SK Libuš

SK Libuš – SK Union Vršovice B   4:0 (2:0)

Další utkání jsme sehráli v neděli v poledne na domácím hřišti na Libuši. Štuldu a Michala vyřadila ze zápasu zranění ze sobotního klání mladšího dorostu a někteří jedinci byli opět omluveni. Po delší době se vrátil na hřiště Filip S. a hráčů jsme tedy měli k utkání dostatek. Poslední výsledky Vršovic nebyly moc dobré a tak jsme se obávali, zda se neposílí několika hráči svého přeborového A týmu. Naštěstí se tak nestalo.

Do zápasu jsme vstoupili celkem aktivně, měli jsme hodně prostoru po stranách hřiště a dařily se nám přihrávky a hra na dva doteky. Soupeř byl ve většině soubojů pozdě nebo vůbec a tak bylo ve středu hřiště na všechno poměrně dost času. Znovu se nám nepodařilo první dvě šance proměnit a první gól vstřelil až po patnácti minutách Ondra střelou za hranicí velkého vápna, která se odrazila od břevna za brankovou čáru. Druhý gól vstřelil Tom hlavou po náběhu na centr z pravé strany na přední tyč a dál jsme tlačili soupeře rychlými přihrávkami a centry z křídelních prostorů před jeho vlastní branku. Do poločasu jsme nastřelili ještě dvě břevna a pískal se poločas.

Do druhého poločasu jsme posunuli Adama a Toma do zálohy, abychom mohli střídat všech sedm hráčů najednou. Po několika dalších pohledných akcích se nám podařilo vstřelit ještě dvě branky. Jednu dal Láďa odraženou střelou pod břevno a druhou po centru po rohu hlavou Šimon, který měl v tomto zápase při neúčasti Štuldy na ruce kapitánskou pásku. Nastřelili jsme ještě další dvě břevna a jednu tyčku, ale další gól už jsme nepřidali.

Výborně, blahopřejeme, další vítězství s nulou vzadu a dobrá předváděná hra.

TJ Praga – SK Libuš   1:0 (1:0)

V sobotu – velice nesmyslně brzo ráno – jsme jeli k rozhodujícímu zápasu celé naší soutěže do Vysočan. Pragovka měla o bod víc než my a tak jsme doufali, že vyhrajeme a budeme zase první. Opět se nám několik hráčů omluvilo a Adam nastupoval po čtrnáctidenní nemoci bez tréninku, což bylo ke konci zápasu znát.

První půli jsme začali celkem úspěšně, na několik nepovedených centrů jsme však nedosáhli, ale ani soupeř se do šancí moc nedostával. My jsme se snažili hrát fotbal, soupeř, vědom si své výškové převahy ve středu hřiště, hrál dlouhé nakopávané balóny, které se snažil na naší půli vyhrávat a posunout se blíže k naší brance. Po jednom z centru z pravé strany náš brankář míč špatně vyrazil před sebe, Srbák prohrál souboj o dorážku míče a rázem jsme z ničeho nic prohrávali. Do poločasu jsme soupeřovu branku neohrozili a tak se šlo do šaten za stavu 1:0 pro domácí.

Do druhé půle jsme proházeli sestavu, zklidnili většinu velice nervózních hráčů, trochu důrazněji jim vysvětlili, že fotbal je hra soubojů a střetů a že se musí přestat bát v soubojích a dávat míč rychleji od nohy a začalo se nám dařit. Ve druhém poločase jsme domácí pouštěli na naší půli hřiště jen ojediněle a posledních dvacet minut míč dokonce jen odkopávali co nejdál od jejich branky, ale žádnou jasnou gólovou šanci jsme si nevytvořili a gól jim nevstřelili. Naprosto zbytečně jsme tedy prohráli a vidina prvního místa se nám začala vzdalovat. Jak je vidět, někteří naši hráči ještě v hlavách na velký fotbal nestačí a budou muset hodně zapracovat, aby se vůbec dostali do základní sestavy do dalších zápasů, které nás ještě čekají.

Bohužel další ztráta, první jarní prohra, snad opět příště.

