SK Libuš

SK Libuš – TJ Praga   2:0 (1:0)

V neděli odpoledne jsme hráli druhý zápas na domácím hřišti proti třetímu v tabulce, Pragovce, která dávala docela dost gólů všem předchozím soupeřům. My jsme se však připravili velmi dobře a poctivě a celý týden nacvičovali různé herní varianty, kterými jsme je chtěli překvapit. Tentokrát chyběli kvůli učení jen Luky a Bi a Rony a Oto byli na škole v přírodě, jinak byl celý kádr kompletní.

Vybrali jsme tedy osmnáct nejlepších hráčů a nastoupili do souboje o první místo v tabulce. Od začátku byl souboj velice vyrovnaný, ale první tři jasné tutovky jsme měli my, bohužel jsme je opět nedokázali proměnit. Když už se zdálo, že gól dneska prostě nedáme, utekl z půlky hřiště stoperům sám na branku Láďa a přesnou střelou na vzdálenější tyč z hranice velkého vápna s přehledem zavěsil. Soupeř se sice snažil, ale do žádné větší gólové šance jsme ho nepustili, a tak začali být jeho hráči i trenéři velmi popudliví. Do konce poločasu jsme ještě nějaké šance měli, ale žádnou jsme již nedokázali dotáhnout do zdárného konce. První poločas jsme tedy těsně vyhráli.

Do druhého vstoupil soupeř velice důrazně a agresivně, naši také trochu přitvrdili a začal opravdu tuhý boj o každý metr hřiště. Většinu těchto soubojů soupeř vyhrával, naši často nestíhali a začali couvat a bránit. Zcela jsme vyklidili střed pole, kraje opět nefungovaly a útočníci se k balónu dostávali jen velmi zřídka a často jen docela náhodou. Po prvním vystřídání malého Dana v polovině druhého poločasu do útoku se mu podařilo prvním dotekem s míčem nahrát Adamovi do sóla, které s přehledem proměnil a soupeř se sesypal. Do konce utkání už to byl jen boj a ani my, ani soupeř už jsme se k dalšímu ohrožení branky nedostali. Nakonec jsme s velkou dávkou štěstí a bojovností vyhráli o dvě branky, poprvé v zápase nedostali ani jeden gól a tak vedeme tabulku o tři body před dalšími soupeři, kteří nás ještě čekají.

Opět vítězství, opět blahopřejeme. Jen tak dál!

ČAFC Praha – SK Libuš   1:3 (0:2)

Na netradiční čas, v pondělí večer, jsme přesunuli po domluvě se soupeřem z vedoucí čtyřky další utkání naší skupiny. Většina rodičů neměla čas a tak byla doprava a organizace dosti komplikovaná. Nakonec dorazili všichni nominovaní kromě Benyho, ale to se dalo v takovém počasí čekat. Protože někteří obránci odjeli se školou na exkurzi, vzali jsme poprvé na zápas také nového Tomáše. Ještě před utkáním, při rozcvičce, si zlomil vřetenní kost na levé ruce zastupující kapitán Karlos a tak jsme nastoupili jen s patnácti hráči do pole. Tato nepříjemnost však naše hráče psychicky moc nezasáhla a tak jsme začali utkání mírným tlakem.

Od začátku začal Adam v záloze a v útoku mladší dvojice Láďa se Žeňou. Naši hráči si poměrně brzy zvykli na umělé osvětlení a začali soupeřovy hráče přehrávat a vytvářet si brankové příležitosti. Při jedné z nich byl náš útočník faulován a sudí odpískal penaltu proti domácím. Exekuce se ujal Ondra, jeho střelu však brankář vyrazil na roh, který šel zahrávat Filip. A zahrál ho tak dobře, že z něj dal po vypadnutí míče z brankářových rukou Miloš náš vedoucí gól. Po několika dalších našich šancích se podařilo po centru z pravé strany Žeňou vstřelit náš druhý gól. Krátce po něm rozhodčí odpískal poločas.

Po nástupu do druhé půle soupeř o hodně přidal, ale našim zadním řadám se dařilo jeho útoky rozbíjet hned v zárodku, ale přesto se jim občas podařilo ohrozit naší branku. Při jednom z našich aktivních presinků trefil brankář soupeře při rozehrávce Biho míčem do hlavy. Všichni čekali, že bude hra přerušena, ale rozhodčí nepískal, míče se zhostil Ondra a přesně podél brankáře zamířil do soupeřovy branky. Vedli jsme 3:0 dvacet minut před koncem. Domácí ještě přidali a po několika dalších šancích se jim nakonec podařilo snížit dvě minuty před koncem na konečných 1:3 z pohledu domácích.

