SK Libuš

FŠ Litvínov – SK Libuš   5:2 (3:0)

V deštivém počasí jsme zavítali na stadion Lomská v Litvínově, kde jsme odehráli zápas na UMT. V týdnu plném novinek, jsme si řekli, že budeme pokračovat v rozdělané práci a necháme na hřišti vše, i když se nebude dařit, bohužel realita je jiná.

Před zápasem jsme si prošli důležité věci, výsledek je, že dostaneme 4 branky po rohu, což není chyba systému, ale osobní odpovědnost při dané situaci, kterou jsem postrádal. Poslední týdny, jako by vyprchala z hráčů chuť se porvat na hřišti o lepší výsledek, protože začínáme hrát až po prostřídání nebo po inkasovaných brankách, při tom herně v poli kluci nejsou horším týmem. Celkově nás sráží chyby, které při bránění, ale i při zakončení máme, soupeři stačí minimum na vstřelení gólu, za to my se na branku strašně nadřeme, jenže vše je stále o jednom při větší chuti – bojovnost, důraz, touze s tím něco udělat se to zlomí, samo to nikdy nepůjde, někteří musí vybočit z řady a vzít v kritický moment tu zodpovědnost na sebe a pokusit se to urvat, povzbudit se, nemýt hlavu dole.

Při tom zápas nezačal vůbec špatně – v úvodních dvou minutách jsme měli více rohů, než za 50 minut minulého utkání, jenže poté přišla první otočená situace u naší brány, po které jsme inkasovali od úplně osamoceného protivníka, aby toho nebylo málo o pár minut později předvedl Alf v bráně super zákrok, poté vyraženou střelu na břevno ještě schoval do náruče na hrací ploše a rozhodčí ukázal na roh, ze kterého jsme inkasovali. Opět samotný hráč, který nemusel ani vyskočit při dvou metrech nepokryt, tohle s námi zamávalo, místo toho, abych hráli nebojácně, jsme se najednou báli cokoliv udělat.

Po chvíli jsme se oklepali, začali hrát, jenže soupeř zalezl do bloku a naše netrpělivost spolu s nepřesností mu hráli do karet, přesto, že jsme v určitých pasážích soupeře zatlačili a vytvořili si šance, jsme v první půli neskórovali, věřím v to, kdyby kluci dali branku do půle, tak jsme utkání otočili, naopak po snaze o útok přišla ztráta, i přes dostatečný počet vzadu, jsme inkasovali. Napříč tomu, že si říkáme o zdvojování hráčů, kreslíme, bavíme se, všichni chápou do chvíle, než vyběhnou na trávník. Tohle doopravdy není, jestli budeme hrát v tom či onom rozestavění, tohle je osobní zodpovědnost hráčů v obranné situaci.

O pauze jsme udělali změny a hráčům jsem kladl důraz na rohy, výsledek opět další branky z rohu. Během zápasu nás podržel několikrát Alf v bráně, kdy si dokonce připsal i svou první asistenci na branku, to se mu nepovedlo ani z obrany, natož ze zálohy, což koresponduje s naší tvořivostí v poli. Je smutné, že musí tvořit hráči kteří mají jiné přednosti a ti, co to umí, se jen schovávají. Po prostřídaní se nám aspoň podařilo částečně vyrovnat druhou půli, kdy po přihrávce za obranu šel důrazně Dory za míčem, zařval si na Aliho, aby mu to nechal a dal branku, poté po hezké přihrávce do ulice na Aliho se dostal míč k Ondrovi a ten přehodil brankáře, další šance v podobě Maxe a dalších jsme již neproměnili.
Je to ohromná škoda, hned po půli jsme mohli korigovat Alim, který měl dostatek času a místa na zadní, ještě více prostoru a času hned na to Dan. Ale jak se říká, nedáš dostaneš, branky padají po chybách, my pohrdáme nabídkou od soupeře, zatímco protivník nás nemilosrdně trestá.

