promluvit klukům do duše!!! Protože takhle se prezentovat nechceme, i když je soupeř fotbalově úplně někde jinde než my, má pět kluků ve fotbalové akademii i jiné možnosti atd…, ale aby kluci odchodili celý poločas a vůbec tam nebyla vidět bojovnost, nasazení, tak to ne!!!

Druhý poločas už byl z naší strany lepší, kluci se snažili více kombinovat a začali také více běhat, ale hlavně bojovat!!! Po pěti minutách nám soupeř znovu odskočil na rozdíl dvou branek, ale uplynuly dvě minuty a po chytře rozehrané standardce Alfem se prosadil Dan na 2:3 a dal nám naději. Měli jsme několik dobrých brankových příležitostí, ale nedokázali jsme žádnou proměnit. Naděje na vyrovnání zhasla dvě minuty před koncem, kdy jsme špatně dohráli rohový kop soupeře, kdy střelu z vápna, na kterou Mates dobře reagoval a vyrazil míč před sebe a místo aby jsme na střelu reagovali, tak jsme nechali soupeře v klidu dorazit míč za bezmocného Matěje – 2:4. Stejné chyby, na které pořád upozorňujeme, nás stále srážejí :-(… – je to pořád stejné a bohužel o pohodlnosti a lenosti našich hráčů udělat krátký sprint navíc, pořád na něco spoléháme a vůbec nepředpokládáme, že by to mohlo dopadnou jinak :-(.

A tak zápas skončil zcela zaslouženě výhrou hostů. My jsme si dnes bodovat nezasloužili. Někteří kluci mají nabídky do vyšších soutěží a možná se tam už vidí, ale měli by si uvědomit, že tímhle přístupem, alibismem a co je nejhorší strachem – hrát, nabízet se a snažit se něco vymyslet a udělat, tam dlouho nebudou!!!

Dnes jsme se znovu přesvědčili, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Střešovice 1911 – SK Libuš   1:8 (1:5)

Poslední náš venkovní zápas a my jsme chtěli už konečně zlomit naše prokletí venkovních zápasů a konečně už vyhrát i venku! Zápas se hrál místo na nahlášené umělce na přírodní trávě, za což bych chtěl domácím poděkovat, že si kluci nemuseli ničit nohy a mohli si zahrát na krásném hřišti, které ve Střešovicích mají.

Větší hřiště bylo dnes pro nás výhodou a hned ve třetí minutě přišla naše rychlá kombinace a krásné vysunutí Dana Vláďou. Dan v samostatném nájezdu nezaváhal a my šli do vedení 1:0. Hned v páté minutě Vláďa dobře napadal rozehrávku domácích, kteří dali balón až brankáři, kterého Vláďa nenechal v klidu rozehrát a donutil ho k chybě, když zabránil odkopu a následně míč skončil v domácí brance – 2:0. Ve 13. minutě po nahrávce Alfa a brance Lukáše to bylo už 3:0. Poté přišla slabší deseti minutovka, kdy jsme zbytečně nechali hrát domácí a těm se podařilo hezkou střelou snížit na 1:3. Ve 30. minutě jsme znovu odskočili na rozdíl tří branek. Dan utekl ze strany obráncům a dobře akci dohrál Menďas, který přidal naší čtvrtou branku na 1:4 z pohledu domácích. Za další tři minuty se ve vápně uvolnil přes dva hráče Alf, postupoval ze strany na brankáře, ale vracející obránce ve skluzu odehrál balón za bezmocného brankáře a my rázem vedli 5:1. Tím také skončil první poločas.

V kabině jsme kluky nabádali, aby dál hráli rychlý fotbal a hráli pořád naplno. Druhý poločas začal. My měli rozehrávku, na které se kluci domluvili a zahráli ji přesně, jak si řekli. Z druhého poločasu uběhlo 10 vteřin!!! a Dominik vsítil po dlouhém pasu Alfa naší další branku – 1:6. Druhou branku v zápase si připsal Luky, kterého krásně uvolnil Vláďa – 1:7. Bohužel jsem se pak zbytečně přizpůsobili domácím, kteří těžce nesli průběh hry a zbytečně jsme se s nimi začali tahat. Místo, aby jsme dál pokračovali ve své hře. Trochu se na hřišti přiostřilo a jsem rád, že už si kluci nenechají moc líbit ani tvrdší hru a umějí i rozdat. Nenudil se ani Mates v bráně, když musel čelit několika střelám a šancím domácích, se kterými se velmi dobře poradil a už neinkasoval. My jsme klasicky začali zahazovat šance za šancí, kdy jsme vykombinovali celou obranu i s brankářem a pak jsme netrefovali ani úplně prázdnou branku (Menďas, Hop). Další samostatné nájezdy jsme neproměnili a tak naší poslední branku po rohu Dana vstřelil hlavou Alf – 1:8.

Dnes musím kluky pochválit za dobře zvládnutý zápas i když nebyl úplně bez chyb, tak kluci zápas odmakali a soupeře zcela jasně ve všem přehráli. Jen škoda inkasované branky a neproměněních šancí, kdy rozdíl skóre mohl být ještě větší!!!