Opět vítězství, opět dobrá hra, která nás vynesla na první místo v tabulce. Výborně, blahopřejeme!

SK Čechie Uhříněves – SK Libuš   1:12 (0:3)

K dalšímu zápasu jsme jeli v neděli odpoledne, místo na derby ACS-SKS, do Uhříněvsi, která dostávala příděly branek, jako kdyby se jí celý přeborový tým, z kterého spadla, úplně rozpadl. A podle průběhu zápasu to tak asi bylo (trenérkou počínaje).

Od začátku zápasu byla znát naše převaha, byli jsme rychlejší s míčem i bez míče, při rozehrávce i při házení autů, prostě při všem. Vytvořili jsme si opět velké množství šancí, ale celých prvních deset minut jsme nebyli schopni je proměnit. Pak se však naši hráči trochu zklidnili a začali trefovat branku přesněji. V prvním poločase se trefil jako první Adam, pak přidal druhou branku Láďa a třetí opět Adam. Za stavu 3:0 pro nás se pískal poločas.

Do druhé půle jsme zkusili některé kluky na některých postech prohodit a třeba dvojice Šimon – Fanda se ukázala směrem dopředu jako celkem slušná konkurence pro útočníky, kteří si naopak zkusili zahrát vzadu. Ve druhém poločase střelecké hody otevřel Láďa, další gól vstřelil Miloš a pak dovršili hattrick nejdříve Adam a vzápětí po něm i Láďa. Další branky přidali ještě do prázdné Žeňa, levou nohou Šimon, Bi, po jehož rohu si domácí sami srazili míč do branky, Štulda po trestném kopu a poslední po Láďově parádní přihrávce Filip D. Jeden gól jsme inkasovali vinou špatné rozehrávky a domluvy s brankářem, ale i to se může stát a za stavu 9:0 taková branka nic neřeší.

Opět vítězství, opět hodně gólů, tentokrát opravdu zasloužené. Blahopřejeme, jen tak dál.

Spartak Hrdlořezy – SK Libuš   1:2 (0:0)   - 2. kolo poháru PFS

Na středu jsme byli nalosováni k pohárovému utkání do Hrdlořez, kde mají docela pěkný fotbalový areál. Protože my máme nadstandardní počet hráčů v týmu a někteří mají ve středu dlouho školu, vzali jsme několik dalších, kteří se ještě do zápasu nedostali, ale svým přístupem a výkony na tréninku si nominaci zasloužili.

Od prvních minut jsme soupeře přehrávali rychlou hrou na jeden až dva doteky, celkem se nám dařilo v osobních soubojích ve středu hřiště, ale v útoku jsme nestačili na dobře organizovanou hru soupeře a hlavně nefungovala hra krajních záložníků nejen směrem dopředu – báli se nebo se jim nechtělo nabíhat do volných prostorů za soupeřovy obránce. Několikrát jsme sice branku soupeře ohrozili a nastřelili dokonce i tyčku a břevno, ale branku se nám vstřelit nepodařilo. Po několika našich drobných chybách v obraně se však i soupeři podařilo ohrozit naší branku, ale brankář byl připraven a všechny situace vyřešil dobře a branku nedostal.

Do druhé poloviny hry jsme domlouvali krajním hráčům, obráncům i záložníkům, aby se více snažili směrem dopředu i dozadu, útočníkům, aby více roztahovali hru do stran a obráncům, aby dříve dostupovali soupeřovy útočníky a nedali jim šanci s míčem cokoliv vytvořit. Nakonec se nám podařilo po další samostatné akci Milošem vstřelit vedoucí gól a trochu se nám ulevilo. Začali jsme se častěji dostávat do zakončení, které však bylo opět dosti žalostné. Opět se nám podařilo nastřelit několik tyček, ale žádnou další branku. Naši hoši v této fázi hry trochu polevili a výsledkem byl gól v naší síti. Vzápětí soupeř nastřelil ještě tyčku naší branky a my se báli o výsledek. Nakonec se Milošovi podařilo vyraženou střelu z hranice velkého vápna dorazit do soupeřovy branky a opět jsme vedli. Soupeři už jsme žádnou další nebezpečnou šanci nedovolili a tak jsme nakonec spravedlivě, i když šťastně, vyhráli a mohli se radovat z postupu do dalšího kola žákovského požáru.

Opět vítězství, opět blahopřejeme, jen tak dál!