SK Libuš

SK Libuš B – SK Čechie Uhříněves   10:1 (6:1)

V posledním kole nás čekal soupeř, se kterým jsme na podzim zbytečně ztratili, dnešní den byl ale jiný, pro kluky poslední zápas v sezóně, pro některé druhý po sobě v počasí, které bych srovnal s podnebím u moře.

V první řadě bychom rádi poděkovali rodičům za úžasnou atmosféru, která kluky posílila a hnala je dopředu, snad se zápas líbil. Popisovat jednotlivé branky dnes nebudu, ale padly po krásných kombinacích, bylo vidět, že nás nepoložila ani první inkasovaná branka a do konce poločasu jsme otočili o pět branek, vidět byl náš MESSI v capsLACKU, byl u všeho, my víme, že je ho na stoperu škoda, stejně jako Zrzi, který si v béčku chodil zahrát na střed a z této pozice byl pokaždé vidět, ale nebylo to jen o dvou hráčích, výborně pracoval celý tým, tak by to mělo být. Hráči si měli možnost vyzkoušet, jaké je to hrát jinde i v jiném rozestavení, které nám na jaře přineslo více bodů a pouze jedna ztráta ze Stodůlek, která nese trpkou pachuť, ještě dnes by nám zaručila jarní neporazitelnost.

O první místo jsme se připravili na podzim, když jsme některé body rozdali naší pohodovou hrou, ale i vysokou marodkou a souběhy zápasů, kdy jsme si s tím nevěděli rady, na jaře jsme na tom zapracovali a odměnou nám byla stíhací jízda za prvním týmem, který ztratil pouze 5 bodů v celé soutěži, a to s námi a k tomu jsme mu dali 25 % procent branek, co inkasoval.

Po dvaceti zápasech máme bilanci 15× výhra, 3× remíza, 2× porážka, celkově 48 bodů, celkové skóre 90:32. Oproti podzimu posun ještě o jedno místo výš a ztráta 7 bodů na první celek a osm bodů na třetí místo. Při pohledu, kdo všechno hrál a jak jsme často dávali sestavu dohromady, je to úspěch, kterého si moc vážíme, ale bylo to kousek.

Díky ještě jednou všem hráčům, co naskočili během sezóny do zápasů a pomohli nám k tomuto umístění, stejně díky patří i rodičům, přítelkyním, prarodičům atd., kteří by mohli trávit čas spolu místo pobíhání po hřišti, moc si toho vážíme a díky vám i klubu. Přejeme hezké volno a v nové sezóně na viděnou.

FK Dukla JM – SK Libuš B   1:4 (0:2)

Za úporného vedra jsme nastoupili na umělé trávě proti domácí Dukle, oproti minulému zápasu jsme provedli nějaké změny, což bylo znát zvláště na určitém postu.

Od úvodu jsme domácí k ničemu moc nepouštěli, a naopak jsme přecházeli do rychlých protiútoků, ale ne vždy se zakončením, jak bychom si představovali. Po jedné hezké akci Ondra prostrčil míč na Toma a ten raději doběhl s míčem až za brankovou čáru – pro jistotu. O chvíli si to Ondra zopakoval, jen adresát se změnil. Petr krásně pomocí zadní tyče dal na dva nula. Během zbytku poločasu jsme si vytvořili ještě nějaké šance, ale nechali jsme je ležet ladem, na druhé straně nás podržel Maty.

Do druhé půle jsme vlétly jako uragán a rozhodli rychle zápas po jedné z akcí naservíroval Tomáš míč na zadní, kde se zjevil Vojta a hlavou zvýšil na tři nula, poté jsme opět spálili nějaké šance, stejně i protivník. Po další křídelní akci Mišák prošel po lajně a vyřešil finále, dle přestav všech, Ondrovi stačilo nastavit nohu a bylo vymalováno.

Poté jsme definitivně prostřídali, tím naše hra upadla a zbytek utkání se dohrával z povinnosti, pro některé hráče ročníku 2003 to byl poslední zápas v dorostu, tímto bychom klukům rádi poděkovali za jejich přínos týmu a někdy se třeba uvidíme v nejvyšší kategorii. Pochvala i Filipovi, který dnes potlačil své ego a hrál týmově, kdy byl velice platný v mezihře a vytvářel klukům šance. To samé i obrana, která již byla v lepší formě než předchozí zápas, zřejmě správná hladinka.

Za týden nás čeká poslední utkání, ve kterém už o nic nejde, druhé místo jsme si už zajistili, oproti podzimu je to posun o jedno výš, zlepšili jsme během jara více obranu, i směrem dopředu jsme byli aktivnější, navíc spousta kluků z béčka si řekla o své šance v prvním týmu, je vidět, že tvrdá práce i ovoce v některých případech přináší.

TJ Sokol Stodůlky – SK Libuš B   4:2 (1:1)

Do utkání jsme vstupovali s nadějí, že bychom mohli pozlobit ještě první celek a dostat ho pod tlak. Jenže utkání jsme nezvládli z více faktorů.

Do zápasu jsme vstoupili velice aktivně, měli jsme i možnosti k zakončení, ale bohužel bez gólové radosti. Ve dvacáté minutě se uvolnil Tomáš a mohl jít sám na brankáře, jenže přišel faul zezadu, kupodivu pro nás se nic nepískalo, jasná karta pro domácího hráče plus penalta, odnesli jsme si z toho jenom šrám na noze, to byl jeden z faktorů – rozhodčí v podobě domácího trenéra – rozhodčí nedorazil. Kluci se dále soustředili, byli jsme aktivnější, po dalším výpadu se dostal agilní Šimon do zakončení, ale brankář úřadoval. Po odkopu od brány jsme rychle vybojovali míč, po rychlé kombinaci se dostal míč k Martinovi, který se uvolnil a byl faulován opět posledním hráčem na hranici vápna, trestný kop využil krásnou střelou Kami a vedli jsme o gól, ale hráč domácích bez karty k nepochopení.