SK Libuš – ČAFC   1:1 (1:0)

Na 1.máje jsme hráli další, tentokrát již čtvrté, domácí utkání s hráči záběhlické Čafky. Adam byl nemocný, Beky asi taky, Filip D. dal přednost pěveckému vystoupení a Roman měl zákaz od tatínka. Jak je vidět, sestava se netvoří podle rozhodnutí trenérů, ale podle toho, kdo má zrovna čas a komu se to hodí. Přesto jsme nastoupili se všemi osmnácti dresy obsazenými hráči našeho týmu. Pět kluků bylo hrát v sobotu za dorost proti prvnímu Braníku a údajně hráli všichni velmi dobře, jen fyzicky zcela nestačili, což se projevilo i v našem zápase.

V prvních minutách zápasu jsme soupeře překvapili a přitlačili ho na jeho polovinu hřiště a vytvořili si i několik brankových příležitostí, které jsme opět neproměnili. Branku jsme vstřelili až po nepřesně rozehraném trestném kopu z prostoru poblíž střídaček, kdy Miloš zcela náhodou prodloužil špatně kopnutý balón na první tyči hlavou do branky soupeře. Poté se hra hodně vyrovnala a soupeř se začal dostávat zpět do hry. Do poločasu jsme si my i soupeř vytvořili několik brankových příležitostí, ale nám ani jim se žádnou proměnit nepodařilo a tak jsme o poločase šli do kabin za jednobrankového vedení.

Do druhého poločasu jsme hráčům vysvětlovali, že obrana nesmí couvat, záložníci s útokem se nesmí bát v osobních soubojích a celý tým musí více útočit po stranách hřiště, ale pravděpodobně nás nikdo neposlouchal, protože se nic takového nestalo. Naopak nás soupeř od začátku druhé půle přitlačil, my se nedostávali k míči ani do hry a často jen sledovali, jestli obrana bez bránících krajních záložníků útoky ubrání, což se nám nakonec nepodařilo a Čafka nám vstřelila branku. Po vyrovnávací brance jako by se zase naši hráči probrali, začali běhat, bojovat a hlavně hrát fotbal stejně jako na začátku zápasu. Nastřelili jsme dokonce dvakrát břevno soupeřovy branky, ale do konce zápasu se už nám ani soupeři branku vstřelit nepodařilo. Nakonec tedy nerozhodný výsledek a ztráta prvního místa v tabulce.

Tentokrát dobrá hra jen deset minut na začátku a patnáct na konci utkání, což je na postup a hru o první místo přeci jen málo. Snad vyhrajeme příště na hřišti první Pragovky. Blahopřejeme.

SK Libuš – SK Čechie Uhříněves   9:0 (6:0)

V neděli po poledni jsme sehráli další utkání naší soutěže proti poslednímu týmu tabulky – Uhříněvsi. Z důvodu nemoci byl trochu problém dát dohromady naše zadní řady, protože Michal a Pavel šli hrát dopoledne za mladší dorost a ze zbytku obrany byli k dispozici už jen Šimon a Tomáš. Od začátku nastoupil v brance Sam a tentokrát měl ještě méně práce než minulé zápasy, protože soupeřovy hráči se k naší brance skoro nedostali.

Od prvních minut jsme soupeře přitlačili do hlubokého obranného bloku a vůbec jsme ho nepouštěli za půlící čáru a snažili se co nejdříve vstřelit gól. To se po několika minutách jako prvnímu podařilo Adamovi a vzápětí i Otíkovi, po dorážce Pavlovy střely z hranice velkého vápna. Po dalším centru z pravé strany se podařilo vstřelit gól i Pavlovi a po několika dalších neproměněných pěkných akcích i Danovi. Další dva góly přidal ještě do poločasu znovu Adam a začala se rodit další vysoká výhra.

O poločase jsme hru stáhli jen na tři obránce, posílili útočnou řadu a hráli se třemi útočníky vpředu. Ve druhé půli se nám už hra tolik nedařila jako v první, většina hráčů chtěla dát gól sama a začali míč vodit a hrát něco jiného, než jak jsme hráli v prvním poločase. I přes mnoho zbytečných ztrát a nepřesností se nám podařilo ještě několik branek vstřelit. Poprvé za nás nastoupil nový hráč z Tempa Myro a hned se mu podařilo dát dva góly. Mezi nimi se trefil ještě jednou Dan a tak jsme nakonec očekávané desítky jen těsně nedosáhli.

Opět hodně branek, opět s nulou vzadu, výborně, blahopřejeme.