SK Libuš

SC Radotín – SK Libuš   9:4 (3:2)

V tomto kole jsme jeli do Radotína, se kterým jsme doma po vyrovnaném souboji na podzim prohráli 2:5 a mysleli jsme si, že bychom jim to mohli vrátit a konečně na jaře vyhrát. Bohužel jsme se ani tentokrát nesešli úplně všichni, ale bylo to lepší než v předešlých zápasech.

Vstup do utkání jsme měli parádní, po deseti minutách jsme vedli 2:0 po dvou únicích Maxe, ale postupně jsme začali propadávat směrem dozadu a do poločasu jsme dostali tři branky a naše hra se začala hroutit.

Ve druhém poločase se nám na rozdíl od soupeře nedařilo vstřelit branku ani z jasných gólových šancí a rozdíl ve vstřelených brankách se začal zvětšovat. Navíc se druhá půle vůbec nevyvedla našemu brankáři, několikrát mu míč vypadl pod nohy dorážejících útočníků soupeře a nám už se podařilo jen zkorigovat výsledek dvěma brankami Lukyho skoro z poloviny hřiště po chybách soupeřova brankáře.

Nakonec tedy aspoň hodně branek, i když zase víc do té naší…

SK Libuš – FC Tempo Praha C   0:8 (0:4)

Tentokrát se soupeř scházel hůře než my a trenér obvolával hráče, aby přišli a bylo jich k zápasu dost, protože většina hrála finálový turnaj Ondrášovka Cupu a dohoda je pravděpodobně stejná jako u nás. Nám chyběli jen Láďa a Mery, ostatní kluci byli k utkání k dispozici.

Od prvních minut bylo jasné, jak utkání dopadne a šlo jen o celkový výsledek. Naši kluci se snažili, ale proti béčku Tempa neměli skoro žádnou šanci. Když jsme se k jejich brance nějak propracovali, naši útočníci spálili, co se dalo.

Ve druhém poločase to bylo ještě o něco horší, a tak je k nám konečný výsledek 0:8 ještě celkem milosrdný. V tomto utkání se naši kluci přesvědčili, že všechno, co na našem tréninku a zápase nejde, na Tempu i jinde jde?

Bohužel, snad zase příště…

ČAFC Praha – SK Libuš   5:3 (4:2)

K prvnímu utkání po Velikonocích jsme zavítali na Čafku, kde se nám vždy nedařilo, ale soupeř byl znovu hratelný. Bohužel omluvenky se stále opakují a nedá se s tím nic dělat. Sešli jsme se včas a domluvili přeložení utkání na trávu, což se nám docela líbilo.

Od prvních minut se hrál vyrovnaný zápas, kdy jsme se se soupeřem přetahovali o každou branku a chvíli vedli oni, chvíli my. Do poločasu jsme vstřelili dvě branky Merym a Neyamem a soupeř vstřelil čtyři.

Do druhého poločasu jsme vstoupili brankou krátce po rozehrání a začala bitva o vyrovnání. To se nám bohužel nepodařilo a v závěru utkání jsme ještě jednou nešťastně inkasovali a prohráli tak jen díky horšímu proměňování jasných gólových situací a menší vyrovnaností kádru v poměru k soupeřům.

Bohužel opět porážka, tentokrát ale po dobrém výkonu a jen díky neproměňování šan­cí.

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš   8:0 (3:0)

Další zápas v této sezóně jsme jeli odehrát do Újezdu nad Lesy. Tentokrát byly omluvenky stejně jako v ostatních zápasech na jaře parádní. Míra byl čtrnáct dní nastydlý a doléčoval se, Láďa se musel učit na přijímačky, Kuba P. jel v neděli „mimo Prahu“, Keny se zlomeninou stále hrát nemůže a Maxova máma nám oznámila, že ho fotbal už nebaví a nebude chodit. Kromě toho Neyam odjel do Újezda Praha 4, a přestože dostal novou adresu, k utkání se nedostavil a nebral telefony, ale na zápas za starší žáky na hřiště na Libuši se dostavil se značným předstihem. Abychom byli objektivní, trenérovi se pokazilo cestou na zápas auto a přijel v polovině prvního poločasu, ale aspoň se telefonem omluvil.

Od prvních minut jsme hráli v obraném bloku pěti bránících hráčů se dvěma vysunutými hroty zcela odříznutými na polovině hřiště, kteří se do hry dostávali jen velice sporadicky a náhodou, ale protože chvílemi trochu poprchávalo, nedá se nikomu za předvedený výkon nic vytknout. Soupeř byl znovu rychlejší a přesnější při práci s míčem směrem dopředu i do stran a my v podstatě celou první půli byli v trochu větším bagu. Podařilo se nám však do poločasu dostat jen tři branky, což by se na danou sestavu a rozestavení dalo nazvat úspěchem.

Nástup do druhé půle nás zastihl v poněkud odhodlanější náladě a kluci se pokusili svůj výkon trochu zlepšit a zabojovat, což bylo na některých z nich vidět. Samozřejmě jsme se nevyhnuli dalším chybám v rozehrávce a mezihře, ale aspoň se na to dalo chvílemi koukat. Protože většina hráčů ročníku 06 jela po zápase rovnou na Libuš hrát za starší žáky proti Tempu a podvědomě se začali šetřit ,a navíc Venca a Tadeáš odstoupili kvůli zranění, dostali jsme nakonec znovu parádní příděl a naše situace už se začíná projevovat i v tabulce, kde jsme klesli na poslední místo.
Opět nic, snad tedy příště.