I tak řadě hráčům děkuji, že se snažili do konce, i když při větším zaujetím a důrazu bychom utkání měli zvládnout i v sestavě, ve které jsme vyběhli. Hlavu nahoru, bez práce nejsou koláče, snad souboj, který nás čeká tento pátek bude lepší, protože nám přijde, že na soupeře, kteří jsou nad námi máme větší motivaci se ukázat. Snad se tedy bude tentokrát hráčům chtít dát do utkání aspoň 100 %.

SK Benešov – SK Libuš   0:3 (0:3)

V desátém kole jsme se představili v Benešově.
Domácí nás velmi mile překvapili a nechali zápas odehrát na velkém hlavním travnatém hřišti (i když bylo velmi měkké), za což jim patří velké díky, že si kluci nemuseli ničit nohy na umělce!!

Předpokládal jsem, že to bude spíše bojovné utkání a hodně důležité, kdo dá první branku.
Začátek utkání byl takový oťukávací, hrálo se o střed hřiště, který v prvních minutách patřil spíše domácím a tím byli více na balónu. My jsme se snažili chodit rychle po stranách nahoru, ale chyběla nám přesnost.
Ve dvacáté minutě se před naším vápnem dostal k odraženému balónu útočník domácích a jeho následná střela skončila na naší tyčce. Což byl možná klíčový okamžik zápasu. Domácí zahrávali rohový kop, který jsme odvrátili a získali odražený balón. Bohužel jsme situaci uspěchali a zbrkle přečíslení 4 na 3 vyřešili špatnou přihrávkou. Stejná situace se po chvilce opakovala znovu, Caltič získal odražený balón na našem vápně, přešel přes bránícího hráče a šel z balónem přes celé hřiště, kde před brankou přihrál Danovi, který nadvakrát překonal domácího brankáře a poslal nás do vedení 1:0. Dobře jsme situaci doplnili a z obranné standardky jsme za dvacet vteřin dávali branku. To domácí trochu opařilo, nám brankou naopak narostla křídla. Hned o dvě minutky Hlavi dobrým napadáním získal balón a vysunul Větryho, který samostatný nájezd chladnokrevně proměnil – 0:2. Naší smrtelnou tříminutovku završil Alex, který zužitkoval nahrávku Caltiče a poslal nás do tříbrankového vedení – 0:3. Zápas se trochu přitvrdil. První poločas se dohrál pod naší kontrolou, domácí jsme do žádné šance nepustili a sami už žádnou šanci neproměnili.

Druhý poločas se hrál ve stejném stylu jako konec prvního. Byli jsme více na balónu, chtěli jsme přidat další branky, ale to i přes velké šance se nám už nepodařilo a když už jsme se přeci jen prosadili, tak byl odmávaný (jestli, tak velmi přísný) offside.
Zápas se hrál ve velkém nasazení, kluci si nic nedarovali a až na jeden úplně zbytečný dohraný zákrok na Jirku v brance (kdy si myslím měla být udělena červená karta) se hrálo tvrdě, ale férově.
Kluci do obrany pracovali celkem slušně a až na některé závary ze standardních situací, vše s přehledem zvládli.
Dnes jsme nepředvedli bůhví jaký pěkný fotbal, ale asi zaslouženě si připisujeme vítězství 3:0!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!!
I dnes jsme se přesvědčili, že se ještě stále máme co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK Arsenal Česká Lípa   2:4 (1:1)

Po dvou venkovních zápasech jsme doma přivítali celek České Lípy. Chtěli jsme navázat na naše poslední domácí vystoupení, ale hlavně na aktivní pojetí hry.