A tak jsme konečně přivezli vítězství z venkovního hřiště!!! Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Ještě se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK Slavoj Vyšehrad   1:7 (1:3)

V dalším zápase jsme doma přivítali suveréna naší skupiny a to Vyšehrad. Chtěli jsme soupeře překvapit vysokým pressinkem a aktivní hrou celého mužstva. A musím kluky za prvních dvacet minut velmi pochválit, protože na soupeře bez respektu vlétli a kdo se na zápas přišel podívat, tak musel být velmi překvapen průběhem zápasu. V takovém tempu ale nešlo odehrát celý zápas a postupem času se Vyšehrad z našeho tlaku vymanit a začal ukazovat svou dominanci a šikovnost jednotlivých kluků a to jsme už nestíhali pokrývat my..

Hned ve druhé minutě jsme měli 100% šanci, kdy Dan šel sám na brankáře. Bohužel Dan brankáře trefil do hlavy a následnou dorážku Hop nedotlačil do opuštěné branky. Pro hostujícího brankáře po trefení Danem zápas hned ve druhé minutě skončil. Dál jsme byli nebezpeční a vytvářeli si šance, jen jsme netrefovali branku a řešili finální věci jinak než by se mělo. Kluci z Vyšehradu jsou velice šikovní na míči (většina z nich prošla Spartou, Slávií ), tak se není moc co divit, že jsou o něco šikovnější, než naši kluci. Důkazem byla z ničeho nic naše obdržená branka, když hostující útočník dostal na 30 metrů dlouhý pas do vápna, jedním dotykem si balón prsy zpracoval, druhým si levou nohou obhodil bránícího hráče a třetím dotykem pravou nohou nechytatelně vystřelil na zadní tyč. I když jsme prohrávali, tak to byla fotbalová krása, které se musí zatleskat!!! Kluci dál bojovali a za minutku bylo srovnáno. Ve vápně prohazoval Dom míč na volného Alfa, ale hostující hráč nahrávku překazil rukou a pískala se penalta. K míči se postavil Ondra Holička a proměnil – 1:1. A od 20. minuty to u nás Vyšehrad rozbalil naplno a my už jsme jen přihlíželi, co s námi soupeř udělá. První poločas skončil hratelným výsledkem 1:3.

Ale druhý už byl plně v režii Vyšehradu, který se fotbalem bavil a nám uštědřil tvrdou lekci. Překvapení se dnes nekonalo a Vyšehrad zcela zaslouženě u nás vyhrál větším rozdílem. Pro nás může být povzbuzení prvních 20 minut zápasu, který kluci hráli opravdu výborně a soupeře přehrávali. Bohužel se nehraje jen 20 minut :-).

Dnes jsme všichni viděli, že se máme ještě pořád co učit a věřím, že se kluci chtějí pořád více zlepšovat!!! I tak nám děláte velkou radost, kluci!!

SK Petřín Plzeň – SK Libuš   1:1 (4:1 p.k.) (0:1)

V dalším zápase jsme zavítali do Plzně, kde jsme se utkali v záchranářském zápase proti místnímu Petřínu. Utkání se hrálo na nové, ale malé umělé trávě a všem bylo jasné, že dnes to nebude o nějakém krásném fotbalu, ale spíše o bojovnosti.

V prvním poločase jsme byli fotbalovějším týmem, snažili jsme se kombinovat i jsme si vytvářeli brankové šance (bohužel produktivita nás stále velmi trápí). Domácí celek hrál velmi houževnatým a bojovným stylem, zbytečně se netrápil s kombinací. Hráli jednoduše a o každý míč bojovali. Po několika spálených šancích jsme se ve 30. minutě dostali po akci Dana a následné přesné střele Lukyho do vedení 1:0. Tímto výsledkem také skončil první poločas.

O přestávce jsme kluky nabádali, aby hráli ze zabezpečené obrany a využívali každé šance na rychlé brejky. Což se nám také i v celku dařilo, ale místo, abychom přidali pojistku (a že jsme na to příležitostí měli dostatek) a zápas v poklidu ohlídali, tak po několika individuálních chybách se soupeř dostal ve vápně ke střele, kterou jsme ještě nešťastně tečovali před bezmocným Matesem do naší branky a rázem to bylo 1:1. Nerozhodný výsledek i po několika šancích na obou stranách se už nezměnil a tak po závěrečném hvizdu přišli na řadu pokutové kopy o plusový bod. V penaltách jsme opět vyhořeli, na rozdíl od domácích kluků, který penalty s přehledem nechytatelně uklízeli a tak jsme i podruhé na penalty prohráli :-(.

I když jsme byli více fotbalovým mužstvem, tak si domácí za bojovnost a srdíčko, které měli dnes větší, než my, bodík zasloužili. Je jen škoda, že zápas, který máme dobře rozehraný, nedokážeme dovézt do vítězství…

Znovu i dnes jsme se opět přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!
Ale i tak nám kluci děláte velkou radost!!