Po další sérii pokusů o útok jsme se dostali k rohu, kde jsme dobře zakončili, ještě lépe domácí brankář vyrazil – na vápno, kde stál Marťas a napálil míč zpátky mezi tyče, ale opět brankář vyrazil střelu, kterou doklepl přes bránícího hráče Brnuno do brány, regulérní gól nám nebyl uznán. Z následujícího odkopu jsme propadli v obraně, chyběla komunikace, Ondra vyběhl na půl plynu a poté místo po míči skočil po útočníkovi, penalta a správně měla být červená, neřekli bychom nic. V tento moment na červené 2:1 pro domácí, ve skutečnosti nic. Z následující penalty, která byla špatně kopnutá – Ondrovi proklouzla pod tělem a bylo srovnáno.

V půli jsme si řekli, jak budeme hrát, kde přidat, výsledek byl nádherný gól domácího hráče z 35 metrů, kde přehodil Ondru s dálky při našem rádoby presinku, kdybychom měli za koho střídat, tak pošlu do kabin 4 hráče ve dvacáté minutě, ale pracujeme s tím, co je! Po inkasovaném gólu jsme soupeře zatlačili před jeho branku, ale přišel odkop, Jirka podskočil míč a Boro hasil situaci čistým skluzem, který byl na hranici vápna oceněn červenou kartou, protože si domácí řekl o sošku Oskara, z následující standardní situace jsme inkasovali další gól. Dalších 20 minut jsme hráli jako o život – po jedné z akcí se nám podařilo snížit, v ostatních příležitostech domácí zachránil čaroděj v bráně.

Na konci, kdy jsme hráli vabank, jsme ještě jednou inkasovali, to se stát může. Faktor jedna posuzování situací náhradního rozhodčího, kde se můžeme cítit poškození, druhá věc přístup některých hráčů – životospráva – více nemá cenu se o tom bavit, poslední faktor, kdyby hráči hráli po celý zápas v tempu, jako v oslabení, s lepší koncovkou, nebylo se o čem bavit i v této sestavě a bez střídání.

Poučit se z tohoto nezdaru, někdy drobná facka prospěje více než hladká výhra, abychom se vrátili zpět na zemi.

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš B   2:8 (0:5)

V neděli po poledni jsme zavítali na východ Prahy, kde sídlí místní FK Újezd v krásném komplexu, proto možná padaly i hezké branky během zápasu.
Do zápasu jsme vkročili dobře, vytvořili si pár šancí, ale bez většího tlaku v zakončení, tak nás mohli domácí potrestat dvakrát, jednou nás zachránil Huťas v bráně a pak Boro vyhlavičkoval tečovanou ránu, která by skončila gólem. Tento moment nás nakopl nebo spíše probudil některé hráče z diskotéky a začaly padat pěkné branky, po rychlém přechodu do útoku narýsoval mezi stopery pěknou přihrávku Ondra, kde si míč ideálně převzal Marťas a nedal vyběhnutému brankáři šanci, hned na to jsme mohli dát dvě branky po rohu, ale nic z toho. Běžela třicátá minuta a na naší půlce vypíchl míč Dory, neváhal a namířil si to po lajně směrem k vápnu, když se ho kus před vápnem snažil zastavit protihráč, tak napřáhl z 25 metrů a krásně na přední tyč kousek od šibenice. Po dalším útoku byl faulován Hlavy, Najdy rozehrál, jak jsme si přáli na Fílu a ten poslal střílený centr do vápna, kde si dlouhé nohy Doryho našli míč a bylo to tři nula, opařeného soupeře dorazil chvíli na to Tom, kdy po prostrčení si poradil opět se vším a podél padajícího brankáře dal další hezkou branku. Do poločasu jsme si na hřišti dělali, co jsme chtěli, důkazem byla i další akce, kdy si na lajně vyměnili pozice Honza s Abdi, který si naběhl do vápna a uklidil od něj střílenou přihrávku patou do brány.

V půli jsme si řekli, že nepolevíme a užijeme si zápas, nevíme proč, ale když toto řekneme, tak to vždy stojí za prd a důkazem byl vstup do druhé půle. Abdi se zbytečně zbavil míče odkopem, i když jsme mohli hrát konstruktivně, následoval aut, pomalé převzetí protihráčů a Boro byl později v souboji = penalta, ta domácí nakopla k výkonu, kdy přidali ještě jednu branku, naši na sebe koukali, jako by jim ulétly včely, naštěstí se z toho oklepali a důstojně dohráli zápas, kdy i druhý poločas vyhráli po brankách Toma, který dostal krásnou přihrávku od Michala z lajny, zbavil se protihráče a zakončil nechytatelnou střelou za záda domácího brankáře. Poté vyslal Abdi přihrávkou Nura do křídla, který se přešlápnutím ala CR7 zbavil protivníka a vypálil na vzdálenou tyč téměř do šibenice za bezmocného brankáře. V poslední minutě základní hrací doby jsme se dostali ještě do tlaku, kdy domácí podržel gólman, ale série našich střel, která byla blokována se nakonec po neúspěšných nůžkách Nura a přihrávce Toma dostala k Dorymu, který propálil vše, co bylo v cestě a završil tím svůj první hattrick ve starším dorostu.

Gratulace klukům k vítězství, ale pozor na hluché pasáže v našem podání, které se můžou jindy vymstít, stále je o co hrát.