To se nám také v první poločase dařilo, bohužel jsme po několika neproměněných šancích pustili soupeře z první střely do vedení – 0:1. Byli jsme aktivnějším týmem, drželi jsme hru v rychlém tempu jen ne a ne se prosadit. Zaslouženého vyrovnání jsme se dočkali v poslední minutě prvního poločasu, kdy Caltič skvěle rozehrál roh a Větry si chytře našel balón ve vápně a hlavou se prosadil – 1:1. Hned o minutku později jsme se dostali do přečíslení dva na brankáře. Dan, který už mohl zakončit, ještě posunul na Alfa, na kterého zívala zcela prázdná branka, bohužel se z půl metru netrefil a balón skončil vedle. Po akci se hned pískal konec poločasu.

V prvním poločase jsme si vypracovali osm velkých šancí (Alex 3× zakončuje v malém vápně, Doryho hlavičku a střelu odvrátili obránci se štěstím) a dali pouze jednu branku :-(. Soupeř si vypracoval dvě šance a jednou se prosadil. Soupeře jsme zcela přehrávali a zápas mohl být po prvním poločase rozhodnutý, jen proměňovat šance..

Do druhého poločasu jsme chtěli vstoupit stejně, pořád být aktivní a trpělivě dobývat branku a konečně se pořádně prosadit! A také se nám vstup velmi povedl! Běžela 40. sekunda a my se dostali po rohu do vedení 2:1. Znovu roh rozehrál Caltič a krásně se prosadil Dory. Myslel jsem, že nás branka nakopne, uklidní a kluci dál budou makat. Bohužel, po naší ztrátě koncentrace a dozvuku oslav, hned z rozehrání po pár vteřinách soupeř vyrovnal na 2:2. Naše špatné postavení a především hloupost… Místo, aby jsme my byli na koni (dáme branku do šatny a hned skóre otočíme v první minutě), tak s námi brzké vyrovnání úplně zamávalo a dostalo na koně soupeře.

Od toho okamžiku jsme byli úplně mimo, vůbec si to nedokážu moc vysvětlit, protože času bylo stále hodně. Najednou nám nefungovalo nic, neměli jsme odražené balóny a nebyli jsme ve hře. Naopak soupeř, který byl po prvním poločase rád za pauzu na odpočinek, najednou začal být aktivnější a ukázal svou kvalitu. Přidal nám dvě branky, kdy nám nefungovala komunikace a měli opět špatné obranné postavení. My jsme také dali branku, ale pro offside nebyla uznána.

A tak jsme hloupě doma prohráli 2:4. Kdo viděl první poločas, tak nemohl uvěřit tomu, že jsme zápas nedotáhli do vítězného konce a nakonec prohráli. Ale takový je fotbal, historie se neptá, kdo kolik měl šancí, ale hraje se na branky a ty jsme dnes dali pouze dvě (ze 14 šancí), soupeř dal branky čtyři (z 6 šancí) a proto také vyhrál!

V této soutěži nejsou špatní soupeři a když jim nabídneme chybou šanci, tak jí většinou potrestá. Hlavu nahoru kluci, když aktivní hrou navážeme na první poločas a přidáme více klidu v zakončení, tak věřím, že přijdou i lepší výsledky a vítězství!!

Znovu i dnes jsme se přesvědčili, že se stále máme co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

FC Slavia Karlovy Vary – SK Libuš   2:0 (2:0)

Pro nemoci a zranění nám vypadli čtyři kluci, myslel jsem si, že to nebude tak velký problém a že kluci, kteří dostanou šanci, chybějící nahradí.

Bohužel nám zápas vůbec nevyšel a jen díky nepřesnosti v koncovce domácích hráčů a dobře chytajícího Jirky v naší brance, si neodvážíme větší příděl. Domácí nás přehráli jednoduchou hrou, ale hlavně rychlostí, nasazením a chutí. My jsme hráli profesorský fotbal, bez běhání a odhodlání se o výhru porvat a to v téhle soutěži nebude na nikoho stačit!

Naše hra byla pro mě velkým zklamáním a ostudou. Možná jsme se po dvou výhrách uspokojili a mysleli si, že to půjde samo. Věřím, že se už takový výkon nebude opakovat a vrátíme se k naší poctivé hře se kterou jsme úspěšní!